Práce Bc. Jakuba Hurbaniče je rešeršní a teoretická, a zabývá se vlivem světla na kognitivní výkon člověka. Autor nejprve poskytuje vcelku vyčerpávající shrnutí informací o fyziologických účincích světelného signálu na organismus, popisuje existující systémy pro-kognitivního osvětlení a v poslední části detailně rozebírá metodiku testování pro-kognitivního osvětlení. Práce je obsáhlá, velmi pěkně napsaná, čtivá a velmi informativní. Škoda, že autor nevěnoval větší pozornost drobným formálním zásadám typu tečky za větou, která obvykle následuje až po citaci, či odkazům na obrázky v textu. Vypracovaná metodika testování pro-kognitivních světel je v podstatě správná a může být použita pro vlastní výzkum. Doporučila bych jen věnovat ještě pozornost době testování a dodržovat stejný testovací čas pro každou skupinu. Vhodné by bylo také otestovat účastníky testem chronotypů a vybrat pouze neutrální chronotyp. Vyhraněný chronotyp může zbytečně zvýšit rozptyl výsledků díky posunuté fázi cirkadiánního rytmu v míře bdělosti a pozornosti.
Zásadní výhrady mám pouze k citacím. Autor v seznamu literatury cituje bakalářské práce a dokonce Wikipedii, tedy nerecenzované literární zdroje, či popularizační články. Riziko zanesení faktických chyb do vlastního textu z těchto zdrojů je obrovské. Naopak - zcela nepochopitelně - v textu rozebírá důležité práce významných laboratoří, které v seznamu literatury vůbec nejsou. Domnívám se, že citace prací popisovaných na stránkách 29-32, konkrétně: Czeisler et al., 1986; Okamota a Nakagawa, 2016; Noguchi a Sakaguchi, 1999; Cajochen et al., 2005; Smolders et al., 2012; McIntyre et al., 1989 by měly být doplněny do práce formou errata.
Závěrem: i přes kritizované nedostatky, práce je velmi pěkná a dokazuje velmi dobrý vhled autora do problematiky působení světla na člověka. Díky nevhodným citačním zdrojům se zde objevují některé drobné nepřesnosti, nicméně struktura práce, skládání odstavců a kapitol, a závěrečná metodická část práce ukazuje, že autor dokáže přemýšlet v biologické rovině a integrovat poznatky dvou náročných vědních oborů do kvalitního textu.
Otázky k obhajobě:
- Na stránce 33, obrázku 11 ukazujete nelineární závislost mezi intenzitou světla a potlačením hladiny melatoninu. Mohl byste diskutovat tuto informaci s nálezy publikovanými v článku Philips et al., 2019 (https://www.pnas.org/content/116/24/12019) zejména z hlediska metodologie experimentu?
- V práci několikrát zmiňujete, že buňky ipRGC byly objeveny v roce 2007. I když se nejedná o nijak zásadní nepřesnost, dokážete najít literární zdroje, které tuto informaci zpřesní?
Výsledný počet bodů navržený oponentem:
83
Zobrazit víceZnámka navržená oponentem: B