Kombinované studium

4 roky

doc. Ing. Josef Sedlák, Ph.D.

Předseda :
doc. Ing. Josef Sedlák, Ph.D.
Člen interní :
prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D.
doc. Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
doc. Ing. Jan Zouhar, Ph.D.
doc. Ing. Libor Pantělejev, Ph.D.
Člen externí :
Ing. Martin Petrenec, Ph.D.
Ing. Jiří Rosenfeld, CSc.
Ing. Libor Beránek, Ph.D.

Doktorský studijní program Strojírenská technologie je zaměřen na výrobní vědy a technologie, jmenovitě technologie obrábění, tváření, svařování, slévárenskou technologii, technologii povrchových úprav včetně automatizace přípravy výroby a automatizaci výrobních procesů, které uvedené technologie využívají a vyžadují.
V průběhu studia získají studenti znalosti aplikované matematiky, fyzikální metalurgie, teorie experimentu a optimalizace technologických procesů, společně s dalšími teoretickými a praktickými znalostmi úzce souvisejícími s vybranou oblastí doktorského studia.
Cílem doktorského studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných pracovníků pro vědeckou práci v oboru strojírenská technologie. Studium je zaměřeno na poznání teoretického základu celého oboru a dále na podrobné seznámení se s nejvýznamnějšími poznatky v užším zaměření, na které navazují témata disertačních práci. Studium je orientováno na přípravu k vědecké práci ve zvoleném oboru a dosažená úroveň znalostí je prezentována u státní doktorské zkoušky.
Schopnost dosahovat původní vědecké výsledky je prokazována zpracováním a obhajobou disertační práce. Po úspěšné obhajobě disertační práce je absolventům doktorského studijního programu udělen akademický titul "doktor" (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem).

V doktorském studiu programu Strojírenské technologie je možné se specializovat na oblast technologie obrábění a její optimalizaci, technologie tváření a svařování, technologii slévárenství, řízení výroby, aplikace modelování na strojích a počítačové simulace. Doktorandi jsou schopni se zapojit do všech forem výzkumu, do smluvního vývoje a do hospodářské spolupráce s průmyslovými podniky, kde řeší pokročilé problémy technické praxe. Mají také možnost využít krátkodobých i dlouhodobých stáží a studijních pobytů u nás i v rámci EU ve spolupráci se zahraničními univerzitami.
Absolventi doktorského studijního programu Strojírenská technologie mají komplexní odborné dovednosti a znalosti o výrobních technologiích, metodách jejich řízení a plánování, mají znalosti v oblasti materiálových věd a inženýrství v aplikaci na vybrané výrobní technologie a to jak na úrovni teoretické, tak i praktické.
U absolventů doktorského studijního programu Strojírenská technologie se předpokládá uplatnitelnost na vedoucích pozicích spojených s technickou a technologickou přípravou výroby, jejího řízení a dalšího vývoje.
Absolventi se též uplatní jako výzkumní a vývojoví pracovníci v centrech aplikovaného výzkumu i jako akademičtí pracovníci univerzit a akademických pracovišť.

Absolventi doktorského studia jsou vybaveni velmi dobrými teoretickými i odbornými znalostmi a proto se jim naskýtají široké možnosti uplatnění v odborných nebo řídicích funkcích v rámci státních i soukromých strojírenských, případně mezioborových výrobních podniků, od malých a středních firem až po velké akciové společnosti. Získané znalosti mohou uplatnit i jako výzkumní a vývojoví pracovníci, nebo soukromí podnikatelé u nás i v zahraničí.

Viz platné předpisy, Směrnice děkana Pravidla pro organizaci studia na fakultě (doplněk Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně).

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních programů určují:
ŘÁD STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VUT,
STANDARDY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VUT,
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT,
SMĚRNICE DĚKANA Pravidla pro organizaci studia na fakultě (doplněk Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně),
SMĚRNICE DĚKANA FSI Jednací řád oborových rad doktorských studijních programů FSI VUT v Brně.
Studium v DSP se neuskutečňuje v kreditovém systému. Klasifikační stupně jsou „prospěl“, „neprospěl“, u obhajoby disertační práce je výsledek „obhájil“, „neobhájil“.

Na VUT jsou zohledněny potřeby rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. V přijímacím řízení ani ve studiu nedochází k přímé či nepřímé diskriminaci z žádných důvodů. Studujícím se specifickými vzdělávacími potřebami (poruchy učení, fyzický a smyslový handicap, chronická somatická onemocnění, poruchy autistického spektra, narušené komunikační schopnosti, psychická onemocnění) je poskytováno poradenství v poradenském centru VUT, které je součástí Institutu celoživotního vzdělávání VUT. Podrobně tuto problematiku řeší Směrnice rektora č. 11/2017 „Uchazeči a studenti se specifickými potřebami na VUT“. Rovněž je vytvořen funkční systém sociálních stipendií, který popisuje Směrnice rektora č. 71/2017 „Ubytovací a sociální stipendium“.

Doktorský studijní program Strojírenská technologie je pokračováním aktuálně akreditovaného navazujícího magisterského studijního programu Strojírenská technologie (N-STG), se specializacemi Strojírenská technologie (STG), Strojírenská technologie a průmyslový management (STG), Moderní technologie osvětlovacích soustav (MTS) a programu Slévárenská technologie (N-SLE) bez specializace.
Ve studiu Strojírenské technologie je možné se specializovat na oblast technologie obrábění a její optimalizaci, technologie tváření a svařování, slévárenství, řízení výroby, aplikace modelování na strojích, počítačovou podporu výrobních technologií, počítačové simulace a umožňuje tak pokračovat ve třetím stupni studia. Na základě úspěšné obhajoby a dosažením vědecké hodnosti Ph.D. absolvent prokáže schopnost vědecké práce.

1. Pokročilé metody laserového a hybridního navařování vysokolegovaných materiálů.

   Hlavním cílem disertační práce je využití pokročilých metod laserového a hybridního navařování vysokolegovaných materiálů pro vytváření antikorozních nebo abrazivně odolných zušlechťujících vrstev, komplexní studium vlastností takto vzniklých vrstev s ohledem na procesní parametry, druh základního materiálu a konečně optimalizace navařovacího procesu z hlediska maximalizace dosažitelných vlastností. Předpokládá se použití technologie laserového navařování práškového materiálu (DLD), dále laserového navařování drátu (DLWD) a konečně hybridního navařování Laser-MIG. Dílčím cílem práce bude vzájemné porovnání vlastností navařených vrstev vzniklých použitými technologie technologií z hlediska mechanických vlastností, mikrostruktury, otěruvzdornosti, korozních vlastností a dalších parametrů. V rámci řešení se předpokládá využití numerických simulací s cílem predikce vlastností výsledných vrstev.

   Školitel: Mrňa Libor, doc. RNDr., Ph.D.

2. Spojování vytvrditelných Al slitin s ohledem na maximální mechanické vlastnosti

   S ohledem na snižování hmotnosti pozemních vozidel se masivně používají vytvrditelné Al slitiny i na komponenty vysoce zatěžované staticky, dynamicky a únavově. V integrální pevnosti namáhaného celku jsou svarové spoje považovány za slabé místo, protože svar způsobuje snížení pevnosti uvedených slitin, tím i omezení v jejich použití. Cílem práce je porovnat a nalézt vhodnou technologii spojování dílů z Al vytvrditelných slitin s ohledem na nejvyšší možné mechanické vlastnosti, včetně únavových. Plechy Al vytvrditelných slitin budou svařeny technologii MIG/TIG, dále laserem a frikčním svařováním s promíšením (FSW), případně alternativně i lepením a budou provedeny všechny potřebné kvalitativní a mechanické zkoušky. Předpokládá se procesní a technologická optimalizace pro dosažení maximálních mechanických vlastností. Výsledkem práce má být komplexní vyhodnocení metod spojování s ohledem na pevnost, ale i náročnost procesu.

   Školitel: Mrňa Libor, doc. RNDr., Ph.D.

2. kolo (podání přihlášek od 16.09.2024 do 27.10.2024)

1. Řízení obsahu kyslíku v průběhu metalurgického zpracování slitin mědi

   Hlavní cíle dizertační práce jsou v oblasti měření a řízení koncentrace kyslíku v průběhu metalurgického zpracování slitin mědi. Kyslík a jeho koncentrace v tavenině má významný vliv nejen na průběh metalurgických reakcí ale i na mechanické, technologické a užitné vlastnosti slitin mědi. Řízení obsahu kyslíku také silně ovlivňuje rozpouštění vodíku v těchto slitinách a sklon ke vzniku endogenních bublin. Obsah kyslíku je řízen ve slitinách mědi pomocí řízení metalurgických reakcí v kombinaci se srážecí dezoxidací taveniny. Druh použitého dezoxidačního prvku i jeho koncentrace mají vliv i na elektrickou vodivost těchto slitin, což je zásadní při výrobě odlitků pro elektrovodné účely. Dílčím cílem práce bude ověření dezoxidace slitin mědi pomocí prvků s vysokou dezoxidační schopností jako jsou hořčík nebo lithium a ověření jejich vlivů na mechanické i užitné vlastnosti těchto slitin.

   Školitel: Záděra Antonín, doc. Ing., Ph.D.