Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Jan Peřina
Fakulta architektury
Máte otázky? Napište mi
Přečtěte si můj příběh (pdf)
Čím dál tím lépe, čím méně lidí kolem, tím lépe, daleko od kontinentu. Čínu ani Ameriku bych nezvládl a Of Monsters and Men a Sigur Rós poslouchám už roky. Kdysi, ještě na gymnáziu, jsem do zeměpisu připravoval referát o Islandu. Little did young Jan know that in a short time he will visit those places on his own. Ostrov na severu pro mě byl kouzelným místem a když jsem zjistil, že máme nově nabídku vyjet na Erasmus do Reykjavíku, okamžitě se tato možnost stala mou prioritou.
“Do termosky kafe s rumem a pevný boty už se těší na večer celý to: Já měla fajn den a co ty?” (Děti mezi reprákama, Krach na burze). Podvlíkačky se slivovicí jsem vyfasoval od rodiny jako povinnou výbavu, monitor se mi do batohu nevešel a deštník je na Islandu joke (to jsem zjistil až na místě).
Magistr na designu pohoda. Nejtěžší byla nejistota. V architektuře má člověk alespoň jistotu v technických záležitostech, v estetických je nejistota. Ve spekulativním designu je to většinou pouze ta nejistota. Většinu času jsem si říkal, je to, co dělám, dobrý? A ani po závěrečných prezentacích si úplně jistý nejsem.
O existenci kolejí jsem se dozvěděl až na místě. Univerzita velice friendly nabídla facebookové skupiny s nabídkami privátů. Sám jsem bydlel u místní paní, pravda kus od centra, ale s místní a za pěknou cenu (50 000,-isk). Cena za bydlení se v roce 2021 pohybovala mezi 50 000 - 100 000,-isk.
Stipendium + přibližně 10 000,-kč každý měsíc stačilo na pokrytí nákladů. Vše na islandu bylo přibližně třikrát dražší než v Česku. Určité typy potravin (dovážené) byly levnější, ale cokoliv z dovozu bylo výrazně dražší.
Bazény, sauny, galerie, hřbitov (nejoblíbenější park v Reykjavíku), hema, výlety. A takové ty věci, proč člověk jede na Island, pláže s černým pískem, gejzíry, případně sopka, máte-li štěstí.
Bílý kruhový sladký chléb švédského typu. Ten mi moc chybí.
Odpovědnost: Ing. Simona Pazourková