Student měl za úkol ve své práci provést zhodnocení a energetické možnosti vybraného autonomního objektu a navrhnout zařízení na využití této energie. V rámci práce splnil požadovanou osnovu zadání a nad rámec zadání si vybral svou vlastní realizaci funkčního vzorku Savoniova rotoru. Na tomto modelu demonstroval možnosti konstrukce jednoduchého elektrického generátoru a větrného motoru.  Celé zařízení samostatně zkonstruoval a provedl základní měření parametrů. Jeho aktivita během semestru byla na odpovídající úrovni, konzultoval konkrétní témata a jinak pracoval samostatně. Prokázal vlastní tvůrčí potenciál a práce je z toho pohledu velice pečlivě zpracována. Drobné nedostatky lze tolerovat a nesnižují tedy vlastní hodnotu výsledku. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji jako výbornou. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Student definoval autonomní objekt, popsal teoretické možnosti využití lokálních zdrojů energie, avšak poslední bod zadání o efektivním hospodaření s energií v autonomním objektu chybí, resp. byl nahrazen poutavým popisem studentovy vlastní tvůrčí práce. Oponent předpokládá, že se tak stalo v souladu s pokyny vedoucího práce a považuje zadání za splněné. 

V teoretické části práce student popisuje různé metody autonomního získávání tepelné a elektrické energie pro obytný objekt, zejména z energie slunečního svitu, větru a biomasy. Některé kapitoly jsou mírně zmatené, některé vzorce nedávají rozměrově smysl. Chybí snaha dát jednotlivé kapitoly do souvislosti – například v kapitole o využití geotermální energie autor žádným způsobem nerozvádí, kde se vezme elektrická energie pro tepelné čerpadlo.
V druhé části se věnuje praktickému návrhu a realizaci větrného generátoru, bohužel bez hlubšího teoretického rozboru. Předložená práce je charakterizována velkým nadšením studenta o danou problematiku a chutí pustit se na vlastní pěst do výroby pokusných zařízení. Lze jen doufat, že toto nadšení studenta neopustí. Bohužel, je však nutné konstatovat, že v některých ohledech student při hledání vlastní cesty k tématu zcela opomíjí výkresovou a výpočtovou přípravu práce a dopouští se tak zbytečně hledání „kudy cesta nevede.“ Oponent se domnívá, že vysokoškolská kvalifikační práce by měla vycházet z nejlepších poznatků vědy a jejich interpretace, nikoli jen vznešeně popisovat kutilství, byť sám obdivuje studentův zápal pro realizaci daného zařízení.
  
Po návrhu a realizaci větrného rotoru následuje základní měření na daném zařízení, bohužel pouze částečná. Student prezentuje výsledky měření výstupního napětí generátoru naprázdno, žádné další výsledky nejsou k dispozici. Není tedy patrné, jaký a zdali vůbec nějaký výkon je generátor schopen odevzdat do zátěže.
V poslední kapitole ekonomického zhodnocení student posuzuje ekonomickou návratnost hybridního systému, který se náhle objeví v kapitole návrhu větrného rotoru, bez jakéhokoli vysvětlení nebo návrhu a uvedení parametrů jednotlivých zařízení. Ekonomické zhodnocení tak téměř nedává smysl.

Práce je sepsána populárně naučným stylem, s občasným výskytem nezdůvodněných subjektivních hodnocení. Některé věty jsou velmi šroubované a zdá se, že autor v průběhu jejich psaní tzv. ztratil myšlenku.
Obrázky, grafy, tabulky jsou vyvedeně kvalitně a přehledně.  U vzorců schází uvedení rozměrů dosazovaných veličin a místy vysvětlení dosazovaných veličin. Otázky k obhajobě:

1. Je možné postavit skutečně energeticky autonomní objekt, tj. který elektrickou a tepelnou energii nepotřebuje dodávat zvenčí? Jak velký pozemek je k tomu potřeba?
2. Je vyrobený generátor schopen dodávat elektrickou energii? Jaký je jeho skutečný výkon? Je opravdu někde v provozu?
3. Co přesně vyjadřuje vzorec 1.20, v jakých jednotkách se do něho dosazuje? Co přesně vyjadřuje vzorec 1.23, v jakých jednotkách se do něho dosazuje?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 70