Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
studijní program
Fakulta: FASTZkratka: DKC-SAk. rok: 2021/2022
Typ studijního programu: doktorský
Kód studijního programu: P0732D260018
Udělovaný titul: Ph.D.
Jazyk výuky: čeština
Akreditace: 8.10.2019 - 8.10.2029
Forma studia
Kombinované studium
Standardní doba studia
4 roky
Garant programu
prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.
Oborová rada
Předseda :prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc.Člen interní :prof. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.doc. Ing. Vít Motyčka, CSc.prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc.prof. Ing. Jiří Hirš, CSc.prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.prof. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D.prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c.Člen externí :Ing. Petr AndrysIng. Petr Sedlák, Ph.D.Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.prof. Ing. Karel Tuza, CSc.
Oblasti vzdělávání
Cíle studia
Cílem studia doktorského studijního programu Pozemní stavby je poskytnout vynikajícím absolventům magisterského studia specializované nejvyšší univerzitní vzdělání a vědeckou přípravu ve vybraných aktuálních oblastech oboru. Studium je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie pozemních staveb s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány oblasti pozemního stavitelství a to především výzkum a vývoj v oblasti stavebních konstrukcí, konstrukcí dřevostaveb, sanace stavebních materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření. Součástí studia je také zapojení studentů do přípravy a řešení národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů, prezentace dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích a jejich publikování v odborných a vědeckých zahraničních i tuzemských časopisech. Během studia získává student nové teoretické poznatky, vlastní zkušenosti z přípravy, realizace a vyhodnocení experimentů a potřebné praktické poznatky také díky úzké spolupráci se stavební praxí a rovněž díky absolvování zahraničních stáží na spolupracujících zahraničních universitách nebo výzkumných pracovištích. V závěrečné fázi studia provádí student syntézu všech studiem získaných teoretických poznatků i dosažených výsledků vlastní tvůrčí práce a zpracovává svoji doktorskou disertační práci, u níž je kladen důraz na exaktnost a formulování konkrétních přínosů pro další rozvoj studovaného oboru.
Profil absolventa
Absolvent doktorského studijního programu Pozemní stavby je všestranně teoreticky i odborně vybaveným odborníkem, který zvládl problematiku specializace na vysoké úrovni svých vědomostí a je schopen samostatné tvůrčí práce. Je připraven odborně působit a zastávat samostatné vyšší funkce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií v sektoru výstavby objektů pozemních staveb, ale i v projekčních firmách, popř. ve státní správě. Získal komplexní teoretickou i odbornou průpravu pro samostatné řešení technických problémů a tvůrčí vědeckou práci. Na základě získaných poznatků, zkušeností, dovedností a vědomostí je připraven k vědecké a tvůrčí činnosti, a to samostatně i v týmech na národní i mezinárodní úrovni. Díky sledování aktuálních trendů v oblasti vývoje v oblasti pozemních staveb a úzké spolupráci oboru se zahraničními univerzitami splňuje absolvent doktorského studijního programu předpoklady ke svému dalšímu odbornému kariérnímu a profesnímu akademickému růstu, a to i v zahraničí. Po dobu studia si absolvent prakticky osvojuje a získává pedagogické schopnosti, kterých může využít při pedagogicko-vědeckém působení na vzdělávacích institucích, zabývajících se problematikou pozemních staveb v tuzemsku a díky získaným jazykovým znalostem také v zahraničí.
Charakteristika profesí
Podstatné rozvinutí teoretických a experimentálních schopností umožňuje absolventovi doktorského studijního programu Pozemní stavby samostatnou tvůrčí činnost týkající se zejména pozemního stavitelství včetně souvisejících specializací zejména v oblasti technických zařízení budov (ZTI, vytápění, vzduchotechnika), vyspělých speciálních technologií staveb, stavební fyziky (stavební tepelné technicky, stavební akustiky a denního osvětlení budov), speciálních sanací staveb, požární bezpečnosti budov a enviromentálně vyspělých staveb. Absolvent je schopen samostatné tvůrčí činnosti zejména v oblasti výzkumu a vývoje – je odborně vybaven a schopen samostatně řešit složité problémy např. při optimalizaci výběru vhodných materiálů či jejich skladeb zohledňující společenské potřeby, provozní požadavky, rizika, ekonomické dopady a vlivy na životní prostředí. Uplatnění absolventů programu Pozemní stavby je v širokých oblastech stavebnictví spočívajících např. v návrhu speciálních prvků a konstrukcí Pozemní staveb včetně ověřování jejich funkčnosti a spolehlivosti a to jak s využitím experimentálních postupů, tak s pomocí numerických modelů. Absolvent má dobré předpoklady také k uplatnění v akademické sféře i v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Jeho vybavení znalostmi cizích jazyků v oblasti své odbornosti je předpokladem pro eventuální působení v zahraničí. Po splnění délky praxe a zákonných podmínek se může u ČKAIT autorizovat jako stavební inženýr ve specializaci Pozemní stavby, Technika prostředí staveb nebo Energetické auditorství. Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů stávajícího doktorského studijního programu Pozemní stavby v praxi je dle interních statistik prakticky 100 % a to nejen po ukončení studia, ale i při předčasném ukončení studia. U absolventů je v praxi oceňována zejména schopnost samostatného řešení složitých odborných problémů a schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyku. Mnozí absolventi DSP Pozemní stavby po úspěšném ukončení studia přechází do zaměstnaneckého poměru na fakultě a následně rozvíjí své tvůrčí schopnosti, snižují věkový průměr pedagogů fakulty a následně se úspěšně habilitují, případně absolvují jmenovací řízení a jsou tedy zárukou rozvoje a budoucností fakulty.
Podmínky splnění
Splnění předmětů individuálního studijního plánu, úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky, zahraniční praxe, příslušná tvůrčí činnost a úspěšná obhajoba disertační práce.
Vytváření studijních plánů
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů studijních programů uskutečňovaných na Fakultě stavební VUT vymezuje: Řád studijních programů VUT (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty), který podle čl. 1, odst. 1 písmene: c) vymezuje procesy vzniku, schvalování a změn návrhů studijních programů před jejich předložením k akreditaci Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství, d) stanovuje formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů, e) vymezuje povinnosti garantů studijních programů a garantů předmětů, f) vymezuje standardy studijních programů na VUT, g) vymezuje principy zajišťování kvality studijních programů. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty) Podrobnosti podmínek pro studium na Fakultě stavební VUT v Brně upravuje Směrnice děkana Pro uskutečňování doktorských studijních programů v prezenční formě studia na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (www.fce.vutbr.cz/studium/predpisy/normy.asp?kategorie_id=56) Studium doktoranda probíhá podle individuálního studijního plánu, který zpracuje v úvodu studia školitel ve spolupráci s doktorandem. Individuální studijní plán je pro doktoranda závazný. Jsou v něm specifikovány všechny povinnosti stanovené v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT, které musí doktorand k úspěšnému ukončení studia splnit. Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z povinných, povinně volitelných příp. volitelných předmětů a současně se intenzivně zabývá vlastním studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a průběžným publikováním takto získaných poznatků a vlastních výsledků. V dalších semestrech se doktorand již více soustřeďuje na výzkum a vývoj, který souvisí s tématem disertační práce, na publikování výsledků své tvůrčí práce a na vlastní zpracování disertační práce. Do konce pátého semestru skládá doktorand státní doktorskou zkoušku. Doktorand je také zapojen do pedagogické činnosti, která je součástí jeho vědecké přípravy. Součástí individuálního studijního plánu jsou v jednotlivých ročnících vědecké výstupy: - pravidelná publikační aktivita (Juniorstav a podobné), - účast na vědeckých konferencích v tuzemsku i v zahraniční, - pro obhajobu DZP nutno publikovat – min. 2x Scopus nebo 1x WOS s impakt faktorem.
Dostupnost pro zdravotně postižené
Na Fakultě stavební VUT je v současné době zajištěn bezbariérový přístup do všech výukových místností. Studenti však musí být zdravotně způsobilí pro získání kvalifikace stavebního inženýra. Při prakticky orientované laboratorní výuce musí být schopni samostatné obsluhy měřicích přístrojů a obdobného laboratorního vybavení, aniž by tím ohrožovali sebe nebo své okolí. VUT poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici č. 11/2017 (www.vutbr.cz/uredni-deska/vnitrni-predpisy-a-dokumenty/-d141841/uplne-zneni-smernice-c-11-2017-p147551). K podpoře zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání má VUT v organizační struktuře začleněno Poradenské centrum „Alfons“, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT a jeho posláním je poskytovat poradenství a podpůrné služby uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Specifickými vzdělávacími potřebami se rozumí poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronické somatické onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti a psychické onemocnění (alfons.vutbr.cz/o-nas). Studentům jsou poskytovány informace týkající se přístupnosti studijních programů vzhledem ke specifickým potřebám uchazeče, informace o architektonické přístupnosti jednotlivých fakult a součástí univerzity, o možnostech ubytování na kolejích VUT, o možnostech adaptace přijímacího řízení a adaptaci samotného studia. K dalším službám centra pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pak také patří tlumočnický a přepisovatelský servis, či asistenční služby – průvodcovské, prostorové orientace s cílem umožnit těmto studentům především prokázat své dovednosti a znalosti stejně jako ostatní studenti. Děje se tak prostřednictvím tzv. adaptace studia, tedy vhodnou úpravou studijního režimu, což však nelze chápat jako zjednodušení obsahu studia či úlevy studijních povinností.
Návaznost na další typy studijních programů
Doktorský studijní program Pozemní stavby navazuje na navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství, zejm. na studijní obory Pozemní stavby a Realizace staveb, příp. i na další studijní obory a sesterské navazující magisterské studijní programy. Po akreditaci navazujících magisterských studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby a Stavební inženýrství – realizace staveb na tyto programy.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Akumulace tepla je důležitá pro řešení problému časové neshody mezi dodávkou energie z obnovitelných zdrojů a poptávkou po ní. Disertační práce bude zaměřena na vývoj akumulace tepla při změnách skupenství pro použití ve stavebních konstrukcích a technických systémech budov. Student bude spolupracovat při řešení projektu podporovaného agenturou GAČR.
Školitel: Ostrý Milan, prof. Ing., Ph.D.
Jedná se o experimentální sledování působení mikrovlnného záření na stavební látky. Sledování teplotních polí v závislosti na vlhkosti a druhu stavební látky a na intenzitě mikrovlnného záření. Numerické simulace těchto dějů.
Školitel: Šuhajda Karel, doc. Ing., Ph.D.
Změny vlastnických vztahů a přechod na tržní hospodářství po roce 1989 vedly ke kolapsu řady výrobních podniků, včetně zemědělských. Opuštěné objekty, ale i celé areály zemědělské výroby, se staly zdrojem hospodářských, sociálních i ekologických potíží. Jaký je reálný stav a jaké jsou šance na jejich revitalizaci a návrat do kulturní krajiny z hlediska architektury a územního plánování?
Školitel: Dýr Petr, doc. Ing. arch., Ph.D.
Formy bydlení pro seniory, typologie staveb v návaznosti na poskytované služby. Analýza vývoje, současné trendy, dostupné a důstojné bydlení v budoucnosti.
Školitel: Košíčková Ivana, Ing. arch., Ph.D.
Problematika eliminace hlukové zátěže v chráněném vnitřním prostoru staveb z provozu technických zařízení budov.
Školitel: Čupr Karel, Ing., CSc.
Kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu výplně otvoru a koutu konstrukcí je nejčastěji projev nedostatečného řešení detailů stavby. Úkolem je namodelovat a optimalizovat skladby konstrukcí tak, aby nedocházelo k těmto negativním jevům. Hodnocení bude prováděno na úrovni rizika růstu plísní a také na úrovni teploty rosného bodu.
Školitel: Kalousek Miloš, doc. Ing., Ph.D.
Zhodnocení možných vlivů renovace školských staveb na vnitřní prostředí učeben.
Školitel: Mohelníková Jitka, prof. Ing., Ph.D.
Experimentální zjišťování součinitele kapilární vodivosti stavebních materiálů při gradientu vlhkosti a jeho modelování metodou sítí. Aplikace součinitele kapilární vodivosti stavebních materiálů v tepelně technických výpočtech.
Školitel: Fuciman Ondřej, Ing., Ph.D.
Stavebně technologická analýza technologie modulární výstavby v kontrastu s jinými vybranými technologiemi v oblasti obytných budov. Cílem tématu je systematické vyhodnocení efektivnosti modulární výstavby na základě předem definovaných kritérií. Součástí práce bude podíl na vývoji nové technologie vícepodlažních budov ve spolupráci s odbornou praxí.
Školitel: Šlanhof Jiří, Mgr. Ing., Ph.D.
Experimentální ověřování možností sanace stavebních konstrukcí a jejich částí s využitím mikrovlnného záření zejména v oblastech odstraňování nadměrné vlhkosti a likvidace biologické koroze.
Školitel: Novotný Miloslav, prof. Ing., CSc.
Návrhy efektivních skladeb jednotlivých konstrukcí s ohledem na enviromentální stavebnictví, uživatelské vlstnosti a funkčnost dřevostaveb a řešení konstrukčních detailů.
Experimentální analýza a navrhování vícevrstvých provětrávaných fasádních systémů. Monitoring vlivu větrané vzduchové mezery na vnitřní mikroklima objektu.
Zkoumána bude možnost využití nelineární ultrazvukové spektroskopie (Nonlinear Elastic Wave Spectroscopy – NEWS) pro posouzení stavebních prvků jak při výrobě, tak i po jejich zabudování do stavební konstrukce. Metody NEWS se pro vysokou citlivost a přesnější charakterizaci kvality materiálů jeví perspektivní pro oba účely
Školitel: Manychová Monika, doc. Ing., Ph.D.
Téma doktorské práce je zaměřeno na vývoj, validaci, verifikaci a teoreticko-experimentální aplikaci numerických modelů popisujících přenos tepla v prostoru a čase. Tyto časoprostorově deterministické numerické modely přenosu tepla založené na zákonech termodynamiky jsou ve stavebnictví uplatnitelné zejména při tvorbě vnitřního prostředí v budově, stejně jako při vývoji pokročilých systémů TZB.
Školitel: Plášek Josef, Ing., Ph.D.
Téma pro doktorské studium je zaměřeno na ověření a vyhodnocení provedených procesů spojených s výstavbou dle zásad trvale udržitelného rozvoje. Konkrétně se jedná o procesy spojené s konstrukčními celky zelených střech. Pro vývoj dalších konstrukčních prvků zelené infrastruktury má velký význam analýza již realizovaných konstrukcí. Na realizovaných střechách bude zpětně vyhodnocena možnost úspor vložené energie, nasazení mechanizace a lidských zdrojů.
Školitel: Mohapl Martin, Ing., Ph.D.
S ohledem na možné využití zdících bloků v rámci prefabrikace je vhodné se zabývat i otázkou analýzy prefabrikovaných zděných panelů. Analýza bude primárně provedena na základě numerického modelování (FEA) doplněného o experimentální zkoušení.
Školitel: Pěnčík Jan, prof. Ing., Ph.D.
Práce je příspěvkem v oblasti udržitelného rozvoje ve stavebnictví a je konkrétně zaměřena na výzkum využití odpadních plastů recyklátů, pro využití ve stavebních prvcích, například keramických tvarovkách. Náplní práce je studium vlastností a zpracování odpadních recyklátů a optimalizace jejich užitných vlastností pro využití ve stavebních prvcích.
Školitel: Šťastník Stanislav, prof. RNDr. Ing., CSc. Ph.D.
Cementovláknitý materiál, např. ve formě desek, s různým typem výztužných vláken (organická / umělá), lze použít pro různé doplňkové konstrukce např. ztracené bednění atp. Cílem tématu je provedení rozboru, zdali je možné tento materiál v různé úpravě použít i pro nosné nebo nenosné konstrukce pozemních staveb např. fasádní desky, zábradlí výplň, vnitřní stěny, interiérové schodiště atp. Pro relevantní rozhodnutí je nutné rozbor podložit materiálovými testy s ohledem na obecný způsob možného namáhání - stěnové / deskové / skořepinové namáhání. Předpokládá se také využití numerického modelování (FEA).
S možností využití kompozitů z recyklovaných polymerů a rozvojem jejich využití, např. ve formě tepelně izolačního bloku v patě zdiva, vzniká potřeba modifikovat a doplnit stávající reologické modely. Rozvoj modelů je podmíněn i způsobem namáhání. Zejména tlakové namáhání je pro uvedenou skupinu materiálů specifickým způsobem zatížením. Rozvoj modelů bude proveden na základě experimentálního monitoringu na prototypech zkušebních vzorků s následným ověřením FEM matematickým modelováním.
Studium přenosu tepla a vlhkosti u vegetačních konstrukcí obálky pozemních staveb. Včetně kvantifikace environmentálních veličin.
Školitel: Bečkovský David, doc. Ing., Ph.D.
Studium přenosu tepla a vlhkosti u 3D tištěných konstrukcí obálky pozemních staveb. Včetně zohlednění technologie výroby.
V kontextu aktuálního vývoje dlouhodobých i špičkových zátěží obvodových plášťů moderních budov bude studována reálná zátěž vnějšími i vnitřními vlivy v oblasti soklových partií staveb. Studium bude zacíleno na lokální vlivy i dopady geomorfologie přilehlého terénu.
Studie vlastností tepelně izolačních termoreflexních fóliových izolací a jejich použití ve stavebnictví, pasivních a energeticky úsporných domů, výrobních hal, sportovišť aj. Předmětem je studium transportních jevů šíření tepla strukturou termoreflexních izolantů, jejich fyzikální vlastnosti i porovnání s klasickými izolanty. Téma obsahuje ověření konstrukčních způsobů zabudování tepelných izolací do staveb.
Stále větší důraz je kladen na udržitelnou výstavbu a to jak z hlediska výsledného produktu, tak i z hlediska průběhu realizace stavby. Ekonomická a enviromentální udržitelnost je ve stavebnictví spojena s technologií výstavby a s požadavky na výrobní prostor stavby. S tím významně souvisí doba trvání výstavby, která ovlivňuje finanční náklady na realizaci stavby a negativně působí na životní prostředí ve svém okolí. Proto je důležité zabývat se tématy šetrného nakládání s výrobním prostorem stavby (například také minimalizace rozsahu ploch staveniště, skládek materiálů a dobou jejího využití) a optimalizací doby výstavby, která jsou obzvlášť důležitá především v hustě zastavěném území a v centrech velkých měst.
Školitel: Motyčka Vít, doc. Ing., CSc.
Účinnost a užitné vlastnosti solárního tepelně akumulačního zásobníku jsou vázány na použité tepelně akumulační materiály a způsob využívání energie. Teplota pracovního média podmiňuje míru ztrát. Předmětem studia jsou vhodné materiály pro konstrukci solárního tepelně akumulačního zásobníku (sensible heat, phase change materials), jejich fyzikální vlastnosti. Cílem je jak modelový, tak i experimentální důkaz funkční schopnosti.
Při výpočtech pro určení činitele denní osvětlenosti se uvažuje s koeficienty znečištění interiéru a exteriéru osvětlovací soustavy. Hodnoty těchto koeficientů byly stanoveny již v roce 1994. Od té doby neprošly aktualizací a úpravou, kterou si vyžaduje jiný životní styl (na silnicích se jezdí více aut, topí se plynem a elektřinou, atd.). Cílem práce je zkoumat vliv aktuálního životního stylu na znečištění povrchů a skel, a na světelnou pohodu v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu.
Školitel: Vajkay František, Ing., Ph.D.
Téma je zaměřeno na analýzu dynamiky toků zejména tepla a chladu v budovách v závislosti na klimatických podmínkách a provozních stavech vnitřního prostředí budov. Dynamika energetických potřeb budovy je spojena s energií získávanou tradičními zdroji a hlavně obnovitelnými zdroji energie. K řešení budou využity jak experimentální metody, tak simulační metody na zjednodušených modelech budov nebo jejich částí. Kritériem analýzy bude především celoroční efektivita využívání zdroje energie, kvalita vnitřního protředí budov a provozní úspory.
Školitel: Hirš Jiří, prof. Ing., CSc.
Analýza dynamických okrajových podmínek zeminy ve vztahu k zemním výměníkům tepelných čerpadel a možnosti operativního řízení a stanovení tepelného výkonu výměníku. Využítí Z-metru pro experimentální ověření tepelných procesů v zeminách.
Téma bude zaměřeno na postupy při navrhování architektury pro osoby s poruchou autistického spektra. Jak správně navrhnout provozně dispoziční řešení stavby, ale také i samotný interiér s použitím adekvátních materiálů. Daná problematika je ve světě zpracovaná částečně, v České republice se danému tématu nevěnuje pozornost a proto je toto téma jediněčné.
Školitel: Dulenčín Juraj, doc. Ing. arch., Ph.D.
Téma se zaměří na propojení architektury a realitního trhu. Tyto dvě sféry mohou jít ruku v ruce nebo být naopak dokonalými soupeři. Student bude zkoumát, jak architektura ať už celek nebo její jednotlivé prvky ovlivňují naše rozhodování v oblasti realitního trhu, jaká jsou úskalí trhu a zda jsou současné hodnoty odpovídající. Přínosem práce bude objasnění této oblasti zejména pro širší veřejnosti a také edukace využitelná pro reálný život.
Téma doktorské disertační práce je zaměřeno na hydrauliku vnitřních vodovodů, měření průtoků a tlakových ztrát ve vnitřních vodovodech, jejich vyhodnocení a porovnání s průtoky a tlakovými ztrátami vypočtenými.
Školitel: Vrána Jakub, Ing., Ph.D.
Cílem je inovace chladícího okruhu pracující s chladivem s nízkým GWP, zvýšení účinnosti, využití odpadního tepla. Nedílnou součástí výzkumu je stanovení bezpečnostních požadavků aplikace chladicích zařízeních pracujících s chladivem A2L do budov.
Školitel: Formánek Marian, Ing., Ph.D.
Výzkum se zaměří na nedoceněnou brněnskou konstrukční soustavu B70, která byla založena na systému buněk, což byl významný posun od prvkové prefabrikace. Pro plánovanou stavební výrobu se ale buňková architektura stala velmi komplikovanou a stavební podniky si vynutily kopírování pouze celých sekcí. Toto významné dílo, které mohlo z panelových sídlišť vytvořit příjemné a rozmanité obytné prostředí, zůstalo na půli cesty a je jen otázkou, jak mohla velká brněnská sídliště vypadat.
Školitel: Guzdek Adam, Ing. arch., Ph.D.
Výzkum se zaměří na hledání odpovědi, zda i ve 20. století existuje lidová architektura a jak vypadá. Vyskytuje se stále kolem nás, nebo toto označení končí ve skanzenech a muzeích? Je možné v našich sídlech a krajině nalézt objekty, které se jednou přidají k architektuře venkova 19. století?
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov a inteligentních urbanistických celků. Efektivní využití a umístění prvků vzduchotechniky, vytápění a chlazení v budovách a jejich optimální řídící systém. Systémy, zařízení a strategie pro akumulaci energie. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Školitel: Šikula Ondřej, prof. Ing., Ph.D.
Modelování energetické bilance budov s využitím moderních výpočtových postupů. Analýza problematiky, tvorba matematického modelu, verifikace matematického modelu na reálných objektech.
Školitel: Horák Petr, doc. Ing., Ph.D.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace vlivu stínicích konstrukcí a vegetace na tepelnou zátěž budov. Předpokládá se využití softwarů ANSYS Fluent, OpenFOAM, TRNSYS a DesignBuilder. Pozornost bude věnována též optimalizaci řídících systémů. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Zateplování budov je velmi přínosné z hlediska energetické úspory, ale je třeba prověřit všechny stavebně-fyzikální aspekty. Především z hlediska vlhkostního a šíření vodní páry konstrukcí a případná tvorba plísní na rozhraní vrstev skladby. Současně i chování souvrství při kritických situacích jako je požár nebo přehřívání povrchu. Úkolem je namodelovat skutečné konstrukce a porovnat výsledky a provést predikci ideálního stavu.
Obor technických zařízení budov je v současnosti progresivně rozvíjen díky technologickému boomu. Nové technologie, např. 3D tisk nebo mikrovlákna umožňují vývoj nových výměníků tepla. Dané téma doktorského studia se bude zabývat vývojem nových typů výměníků tepla z netradičních materiálů.
Práce se bude zabývat vlivem oslunění, materálem vnější vrstvy a jeho barvou včetně celoročních parametrů teplot venkovního vzduchu na hmotnostní průtok vzduchu fasádou s větranou mezerou. Bude skoumán i geometrický vliv fasády na uvedený průtok vzduchu. Pro hodnocení budou využívaný metody CFD simualce, fyzické experimenty na reálných fasádách objektu, případně na laboratorních vzorcích daného souvrství. Výsledkem bude vliv zjištěného průtoku vzduchu na celoroční tepelnou bilanci vnitřního prostoru stavby.
Školitel: Rubina Aleš, doc. Ing., Ph.D.
Uspořádáním materiálových vrstev ve stavebních konstrukcí lze ovlivňovat procesy šíření tepelných toků v nich. Analýzou vnitřních tepelných i vlhkostních procesů a racionálním návrhem konstrukce lze citlivě ovlivňovat energetickou náročnost objektů. Tato problematika se ukazuje důležitá také u objektů s řízenou vnitřní teplotou.
Doktorská práce je zaměřena na optimalizaci tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí (TAK) sloužících k vytápění a chlazení budov. Předpokládá se využití simulačních metod, laboratorního experimentu a měření insitu. Cílem je stanovit doporučení pro navrhování a řízení optimálních TAK. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Doktorská práce je zaměřena na modelování a simulace budov ukládání tepla a chladu do tepelných akumulátorů využívajících látky s fázovou změnou tání a tuhnutí - PCM. Cílem je překlenout nesoulad mezi dodávkou energie z konvenčních a alternativních zdrojů s křivkou její spotřeby energie v budově. Pozornost bude věnována též, systémům a metodám pro optimální řízení akumulace využití energie v budově. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázky péče o architektonické dědictví. Podle profilace studenta se výzkum upřesní tematicky (typologie architektonického dědictví, chráněné soubory, sociální a legislativní otázky, výtvarné přístupy, technologie) a metodicky (mikroanalýzy, srovnávací analýzy, historické analýzy).
Téma doktorské práce je zaměřeno na aplikaci a ověření teoretických metod výzkumu proudění vzduchu v budovách a vnější aerodynamiky budov se současným transportem znečišťujících látek. K simulacím je možné využít softwary Fluent, CFX, nebo OpenFOAM. Bude využíváno též multikriteriálních optimalizačních metod.
Výzkum se zaměří na otázku, do jaké míry měla architektura socialistického realismu vliv na památkovou péči, zejména na vznik městských památkových rezervací a jejich obnovu a na přijetí prvního památkového zákona v Československu. Byla by naše města ušetřena před modernistickou expanzí panelových sídlišť nebýt vlivu Sovětského svazu a cizorodé architektury, která měla být socialistická svým obsahem a národní svou formou?
Doktorská práce je zaměřena na výzkum využití energie země pro účely vytápění a chlazení. Náplní práce bude teoretický a experimentální výzkum tepelné interakce budovy s podzákladím a návrh optimálních zemních a základových výměníků. Cílem je zefektivnit získávání geotermální energie z prvků základových konstrukcí a vytvořit metodiku pro jejich navrhování v ČR. K simulacím je možné využít softwary CalA, TRNSYS, ANSYS Fluent.
Požadavky na snižování spotřeby energie v budovách vyvolávají potřebu zvyšování účinnosti technických systémů. Studium bude orientováno na teoretické hodnocení účinnosti dle evropských norem a směrnic, na monitoring stávajících systémů a jejich částí a experimentální zjišťování jejich účinnost. Předpokládaným výsledkem bude také vytipování cest ke zvyšování účinnosti moderních systémů techniky prostředí.
Školitel: Počinková Marcela, Ing., Ph.D.
Cementovláknité desky s různým typem výztužných vláken (organická / umělá), které se nyní používají zejména pro doplňkové konstrukce např. ztracené bednění atp. Je však možné je použít i pro nosné nebo nenosné konstrukce pozemních staveb např. fasádní desky, zábradlí výplň, vnitřní stěny, interiérové schodiště atp. Toto jejich použití však je nutné podložit materiálovými testy s ohledem na obecný způsob namáhání desek, tj. zatížení jak ve směru kolmém na střednicovou rovinu desek, tak i ve směru rovnoběžném se střednicovou rovinou desek, tedy namáhané jako deska nebo stěna. Toto obsáhlé téma předpokládá jednak materiálové zkoušky s případnou modifikací výrobního procesu a složení, ale i analýzy částí konstrukcí pozemních staveb pomocí numerického modelování (FEA).
Te´ma je zameˇrˇeno na výzkum, získávání a poskytování geoinformačních dat, jejich distribuci a zpracování ve všech fázích/procesech stavebnictví a územního rozvoje. Student v ra´mci teoreticke´ cˇa´sti nejprve analyzuje soucˇasneˇ pouzˇi´vane´ metody s vyhodnocením jejich časové náročnosti a kooperace jednotlivých subjektů. Přínosem pra´ce bude vlastni´ na´vrh pro jejich efektivní získávání včetně ověření funkčnosti navrhované metody.
Výzkum se zaměří na otázku, jaký přínos pro společnost měly vize avantgardních levicově zaměřených architektů, zhmotněné po druhé světové válce a ukončené sametovou revolucí v roce 1989. Původní záměr řešit bytovou nouzi první republiky a rychle stavět se časem sice naplnil, ale panelové stavitelství lze architekturou nazývat jen stěží. Bylo zprůmyslnění prospěšné? Jaký mělo význam a jakou roli sehrály pojmy normalizace, standardizace, typizace, unifikace a modulace ve 20. století?