Diplomová práce bakalářky Gabriely Dúlovcové se zabývá návrhem vačkového hřídele pro motor s Millerovým cyklem pro zážehový přeplňovaný motor. Úkolem tedy bylo upravit stávající reálný motor tak, aby pracoval v tzv. Millerově cyklu. Jedná se o velmi obsáhlé téma, které od studentky vyžadovalo, aby dokázala jak spojit simulaci termodynamiky spalovacího motoru,  dynamiku ventilového mechanismu, provedení přesné geometrické analýzy reálné hlavy válců pro zástavbu vačkového hřídele, tak také vytvoření podkladů pro jeho reálnou výrobu. Výsledkem je, že je již před obhajobou diplomové práce vyroben prototyp vačkového hřídele, který se bude zkoušet na reálném motoru.

Studentka přistupovala k řešení své práce velmi svědomitě a je vidět, že se v dané problematice dobře orientuje. Všechny body zadání byly splněny a proto práci doporučuji k obhajobě.

Diplomantka se ve své práci zabývá návrhem vačkového hřídele pro motor pracující Millerovým cyklem. V poměrně rozsáhlé rešerši, která je zaměřená na oblast teorie spalovacích motorů, studentka postupně směřuje jednak k problematice Milerova cyklu, ale také k problematice vačkového mechanizmu. Perfektní pochopení obou těchto oblastí je nezbytné pro úspěšné splnění cílů této práce. Lze konstatovat, že s rešeršní částí se studentka vypořádala na výbornou a oceňuji i celou řadu vlastních zamyšlení a zhodnocení např. v kap 4.1 Limity Millerizace.  Stěžejní část práce se pak již věnuje tvorbě detailního výpočtového termodynamického modelu zadaného motoru. Vzhledem k tomu, že studentka měla k dispozici pro vytvoření 1D simulačního modelu celu řadu cenných dat z reálného měření motoru na motorové zkušebně, byl na jejich základě model nejprve  naladěn a kalibrován, což ve výsledku značně zhodnocuje věrohodnost provedených simulací. V dalším kroku pak byla provedená řada simulací s Millerizovaným cyklem, kde hlavním cílem bylo zvýšení celkové účinnosti motoru a tedy i následné snížení měrné efektivní spotřeby. V poslední části práce byl na základě provedených simulací v programovém prostředí VTDesign  (jenž je součástí GT -SUITE ) proveden návrh profilu vačky. Návrh byl podmíněn technologií následné výroby, neboť výsledky jakožto i nově navržený vačkový hřídel budou podrobeny dalšímu testovaní na motorové zkušebně a skutečné data budou validovány s provedenými výpočtovými simulacemi. Na celé práci je potřeba ocenit jednak vysoká míra praktického využití ale i správný postup studentky při řešení rozsáhle problematiky s celou radou dílčích problému se kterými se musela vypořádat. Splnění vysoko stanovených cílů vyžadovalo ze strany studentky úspěšné zvládnutí znalostí jak z oblasti termomechaniky tak konstrukce spalovacích motorů, včetně zvládnutí moderních počítačových výpočetních softwarů. Práci hodnotím jako velmi zdařilou a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Motory s Millerovým cyklem obecně pracují s vyšším kompresním poměrem. Z minulosti jsou známé pokusy nasadit do sériové produkce motor s proměnlivým kompresním poměrem (Saab), dalo by se takovéto konstrukce využít právě pro motor pracující s Millerovým cyklem pro další zvýšení efektivity motoru?
2. Jaké jsou hlavní limity pro další zvýšení kompresního poměru v případě zadaného motoru?
3. Na obr. 95 je zobrazena závislost průběhu dynamického zrychlení ventilu. Oproti zobrazenému ideálnímu průběhu je průběh referenčního modelu značně rozkmitán. Může studentka blíže objasnit předpokládané příčiny vzniku těchto kmitů? Má tedy předpoklad, že na reálné aplikaci nebudou?