Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Šárka Sovová
Fakulta chemická
Máte otázky? Napište mi
Podívejte se na záznam live streamu Přečtěte si můj příběh (pdf)
Stáž je povinnou součásti doktorského studia, v mém případě ale milou povinností.
Po konzultaci s vedoucím jsem vybrala Belgii a Univerzitu v Gentu, protože mi téma jedné výzkumné skupiny zapadá do dizertační práce. Na univerzitě jsem byla na stáži dvakrát, poprvé pouze měsíc, další rok dva měsíce.
Můj vedoucí kontaktoval profesora na univerzitě, pak už probíhala domluva mezi mnou a jeho kolegou. Po vybrání vhodného termínu jsem podala žádost na fakultě, výjezd nebyl placený z programu Erasmus+, ale z jiných zdrojů (MŠMT myslím), ale administrativní průběh byl podobný jako na Erasmus. Podala jsem přihlášku na Univerzitu v Gentu, vyplnila žádost o finanční podporu. Dále jsem vyplnila Traineeship Agreement a oskenovaný poslala na podpis do Belgie. Originál dokumentu jsem vezla do Belgie podepsat, abych ho měla po příjezdu spolu s potvrzením o délce a náplni pobytu. Po návratu jsem vyplnila ještě v češtině průběh pobytu. Koleje při prvním pobytu jsem bohužel nedostala, takže jsem si musela sehnat privat. Při druhém pobytu jsem měla zaměstnanecké koleje.
Žádost na koleje jsem si sice podala, ale všechno bylo obsazené, neboť jsem žádala pozdě (v červnu). Našla jsem si tedy ubytování v soukromí přes Airbnb.
Privát – bydlela jsem v horním patře řadového domu, měla jsem pro sebe pokoj s postelí v patře, kuchyň a koupelnu za krásných 24 000 korun českých. Nevěřila jsem tomu, ale na měsíc je to prý krásná cena.
Koleje – Site Kantienberg 545 EUR/měsíc, postel a skříň jsem měla v patře, dole byla kuchyň, psací stůl a koupelna (pro PhD studenty, master studenti měli sdílenou kuchyň), do centra to bylo asi 20 minut pěšky, na moji fakultu 40 minut pěšky (Faculty of Bioscience Engineering)
Hned po příjezdu jsem dostala klíč a místo v kanceláři. V International Office jsem dostala potvrzení, že jsem student na univerzitě a student kartu, se kterou jsem pak chodila do menzy. Zkoušky ani výuku jsem neměla, celý můj pobyt probíhal jako samostatná práce v laboratoři pod vedením doktora. Celý kampus se měl už pár let zpátky stěhovat, proto není nic zrekonstruovaného, takže laboratoře jsou starší. Přístrojově jsou solidně vybavení a není problém po zaškolení na přístrojích samostatně pracovat. Přístup je omezený do osmi večer, myslím, o víkendu se do školy nedostanete. V laboratoři jsem se potkávala jen s kolegy z kanceláře a dvěma master studenty.
Získala jsem nové zkušenosti oblasti mé dizertační práce, které na univerzitě předávám dál. Získaná data budou tvořit také nemalou část mé dizertační práce. Kdyby nebyla nynější (2020) situace taková jaká je, chystala bych se na další stáž na stejné místo :)
Do Gentu jede z Prahy přímý autobus, sice to trvá dlouho (16 hodin), ale neřešíte kilogramy u zavazadel. Cesta letadlem je sice rychlejší, ale komplikovanější a podstatně dražší.
Ubytování na koleji mě vyšlo na 549 euro, ale studentské koleje se sdílenou kuchyní jsou levnější, já byla na zaměstnaneckých jako doktorand. Na privátu mě vyšel měsíc na 24 000 CZK. Obědy v menze okolo 3-5 eur, vafle s cukrem okolo 2 eur, hranolky okolo 3-5 eur. Potraviny v obchodě se dali v akci koupit jako u nás, bez akce to bylo obecně tak 2x dražší. Praní ve sdílené kolejní pračce stálo 4 eura.
Po večerech byla trochu nuda, protože jsem nikoho neznala, a když člověk nebydlí na koleji, tak je těžké se seznámit. Procestovala jsem ale sama celou Belgii vlakem, o víkendu byla sleva 50 % na jízdenky. Cestovala jsem i do Francie a Londýna na víkend.
Pití piva je základ, asi jako u nás, k tomu hranolky do kornoutu a vůně vaflí na každém kroku, bylo těžké odolávat. Univerzita má hodně mezinárodních studentů i zaměstnanců, takže nebyl problém se domluvit.
Odpovědnost: Ing. Simona Pazourková