Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Šárka Sovová
Fakulta chemická
Máte otázky? Napište mi
Podívejte se na záznam live streamu Přečtěte si můj příběh (pdf)
Chtěla jsem zjistit, jak to chodí na jiné univerzitě, velkým plus bylo také to, že na pobyt dostanu i nějaké peníze od mojí univerzity. A také se zlepšit v angličtině a víc se rozmluvit.
NTNU v Norsku, protože jsem se chtěla hodně naučit, vidět polární záři a procestovat sever. Trochu mě odrazovaly ceny, ale nakonec se to dalo.
Nejdříve jsem vybrala zemi, podala přihlášku na fakultě, prošla výběrovým řízením, podala si přihlášku na univerzitu v Norsku, získala podepsaný Learning Agreement, podala si přihlášku na koleje v Norsku (je potřeba to udělat včas), na Orientation week (důležité, poznáte město a seznámíte se s dalšími studenty), na rektorátu jsem vyřídila administrativu ohledně výjezdu a financí. Nevýhodou bylo, že semestr začínal v půlce srpna, ale koleje jsem musela platit za celý měsíc.
Přihláška – online na stránkách kolejí sit.no, stránka jde přepnout do angličtiny a je možné si vybrat preferovanou kolej (jestli chcete sdílet kuchyň, koupelnu, vybavení, vše na úkor ceny), je potřeba žádat dostatečně dopředu, ideálně ihned po tom, co vás zapíšou jako studenta po odeslání přihlášky.
Moje ubytování v Moholtu – 350 EUR/měsíc (+depozit okolo 500 EUR), platí se za celý měsíc, i když přijedete v půlce.
Možnosti ubytování – dražší, Steinan (hodně daleko, ideálně se tomu vyhnout, bydleli tam spíš Němci) a Berg (blíže centru, pro Nory).
Klíče – v úředních hodinách na recepci přes silnici od kolejí, nedaleko autobusové zastávky z letiště (zast. Moholt), mimo úřední hodiny v uzamykatelné schránce na kód, nutno ale kontaktovat ubytování předem, dostali jsme i mapu, jak se dostat k našemu pokoji.
Koleje jsou menší bloky s byty, kde jsou čtyři pokoje, které sdílí koupelnu a kuchyň. Já dostala ty nejstarší, nezrekonstruované. Oproti tomu moje kamarádka bydlela v nově zrekonstruovaných čistých krásných kolejích.
Prát jsme chodili do společných prádelen, kde byly i sušičky, pračka se rezervovala online na určitý čas. Kde prádelny byly, kde se prováděla online rezervace, apod.
Součástí komplexu kolejí byl Activity house, kde byl kulečník, stolní tenis, deskové hry a kavárna, kde dělali tradiční norské vafle a horkou čokoládu za studentské ceny. Tam jsme poznala kamarády, vždy tam byl někdo, s kým se dalo něco zahrát. Také se tam konaly food festivaly, kde bylo možné ochutnat jídlo ze všech koutů světa.
Odubytování – aby vám vrátili depozit, tak musíte dokonale uklidit pokoj, dopředu si můžete sjednat „kontrolu“, která případně řekne, co je ještě potřeba uklidit, doporučuji, jinak strhávají peníze z depozitu (a není to málo☺), klíče pak vhodíte v obálce do schránky u recepce.
Podzimní semestr trval od půlky srpna do prosince, zkouškové bylo v prosinci. Jarní semestr začínal v lednu a končil na konci dubna, pak bylo zkouškové v květnu. Na studijním oddělení v International Office byly úžasné sekretářky, které nám byly nápomocné během celého pobytu. Potvrzení o znalosti angličtiny po mně nikdo nechtěl, všechny předměty na magisterském programu byly v angličtině, takže nebyl problém si vybrat. Po příjezdu bylo třeba zkontrolovat termíny zkoušek, pokud se termín kryl, museli jsme vybrat předmět jiný. Změna předmětu nebyla problém, vše se zaznamenalo do dokumentu Changes a potvrzené a naskenované zaslalo na rektorát na VUT.
„Výuka jednoho předmětu (Medicine for Non-Medical Students) probíhala přes online přednášky, které si člověk mohl pustit kdykoli, akorát musel v daný týden splnit průběžný test. V dalším předmětu jsme měli přednášky, podívali jsme se do laboratoří a měli prezentaci (Biophysical Micromethods). I v dalším předmětu tvořila práce v laboratoři podstatnou část, po přednáškách a výpočtových cvičení (Biopolymers). Čtvrtý předmět (Cell Biology) jsme vzdali, protože to bylo mimo náš obor.“
Zkouškové bylo v prosinci a na zkoušku byl pouze jeden termín. Zkouškové není jako u nás, tím že byly termíny pro zkoušku dány dopředu, tak se mohlo stát, že všechny čtyři zkoušky měl někdo v jeden týden. Zkoušky se psaly v kongresové hale, který byla rozdělená na menší prostory pro asi sto lidí, nebo v tělocvičnách. Hlídal nás učitel, který byl úplně z jiného oboru, aby nám případně nemohl napovídat. Opisovaní se hlídalo, a I pokus o něj se trestal vyhazovem, což při jednom pokusu ani riskovat nechcete. I na záchod s námi někdo šel a čekal před dveřmi, to mi přišlo trochu přehnané. Jedna zkouška trvala čtyři hodiny a opravdu člověk ty čtyři hodiny měl co psát, pokud se teda dostatečně připravil. My jsme to zvládly myslím ve dvou týdnech, ale I tak to bylo náročné, protože se po nás vyžadovalo naučit se dost věcí a mít dvě zkoušky třeba s jednodenní pauzou. Opravy byly možné v srpnu po letním semestru, čehož využívali spíše Norové. Na univerzitu jsme měli nonstop přístup, během zkouškového byla celá škola obsazená studenty, protože se všichni chodili učit do školy. Výsledky zkoušek byly většinou do 14 dnů a opravovaly je vždy dva lidé, aby to bylo objektivní.
Před odjezdem domů jsem si nechala potvrdit, že jsem tam opravdu byla, originál jsem poté odnesla na rektorát VUT po návratu.
Kolej cca 350 EUR/měsíc, vratný depozit 500 EUR, půjčení auta 50 EUR/den, jízdenka na autobus 4 EUR/cesta, 84 EUR/měsíc, kolo z druhé ruky 50 EUR (pak se prodá zase), pronájem chaty 5 EUR/noc/osoba
Jídlo – nejblíž je REMA 1000, má dobré slevové akce na všechno a svojí low cost značku, která je kvalitou stejná jako naše průměrné značky. Bunnpris má zas dobré akce na maso a lososa, utratíte podle toho, jak jste zvyklí jíst ☺.
Základem je si najít dobrou partu lidí, protože s nimi budete trávit většinu volného času, ať už na koleji nebo na výletech. V obchodech i jinde se dá platit kartou, jídlo ve výsledku nebylo tak drahé, když si člověk našel, co kde kupovat a vařil si, menza byla drahá a nedobrá.
S kamarády jsme procestovali Norsko půjčeným autem. Univerzita má vlastní chaty, které za drobný poplatek půjčuje studentům, jsou to chaty/kabiny uprostřed ničeho, některé měly dokonce saunu, takže jsme nahřátí ze sauny skákaly do sněhu a koukali na polární záři 😊
Odpovědnost: Ing. Simona Pazourková