Akademicky zaměřený

Prezenční studium

2 roky

doc. Ing. Radek Doskočil, Ph.D., MSc

Předseda :
doc. Ing. Radek Doskočil, Ph.D., MSc
Člen interní :
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c.
prof. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D.
doc. Ing. Jiří Háze, Ph.D.
doc. Ing. Robert Kledus, Ph.D.
prof. Ing. Petr Dostál, CSc.
doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D., FEng.
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček
Člen externí :
Ing. Ladislav Zívalík

Společným cílem studijního programu je vychovávat absolventy se znalostmi a dovednostmi potřebnými pro identifikaci, analýzu a snižování, resp. odstraňování rizik v inženýrských oblastech, jež jsou předmětem vzdělávání na jednotlivých součástech VUT, které se budou podílet na obsahovém i praktickém zajištění studijního programu. Tomu je i přizpůsobena obsahová náplň studia.
V oblasti techniky představuje spolehlivost technických objektů velmi složitou problematiku, která si vyžaduje komplexní a interdisciplinární přístup. Jelikož rozvoj industrializace přináší nejen pozitivní, ale i negativní důsledky v podobě civilizačních onemocnění, ekologických katastrof, zranění a úmrtí, je nutné, aby se minimalizovaly negativní vlivy technických objektů na člověka a přírodu. Současně je žádoucí, aby se souběžně s návrhy nových technických objektů a nových technologií zdokonalily i přístupy a metody, vedoucí ke zvyšování jejich bezpečnosti. Toto konstatování je důležité jak v současnosti, tak i v blízké budoucnosti, protože vývojové trendy v technice směřují k návrhům složitých a komplexních technických objektů s výkonnými řídicími soustavami, k novým technologiím a k používání nových materiálů. Současně se zpřísňují požadavky na ochranu našeho životního prostředí, které je rozsáhlou celosvětovou industrializací nesmírně a mnohdy nevratně poškozováno.
Klasické pojetí bezpečnosti technických objektů, založené na periodických kontrolách, inspekčních prohlídkách, všímavé obsluze a pravidelné údržbě, je u složitých technických soustav již nedostatečné. U nových technických objektů a technologických zařízení je žádoucí zajišťovat jejich zcela bezpečný provoz již v návrhové etapě. Požadavky na bezpečnost technických soustav a ochranu lidí při práci zohledňuje i evropská legislativa. Všechny uvedené skutečnosti urychlily formování nové odborné disciplíny v podobě rizikového inženýrství.
Obsah studia je navržen takovým způsobem, aby absolventi navrhovaného studijního programu mohli najít své uplatnění v oblasti prevence a návrhu potřebných opatření pro minimalizaci důsledků případných krizových situací; nevylučuje se však jejich uplatnění v oblasti státní správy, případně též v rámci složek IZS. Uplatnění v oblasti krizového řízení se primárně nepředpokládá. V rámci jednotlivých specializací jsou předměty koncipovány tak, aby se studenti mohli profilovat v oblastech techniky nebo ekonomie.

Studijní program klade důraz na rozvoj schopností k tvůrčím činnostem, které se uplatňují zejména při řešení složitých expertních problémů v oblasti inženýrství rizik zejména v technických a ekonomických oborech. Jedná se o identifikaci, analýzu, ošetření a minimalizaci rizika s využitím nejmodernější přístrojové techniky, software a výpočetní techniky, v souladu s mezinárodně uznávanými přístupy a standardy. Aplikačními sférami kompetencí v inženýrství rizik jsou všechny oblasti lidských činností, v nichž se může riziko vyskytovat (stavebnictví, strojírenství, chemie, elektrotechnika, elektronika, podnikání, řízení firem, finančnictví i mnoho dalších jako např. zdravotnictví, bezpečnost práce atd.).
Nedílnou součástí vzdělávání je také rozvoj schopností studentů k tvůrčím činnostem založeným zejména na uplatňování systémových přístupů k řešení složitých expertních a znaleckých problémů s využitím systémových postupů odrážejících se v samotné činnosti specialisty pro hodnocení technických nebo ekonomických rizik. Rozvoj těchto přístupů je výsledkem tvůrčích činností, které jsou pro tuto oblast rozvíjeny na ÚSI a VUT v Brně, odráží se v obsahu studia a umožňují absolventům jednak tvůrčím způsobem přistupovat k řešení nestandardních problémů v oblasti inženýrství rizik, jednak rozvinutí těchto tvůrčích schopností, které jsou předpokladem pro jejich možně uplatnění v oblasti vědy a výzkumu v již uvedené oblasti.
Společným cílem studia je vychovávat absolventy, kteří na základě rozvoje inženýrských přístupů budou připraveni navrhovat taková opatření u nových technických a ekonomických objektů, aby tyto objekty spolehlivě plnily svoje funkce v průběhu svého celého životního cyklu; u existujících objektů zjišťovat a analyzovat rizika vzniku negativního jevu a navrhovat opatření pro jejich minimalizaci.
V rámci studia studenti získají speciální znalosti a dovednosti z oblasti:
• metodologie zjišťování rizik technických a ekonomických objektů,
• kategorizace poruch, jejich důsledků a kategorizace kolektivních dopadů,
• metod používaných při studiích rizik a jejich důsledků,
• metod používaných při bezpečnostních studiích,
• managementu v oblasti řízení rizika technických a ekonomických objektů
• metod modelování inženýrských úloh,
• řízení rizika technických a ekonomických objektů,
• legislativy v oblasti rizik, práva, znalecké činnosti, bezpečnosti a odpovědnosti.
Odborné a speciální znalosti a dovednosti získají z oblasti:
• zjišťování zdrojů rizik a odhalování rizikových faktorů u technických a ekonomických objektů,
• posuzování rizik jednotlivých rizikových faktorů technických a ekonomických objektů,
• analýzy možných důsledků negativního jevu technických a ekonomických objektů,
• monitorování a modelování negativních jevů,
• návrhů opatření na omezování zdrojů rizik a na vytváření takových podmínek, aby zdroje rizik u technických a ekonomických objektů nebyly aktivovány a snižovala se pravděpodobnost vzniku ohrožení,
• vypracovávání strategií a postupů, jak řešit vzniklé krizové situace v případech, kdy negativní jev nastane.
V rámci společného základu získají absolventi potřebné znalosti, schopnosti a dovednosti v inženýrství rizik (identifikace, analýza a snižování resp. odstraňování rizik), které jsou potřebné pro zvyšování úrovně bezpečnosti v technických a ekonomických oblastech.
Absolventi specializace RRTS získají odborné kompetence potřebné pro navrhování takových opatření u nových technických objektů, aby tyto objekty spolehlivě plnily svoje funkce v průběhu svého celého životního cyklu. A dále pro zjišťování a analýzu rizik vzniku negativních jevů u existujících technických objektů a navrhování opatření pro minimalizaci těchto rizik. Ve své praxi budou absolventi navrhovat opatření, která u technických objektů snižují pravděpodobnost aktivace rizikových faktorů a přispívají k jejich globální bezpečnosti.
Absolventi specializace RRES získají odborné kompetence potřebné pro ovládání rizik v oblasti řízení firem a institucí kde se ve své praxi budou absolventi zabývat ošetřením rizik spojených s podnikáním, příp. jinými ekonomickými aktivitami. Získají odborné znalosti a dovednosti z oblasti nestandardních pokročilých metod analýz a modelování pro řešení rizikových situací v oblasti finanční, ekonomické a podnikatelské, provádění efektivních změnových procesů ve firmách a institucích zaměřených na snižování a odstraňování rizik, identifikace, analýzy a hodnocení rizik procesů ve firmách i institucích, oceňování rizik a jejich možných důsledků, finančního řízení a investování nebo například operační analýzy.
Navržený program navazuje na vzdělávání uskutečňované na VUT v Brně v rámci stávajícího NMSP RzI. Program byl inovován v souladu s novými standardy NAÚ pro akreditace a v návrhu studijního programu je též akcentován důraz na to, aby studenti v průběhu studia v rámci plnění studijních povinností prokázali schopnost používat získané odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Celoškolský NMSP RRTES má vymezeno rámcové uplatnění absolventů v oblasti prevence a návrhu potřebných opatření pro minimalizaci důsledků případných krizových situací; nevylučuje se však jejich uplatnění v oblasti státní správy, případně též v rámci složek IZS. Uplatnění v oblasti krizového řízení se primárně nepředpokládá.
Absolventi budou připraveni pro výkon typických pracovních profesí spojených s plánováním a řízením výroby, bezpečnosti práce a ochrany zaměstnanců, ochrany technologických zařízení, projektováním, přípravou, realizací, provozem a údržbou technických a ekonomických systémů a to dle zvolené specializace (RRTS, RRES). Uplatnění najdou i u řady firem výrobního i nevýrobního charakteru, včetně veřejných a státních institucí na odborně náročných pozicích, a též jako soudní znalci dle zákona č. 36/1967 Sb. v základních technických (elektrotechnika, chemie, informační technologie, stavebnictví, strojírenství) a ekonomických oborech.
Mezi pracovní pozice (dle NV č. 275/ 2016, Sb.), které budou absolventi moci zastávat patří osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pro zpracovávání hodnocení rizika, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi, bezpečnostní technik apod.

Podmínkou pro ukončení studia je úspěšná obhajoba diplomové práce (DP) a vykonání státní závěrečné zkoušky. V průběhu 1. a 2. semestru studenti absolvují přednášky z předmětu Předdiplomový seminář, v jehož průběhu si studenti registrují zadání DP. Kontrolovanou přípravu DP studenti zahajují ve 3. semestru studia v semináři Semestrální projekt. V rámci tohoto semináře připravují literární rešerši a formulují cíle DP. Hlavní časový prostor na přípravu diplomové práce je vytvořen ve 4. semestru studia v Diplomovém semináři.

Studijní plán vychází ze stávajícího akreditovaného NMSP Rizikové inženýrství, který byl jako studijní program inovován dle standardů NAÚ. Celoškolský NMSP RRTES je navržen jako studijní program se dvěma specializacemi a obsahuje proto dva studijní plány:
• první pro specializaci Řízení rizik technických systémů (dále jen RRTS),
• druhý pro specializaci Řízení rizik ekonomických systémů (dále jen RRES).
Legislativní požadavky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení, jsou dány zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně.
Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia se na VUT jednotně (pro všechny bakalářské a magisterské SP) užívá jednotný kreditový systém kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů – European Credit Transfer System, dále jen ECTS.
Z hlediska věcného musí student absolvovat:
1. Všechny povinné předměty studijního plánu společné pro obě specializace (předměty PP1-PP15, PP21, PP22, PP28) Tyto předměty převažují, představují studijní zátěž 76 kreditů (50 % ze 120 = 60 kreditů, 76 > 60 kreditů). Předměty společné pro obě specializace nezahrnují předměty povinně volitelné typu A ani B,
2. Všechny povinné předměty pro zvolenou specializaci.
- pro specializaci RRTS (předměty PP17-PP19, PP23-PP25). Tyto představují studijní zátěž 28 kreditů
- pro specializaci RRES (předměty PP44-PP46, PP48-PP50). Tyto představují studijní zátěž 28 kreditů
3. Vybrané předměty povinně volitelné typu B pro danou specializaci. Studiem těchto předmětů student musí získat alespoň 12 kreditů:
- pro specializaci RRTS (si student vybírá vždy alespoň 1 předmět ze skupin předmětů 1, 2, 3).
- pro specializaci RRES (si student vybírá vždy alespoň 1 předmět ze skupin předmětů 4, 5, 6).
Povinné a povinně volitelné předměty specializace tvoří alespoň (28+12 =) 40 kreditů, tedy alespoň 25 % standardního počtu kreditů (25 % ze 120 = 30 kreditů, 40 > 30 kreditů).
Celkově musí student získat potřebný počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia (tj. 120 kreditů) v předepsané skladbě předmětů. Zpravidla alespoň 3 kredity tak musí student získat studiem předmětů volitelných.
Takto vytvořený studijní plán umožňuje studentů získat potřebné teoretické znalosti, odborné způsobilosti a praktické dovednosti, které jsou potřebné pro výkon povolání a rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti.
Podmínkou pro ukončení studia je úspěšná obhajoba diplomové práce (DP) a vykonání státní závěrečné zkoušky. Mezi povinné předměty společné pro obě specializace patří i povinné předměty zaměřené na přípravu závěrečné práce. V průběhu 1. a 2. semestru studenti absolvují povinný Předdiplomový seminář, v jehož průběhu se studenti mj. též registrují k zadání DP. Kontrolovanou přípravu DP studenti zahajují ve 3. semestru studia v semináři Semestrální projekt. V rámci tohoto semináře připravují literární rešerši a formulují cíle DP. Hlavní časový prostor na přípravu diplomové práce je vytvořen ve 4. semestru studia v Diplomovém semináři.

VUT na centrální úrovni poskytuje podporu studentům se specifickými potřebami, podrobnosti jsou uvedeny ve Směrnici rektora č. 11/2017. Podporu těmto studentům zajišťuje zejména Institut celoživotního vzdělávání VUT, jeho poradenské centrum ALFONS pro studenty se specifickými potřebami (viz kap. I.4.3 sebehodnotící zprávy).
Budova pro výuku v daném studijním programu má umožněn bezbariérový přístup, je vybavena výtahy a ve všech podlažích též sociálními zařízeními pro osoby ZTP (zvlášť těžce postižené).
Poradenské centrum poskytuje i právní a sociálně-právní servis (S-kompas).

Absolventi mohou pokračovat studiem doktorského studijního programu.