Předkládaná práce zahrnuje modelování, identifikaci, návrh řízení a experimentální ověření na vozidle a byla vypracována ve spolupráci s firmou Porsche Engineering Services s.r.o. Kladně hodnotím jak šířku záběru studenta, tak praktické provedení podstatných částí práce.
Při prezentaci některých klíčových modelů regulačních prvků by k větší srozumitelnosti přispělo i vyjádření rovnicí místo (někdy špatně čitelného) obrázku modelu v Simulinku. 
Angličtina je podle mého názoru velmi dobrá, narušují ji pouze drobnosti jako např. psaní slova "figure" a "chapter" (obvyklé je Figure, případně zkratkou Fig.). V práci jsem nalezl několik překlepů a chyb (název kap. 4.3, odkaz na sekci na str. 67).
Student pracoval zcela samostatně, dokonce natolik, že jsem dokončený text práce viděl až při hodnocení.

Diplomová práce pana Margetaje - Návrh a ověření funkčnosti systému směrového řízení vozidla je poměrně zdařilá. Student se musel vypořádat s poměrně náročným a obsáhlým tématem - nastudovat si poměrně dost informací o komunikačních sběrnicích, toku a zpracování dat, dále sestavit a ověřit model a navrhnout řídicí algoritmy. Cíle vytyčené v zadání práce byly splněny. V řešení některých dílčích úloh jsem zaznamenal možné drobnější chybičky a možná ne úplně dobře interpretované výsledky a závěry. Práci hodnotím celkově jako velmi dobrou a doporučuji k obhajobě.

Práce je napsána dobrou angličtinou, byť tu a tam se vyskytují drobné "kostrbatosti" a pojmy "stvořené" překladem z češtiny, avšak ne z korektního pojmu (maximal steering range (angle), v kapitole 4.3, myslím že hledaný pojem je "turning radius")
Ještě přikládám pár poznámek (myslím, že netřeba je číst při obhajobě).
V kapitole 4.2.1 je na obrázku 4.9 v legendě grafu uvedeno, že jde o výstup regulátoru - asi jde ale o odezvu systému na zásah regulátoru.
V kapitole 4.2.2 graf 4.11: některé skokové odezvy začínají reagovat ještě před samotným skokem.
Nerozumím závěru v kapitole 4.3 - Rear steering coefficient: úhel natočení zadních kol nejspíš nebude výhradně +-3°. Z modelu na obrázku 4.34 a 4.35 vyplývá, že se použije 0, nebo právě těch +-3° pro úhel cca >0.3°. Tento předpoklad bych viděl jako možný zdroj problémů v následných testech.
V kapitole 4.4 mne zarazila poznámka o spouštění modelu od nenulové rychlosti jako ošetření dělení nulou.
V kapitole 5.2 mi není jasné, jak to že algoritmus bez zpětné vazby vygeneruje tři různé průběhy akčního zásahu. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole 2.3 je uvedeno zjednodušení 2.9 a 2.10 vycházející z podmínky malých úhlů, je tato podmínka při losím testu splněna?
2. V úvodu je zmíněn cíl mít možnost provádět testy s opakovatelností - tedy s vyloučením lidského faktoru, při losím testu je k ovládání natočení přední nápravy využit elektromechanický posilovač řízení, který je však navržen jen jako posilovač a tudíž má z principu omezený výkon, respektive moment. Zkuste navrhnout jakým způsobem by šlo toto omezení vyřešit.
3. Bylo by pro účely testů možné se současným vybavením přidat převzetí řízení rychlosti vozidla programem? (a testovacímu jezdci přidat například blokovací tlačítko)