Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Detail oboru
FASTZkratka: FMIAk. rok: 2017/2018
Program: Stavební inženýrství
Délka studia: 4 roky
Akreditace od: 25.7.2007Akreditace do: 31.12.2020
Profil
Doktorské studium oboru "Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství" je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie stavebních látek s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány fyzika látek, fyzikální chemie silikátů, teorie kompozitních materiálů, mikrostruktura stavebních látek, užití stavebních látek, trvanlivost a sanace materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Ze stavebně technických aplikací zejména sanace betonu a stavebních konstrukcí, sanace vlhkosti a tepelně technické problémy, regenerace ocelových a dřevěných konstrukcí. Vědecká příprava v tomto oboru je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného odborného zaměření. Absolvent doktorského studia je připravován pro uplatnění ve vývojové a výzkumné činnosti, umožňujících tvůrčí řešení problematiky vývoje nových progresivních stavebních hmot a materiálů a jejich optimálního uplatnění v konstrukcích staveb. Základní vlastností tohoto doktorského vzdělávání je jeho úzké propojení jak s činností vědeckou, výzkumnou a vývojovou na školícím pracovišti , tak i s vlastní technickou praxí. Průběžná aktivní vědecká činnost je rovněž předpokladem možného uplatnění absolventů jako akademických pracovníků vysokých škol.
Garant
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Hlavním cílem práce je zajištění důsledné bezodpadovosti nové technologie výroby autoklávovaného pórobetonu se zřetelem na využitelnost obnovitelných zdrojů surovin. Důraz bude kladen na zvýšení podílu alternativních zdrojů křemičitých surovin, které vyjdou z nově zpracované databáze, která nejen zajistí vysokou kvalitu finálních výrobků, ale také trvalou udržitelnost technologie pórobetonu v regionu.
Školitel: Drochytka Rostislav, prof. Ing., CSc., MBA, dr. h. c.
Při výzkumu termodynamické stability ettringitu se vyskytla hypotéza, že za určitých teplotních a/nebo vlhkostních poměrů event. za určité hodnoty pH není ettringit stabilní. Práce bude proto zaměřena na dlouhodobé sledování morfologie a mineralogického složení jak ettringitu připraveného různými postupy, tak popřípadě ettringitu ovlivněného interakcí s jinými látkami.
Školitel: Gazdič Dominik, Ing., Ph.D.
Trvanlivost lepidel pro dřevěné prvky bývá určováná stabilitou lepené spáry vůči cyklickému působení vlhkosti. Trvanlivost je určována průnikem lepidla do buněčné stěny. Zvolené disertační téma se zaměřuje na experimentální uplatnění metod (NMR spektroskopie, SAXS, tomografie ad.) pro snadnou detekci různých druhů lepidel ve struktuře buněčné stěny.
Školitel: Vaněrek Jan, doc. Ing., Ph.D.
Hlavním cílem je provést podrobné srovnání elektrických parametrů tepelně zatěžovaných vzorků betonu se změnami ve struktuře. Představovaná metodika (využívající moderní zařízení) vychází z měření elektrických impedančních charakteristik měřené soustavy a stavební látka se v této soustavě chová jako dielektrikum. Indikátorem vlastností jsou frekvenční závislosti fyzikálních elektrických veličin. Současně se předpokládá rozvoj metodiky impedančního měření.
Školitel: Kusák Ivo, doc. Mgr., Ph.D., MBA
Navrhované téma je zaměřeno na optimalizaci metodiky odhadu trvanlivosti vláknobetonů. Pórová struktura betonu má prvořadý význam pro jeho trvanlivost. Popis pórové struktury betonu může být proveden pomocí celé řady testů, ne všechny jsou ale vhodným indikátorem trvanlivosti. Očekávaným výstupem jsou komplexní závěry s dopadem na objektivnost využití testů pórové struktury betonu ve vztahu k odhadu trvanlivosti.
Školitel: Stehlík Michal, doc. Ing., Ph.D.
Cílem práce bude vývoj nových kompozitních materiálů se zvýšenou elektrickou vodivostí a výzkum jejich senzorických vlastností, které budou využitelné u chytrých konstrukcí nové generace v návaznosti na platformu Smart cities.
Školitel: Rovnaník Pavel, doc. RNDr., Ph.D.
Metoda akustické emise je ve stavebnictví neobvyklá nedestruktivní technika, která popisuje pouze aktivní vady nebo změny, které vznikají vnášením nebezpečného napětí do struktury. Metoda je vhodná pro použití v homogenních strukturách kovových konstrukcí, kde jsou trhliny vysoce aktivní (vytváří zvuk). Aplikace metody akustické emise ve stavebnictví není až tak moc používána, protože stavební konstrukce jsou nehomogenní.
Školitel: Pazdera Luboš, prof. Ing., CSc.
Téma práce je navrženo pro hledání oblastí pro cílené a optimální využití fluidních popílků pro výrobu některých typů směsí. Hlavním cílem bude otestovat možnosti výroby podkladních vrstev pro silniční komunikace, silničních stabilizací či hmot pro těsnící podzemní stěny. Fluidní popílek by měl zajistit částečnou náhradu cementů při zachování požadovaných fyzikálně-mechanických a trvanlivostních požadavků.
Školitel: Hela Rudolf, prof. Ing., CSc.
Organická i anorganická vlákna z odpadních surovin mohou najít smysluplné uplatnění v konstrukčních vláknobetonech s těženým kamenivem i betonovým recyklátem. Porovnání fyzikálně-mechanických a trvanlivostních charakteristik vláknobetonů bez i při zatížení přispěje k odhadu životnosti a duktilitního chování vláknobetonů různých formulací.
Při tvorbě trhlin v nevodivých materiálech jsou generovány signály akustické (AE) a elmg (EME) emise. Bude sledován vliv složení kompozitu a jeho charakteristik na charakteristiky EME a AE a výsledky budou využity pro návrh nové diagnostické metody.
Školitel: Chobola Zdeněk, prof. RNDr., CSc.
Cílem navrhovaného výzkumu je studium experimentálních korelací mezi povrchovou morfologií lomových ploch a pevností v tlaku materiálů na bázi cementu popřípadě smykové pevnosti horninových spojů. Bude použita mikroskopická technika společně s 3D softwarovou projekcí v kombinaci s mechanickým oceňováním pevnosti v tlaku event. ve smyku.
Školitel: Ficker Tomáš, prof. RNDr., DrSc.
Doposud není známa vypovídající schopnost parametrů teplotní odolnosti lepidel ve vztahu k požární odolnosti lepených nosných dřevěných prvků. Pro různé druhy lepidel se v rámci práce předpokládá, že bude experimentálně ověřena případná závislost teplotní odolnosti lepené spáry (teploty do 200°C mající vliv na degradaci lepidel) s požární odolností lepených prvků (teploty 1200°C s průběhem dle normové teplotní křivky dle ISO 834).
Možnosti užití rozptýlené výztuže ze skleněných a polymerních vláken v cementových kompozitech. Vliv přídavku vláken na vlastnosti kompozitů (reologické vlastnosti, pevnostní charakteristiky). Predikce a ověřování trvanlivosti vláknových kompozitů s jemnými vlákny.
Školitel: Bodnárová Lenka, doc. Ing., Ph.D.
Práce bude zaměřena na příčiny rozpadu cementobetonových dálničních krytů vlivem alkalicko - křemičité reakce kameniv. Bude provedena revize použitých kameniv při stavbě dálnice D1 a následně jejich dopady na životnost krytů. případně možnosti omezení vad tímto způsobem vznikajících.
Práce se bude zabývat studiem vlivu mikromletých vápenců s různou jemností a měrným povrchem na vlastnosti čerstvých a zatvrdlých cementových malt. Hlavní zřetel bude upřen na optimalizaci hutnosti zatvrdlých malt, dopady na charakter mikrostruktury a případný vliv na nově vzniklé produkty hydratace.
Práce bude zaměřena na posouzení vlivu mineralogického složení, obsahu jemných podílů a odplavitelných látek kameniv a různých typů plastifikačních a provzdušňovacích přísad na mrazuvzdornost betonů, zejména pevností v tahu za ohybu.
Forsterit je žárovzdorný materiál s vysokým součinitelem délkové teplotní roztažnosti, který není v ČR vyráběn. Posouzení vlivu technologie výroby (surovinové složení, způsob vytváření, sol-gel) na výsledné fyzikálně-mechanické vlastnosti a jeho mikrostrukturu.
Školitel: Sokolář Radomír, doc. Ing., Ph.D.
Práce bude analyzovat trvanlivost variantních receptur vláknových kompozitů s cementovou matricí s plným využitím recyklátu na základě provedených mechanických a fyzikálně-chemických testů difuzních a permeačních vlastností. Cílem je definovat perspektivní recepturu vláknového kompozitu s betonovým recyklátem odolávající degradaci cementového tmele převážně oxidem uhličitým a chloridy, tedy recepturu s vyšší trvanlivostí.
Cílem je využití akustických metod: Impact-Echo, akustické emise a nelineární ultrazvukové spektroskopie pro rychlé nedestruktivní testování stavu lehké polymer-cementové správkové malty vystavené vysokým teplotám. Budou studovány opravné malty polymer-cementové se změněným složením. Cílem modifikace složení bude dosáhnout parametry charakteristické pro požárně odolné správkové malty.
Navržený projekt se bude zabývat možnostmi využití akustických metod jako je akustické emise, frekvenční inspekce a nelineární ultrazvukové defektoskopie pro rychlé nedestruktivní testování stavu betonu degradovaného vysokou teplotou realizovanou v rozsahu 100°C až 800°C. Výsledky budou porovnány s parametry získanými pomocí ultrazvukové defektoskopie, impedanční spektroskopie, konfokální mikroskopie, měření pevnosti v tahu za ohybu, objemové hmotnosti a pórovitosti sledované struktury. To nám umožní nejen rychle posouzení stavu konstrukce, ale i zjištění oblastí, kde se vliv vysoké teploty negativně uplatnil.
Při výrobě betonu se v dnešní době běžně používá mnoho druhů příměsí, jako jsou například elektrárenské popílky, vysokopecní struska či křemičité úlety. Cílem práce tedy je najít uplatnění odpadních surovin - betonový recyklát, odpadní polystyren teplárenskou strusku v betonových prefabrikátech, aniž by došlo ke zhoršení fyzikálně-mechanických vlastností výrobku, popřípadě najít uplatnění těchto surovin v nových výrobcích.
Cílem je využití nedestruktivní akustické metody pro rychlé testování stavu degradovaných stavebních materiálů. Výsledky budou porovnány s klasickými metodami: pevnost betonu v tlaku, v tahu (prostý tah, příčný tah, tah ohybem), statické a dynamické moduly pružnosti.
Školitel: Topolář Libor, doc. Mgr., Ph.D.
Cílem práce je výzkum a vývoj nových hmot vhodných pro zakomponování do systému ochrany konstrukcí před zásahem blesku a tvorbou přepětí. Jedná se o materiály, které by bylo možno aplikovat s cílem zlepšení uzemnění v elektro distribučních sítích a v dalších aplikacích, jako jsou např. uzemnění trakčního vedení na železničních tratích, uzemnění mikrovlnných vysílačů, uzemnění plynovodů a dalších typů produktovodů a uzemnění budov (obytných i průmyslových).
Cílem práce je výzkum nových silikátových kompozitů pro sanaci chemicky atakovaných a namáhaných stavebních konstrukcí. Vyvinuté kompozity musí splňovat specifické požadavky expozičního prostředí. Musí být vodotěsné a bezpečně odolné proti mechanickým, chemickým, biologickým a jiným vlivům protékajících odpadních vod a proti agresivním účinkům okolního prostředí. S výhodou budou do surovinových variant nového systému zakomponovány druhotné suroviny.
Práce se bude věnovat vývoji a studiu nových izolačních materiálů použitelných pro výrobu vakuových izolačních panelů (VIP) na bázi druhotných a snadnoobnovitelných surovin (např. odpady z textilní výroby, recyklovaný textil). Cílem bude zmapování chování alternativních izolantů za extrémně sníženého tlaku a vývoj nových cenově dostupných jádrových izolantů pro VIP. Také se bude dále jednat o studium životnosti izolantů z pohledu tzv. „outgassingu“ izolantů v prostředí s extrémně nízkým tlakem.
Školitel: Zach Jiří, prof. Ing., Ph.D.
Podstata práce spočívá ve výzkumu a vývoji cementotřískových kompozitů za využití odpadů z jejich výroby. Posouzeny budou vlastnosti odpadů, alternativy jejich předúpravy, a možnosti jejich aplikace do surovinové směsi. Součástí práce je ověření fyzikálně-mechanických parametrů modifikovaných desek, a rovněž i analýza a studium reakcí probíhajících při utváření struktury silikátových kompozitních hmot s dřevěnými plnivy při zohlednění různých podmínek výroby a typů vstupních surovin.
Školitel: Bydžovský Jiří, doc. Ing., CSc.
Geopolymery jsou progresivní materiály s vysokou užitnou hodnotou a odolností jak vůči vysokým teplotám tak vůči koroznímu působení chemicky agresivních látek. Cílem práce bude vývoj nových nátěrových a krycích hmot s geopolymerní matricí jako ochranné bariéry proti působení vysokých teplot a agresivních látek.
Uspořádáním materiálových vrstev ve stavebních konstrukcí lze ovlivňovat procesy šíření tepelných toků v nich. Analýzou vnitřních tepelných i vlhkostních procesů a racionálním návrhem konstrukce lze citlivě ovlivňovat energetickou náročnost objektů. Tato problematika se ukazuje důležitá také u objektů s řízenou vnitřní teplotou.
Školitel: Šťastník Stanislav, prof. RNDr. Ing., CSc. Ph.D.
Práce je příspěvkem v oblasti udržitelného rozvoje ve stavebnictví a je konkrétně zaměřena na výzkum využití odpadních látek, zejména na bázi odpadních plastů, případně silikátových recyklátů, pro využití ve stavebních prvcích. Náplní práce je studium vlastností tepelně zpracovaných odpadních recyklátů a optimalizace jejich užitných vlastností pro využití podle požadavků konkrétních stavebních prvků.
Práce je zaměřena na sledování mineralogického složení a dosahovaných technologických vlastností anhydritových maltovin s přídavkem aktivátorů hydratace.
Úkolem doktorské práce je studium vlivu teploty a tepla na výslednou mikrostrukturu materiálů systému Al2O3-SiO2. Hutnost materiálu, pórová struktura, mineralogické složení a vnitřní struktura materiálu budou analyzovány na dostupných špičkových zařízeních, což také předpokládá osvojení si a zvládnutí práce na těchto zařízeních.
Školitel: Nevřivová Lenka, doc. Ing., Ph.D.
Cílem je využití akustických metod jako je akustická emise, impakt-echo a nelineární ultrazvuková spektroskopie pro rychlé nedestruktivní testování stavu degradovaných stavebních materiálů. Výsledky budou porovnány s klasickými metodami: pevnost betonu v tlaku, v tahu (prostý tah, příčný tah, tah ohybem), statické a dynamické moduly pružnosti.
Hlavním cílem je provést podrobné srovnání elektrických parametrů tepelně zatěžovaných vzorků betonu se změnami ve struktuře. Představovaná metodika (využívající moderní zařízení) vychází z měření elektrických impedančních charakteristik měřené soustavy a stavební látka se v této soustavě chová jako dielektrikum. Zkoumáme tedy vlastnosti tohoto dielektrika. Indikátorem vlastností jsou frekvenční závislosti fyzikálních elektrických veličin.