Student Michal Peterka ve své práci řeší poměrně novou oblast využití energetického potenciálu biodegradačních procesů při kompostování. Cílem bakalářské práce byly nejen rešeršní práce popisující stávající technologie u nás i ve světě, ale hlavně praktické experimenty na dalším typu konstrukce bioreaktoru. Práce navazuje na předchozí bakalářskou práci a vytvořený koncept většího kompostéru, ze kterého lze odebírat teplo pro přípravu TUV a nebo vytápění.
Práce sleduje zadané body zadání a v podstatě naplňuje požadavky osnovy.
Optimalizaci tvaru reaktoru a výpočty efektivních rozměrů jsou však v práci uvedeny jen v základní formě a bez dalšího doporučení. Chybí mi výpočty pro více možných variant tvarového uspořádání.
Student se práci věnoval víceméně během celého semestru, ale jeho aktivita byla spíše průměrná. Reflektoval sice návrhy na realizace experimentů, ale vyžadoval mírnou dopomoc. Tvorba doprovodné dokumentace se soustředila až na konec semestru, z čehož plyne i řada formálních chyb. Za nadbytečné informace považuji i většinu kapitoly 3, zatímco v kapitole 4 jsou jednotlivým typům bioreaktorů věnovány jen velmi stručné komentáře.
Jako pozitivní však hodnotím implementaci technologie výroby bioplynu a experimenty s fermentorem, což přesahuje zámec zadání a nabízí tak další oblast vývoje.  V práci jsou uvedeny nové poznatky, které jsou inovační, jako např. využití teplovodných trubic pro vyvedení tepla z reaktoru.
Práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 75

Bakalářská práce studenta Michala Peterky se zabývá energetickým využitím biomasy. V rešeršní časti jsou přehledně představeny známé technologie a procesy zpracování organické hmoty, včetně kompostování. Ačkoliv je v názvu i cílech práce zmíněn pojem „bioreaktor“, v textu práce je používán vágně, tj. text neobsahuje vymezení, co bioreaktor je a co již není.

Praktická část je věnována analýze teplotních průběhů v existujícím kompostovacím reaktoru, návrhu konceptů pro vylepšení konstrukce a způsobů jímání tepla z reaktoru. Za velmi cenný počin považuji pilotní provedení odvodu tepla pomocí tepelných trubic a návrh jejich připojení do teplovodního okruhu. Neméně kreativní je experimentální jímání bioplynu a ocenit lze také upřímné zhodnocení experimentu a návrhy na zlepšení.

Cíle práce považuji za splněné v dostatečném rozsahu. Kapitoly na sebe logicky navazují, jsou přehledné a obsahují velké množství grafických podkladů v dobré kvalitě.

Z hlediska nalezených nedostatků práce uvádím tyto jednotlivé body jako připomínky k možné nápravě:

Faktické nedostatky:
• Poměr C/N vyzrálého kompostu je typicky 10/1, nikoliv 25-30/1 jak je uvedeno na str. 27.
• Na str. 40, „vodivost“ je zaměněna za „tepelný tok“, který již je vektorovou veličinou a lze mluvit o uspořádání vláken vůči směru tepelného toku.
• Symbol „l“ v rovnici (5.10) není definován.
• Str. 46: pro uvedené poloměry r_1=4,5 cm a r_2=2 cm platí r_1>r_2, což je v rozporu s Obr. 5-14.
• Citace [23] je nepůvodní, tj. neodkazuje na originální text J. Paina: The Methods of Jean Pain: Another Kind of Garden.

Formální nedostatky:
• Nekonzistentní matematické značení veličin (teplota t, T a "ný"), operací (násobení "hvězdička"a "tečka" ), jednotek (KWh a kWh) a legendy grafů (t [°C] a [°C]).
• Nestandartní použití symbolu „=“ společně s textem, např. str. 40, 46, aj.
• Překlepy (v abstraktu, v jednotkách THh místo TWh), chyby v interpunkci.
• Použití staršího termínu „měrné teplo“ místo „měrná tepelná kapacita“, str. 45.

Další komentáře k práci:

• V práci na str. 34 je uvedeno, že čidlo pro měření teploty okolí je vystaveno slunečnímu záření. Neměří tedy teplotu okolí, ale společně teplotu okolí a solární zisky. Naměřené hodnoty použité pro výpočty tepelných ztrát vedením jsou tedy touto solární složkou značně ovlivněny.
• Vhodným rozšířením pro výpočet tepelných ztrát rovinnou stěnou je zahrnutí tepla odvedeného konvekcí z vnějších stěn reaktoru.

Celkově práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C / dobře. Otázky k obhajobě:

1. V jakém místě uvnitř nového reaktoru s tepelnou trubicí bylo umístěno čidlo pro měření teploty?
2. Jak silná vrstva slámy by se musela použít k izolaci reaktoru, aby tepelné ztráty vedením dosáhly hodnot získaných pomocí izolace 5 cm pěnového polystyrenu, tj. P=13,6 W pro jednu stranu reaktoru s podstavou pětiúhelníku při rozdílu teplot 30,5 °C?
3. Byla by taková izolace dostatečně prodyšná pro udržení aerobních podmínek v reaktoru?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 70