Předložená bakalářská práce se zabývá konstrukční úpravou dvoustupňového sacího ejektoru pro medicinální použití s cílem dosáhnout snížení hodnoty vytvořeného podtlaku oproti původnímu řešení a umožnit přesnější regulaci vzniklého podtlaku. Táto práce vznikla na základě spolupráce studenta s firmou GCE, s.r.o. Práce byla se studentem průběžně konzultována a všechny stanové cíle byly průběžně plněny. Student prokázal schopnost řešit problém výpočtovým i experimentálním přístupem. Jednotlivé návrhy byly podpořeny simulacemi s pomocí programu Ansys Fluent. Bakalářská práce má dobrou grafickou i jazykovou úroveň. Celkově práci hodnotím stupněm A.

V krátké úvodní části práce je nastíněno, proč je dané téma řešeno. Navazující teoretická část pojednává o obecném popisu řešené problematiky. Práce také obsahuje zjednodušené analytické řešení proudění v prvním stupni sacího ejektoru, které může být použito jako reference pro srovnání s následným numerickým výpočtem a experimentem. Nikde jsem si však nevšiml, že by se tak následně stalo. Mohla být alespoň porovnána hodnota maximální a kritické rychlosti z analytického řešení s výsledky z CFD.
Student prokázal, že i na úrovni bakalářské práce byl schopen provést relativně kvalitní CFD výpočty jednotlivých geometrických úprav, které byly následně srovnány s provedeným měřením. Prezentované výsledky jsou kriticky zhodnoceny a jsou z nich vyvozovány závěry.

K práci mám následující výhrady.
Na straně 12 v kapitole 2.1 je uvedeno, že proudová čerpadla pracují na čistě mechanickém principu. Dle mého názoru by mělo být uvedeno, že se spíše jedná o hydrodynamický princip.
Kromě již zmíněné absence srovnání analytického řešení s CFD výpočtem, postrádám také přehlednější srovnání výsledků ze simulace s výsledky z měření. Oba typy výsledků jsou sice uvedeny, ale pouze odděleně. Z toho důvodu možná také autor neměl potřebu diskutovat možné příčiny odchylek numerického modelu od experimentu.
Práce obsahuje anebo pouze zmiňuje spoustu různých modifikací, které byly provedeny, nebo byly uvažovány, což ve výsledku pro čtenáře působí nepřehledně.
V popisu nastavení CFD a v prezentovaných výsledcích není patrné jaký řád přesnosti a jaká numerická schémata byla použita. Také zde chybí zmínka o míře konvergence (chybě řešení). Pro model k-omega SST je také podstatné rozlišení sítě u stěn a splněn podmínky y+ < 1.

Přes výše uvedené nedostatky je práce na dobré úrovni. Je vidět, že student provedl množství výpočtů a byl pravděpodobně přítomen měření, které následně vyhodnocoval. Práci proto mohu doporučit k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jaké numerické schémata a jakého řádu přesnosti byla použita pro daný výpočet.
2. Proč bylo potřeba řešit numerický výpočet s časovou závislostí? Byl pro stacionární výpočet problém s konvergencí? A dle jakého kritéria byl zvolen časový krok 0.01 sekundy?