Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Fakulty a programy
Jak se dostat na VUT
Dny otevřených dveří
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Předměty
Studijní programy
Poplatky za studium
Studijní předpisy
Studium a stáže v zahraničí
Stipendia
Sociální bezpečí
Závěrečné práce
Knihovny
(externí odkaz)
Studium bez bariér
Uznání zahraničního vzdělání
Zpracování osobních údajů studentů
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Mezinárodní vědecká rada
Evaluace
Centra výzkumu
Open Science
Transfer znalostí
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Publikace a výsledky VaV
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Střední školy a VUT
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Bezpečná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Kalendář akcí
Absolventi
(externí odkaz)
Organizační struktura
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Úřední deska
Sociální bezpečí
Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících / HR Award
Pro média
Kontakty
Ochrana osobních údajů
Vyznamenání
Fakulty
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Vysokoškolské ústavy
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
Udržitelnost
Téma
Ztráty vody v Česku dosahují 15 procent, situace se každým rokem lepší
Ztráty vody v Česku dosahují 15 procent, situace se každým rokem lepší
Vlivem poškozené vodovodní infrastruktury se v Česku každoročně ztratí kolem 15 % vody určené k zásobování odběratelů. Podíl se postupně snižuje – a to díky pravidelné údržbě, obnově a monitoringu vodovodní sítě. O své know-how, jak ztráty vody efektivně snižovat, se přijelo do Prahy na konferenci Water Loss 2022 podělit 370 odborníků z 58 zemí. Akce se po 21 letech opět konala pod záštitou České asociace pro vodu.
V historickém srovnání si Česko vede dobře – ztráty vody v roce 2021 se u nás pohybovaly okolo 15 %, zatímco v 90. letech dosahovaly až k 40 %. V případě velkých měst jsou aktuální procenta ještě o něco příznivější – v Brně to bylo v roce 2021 okolo 12 %. Špatně na tom není Česko ani v mezinárodním srovnání – v rámci Evropské unie se řadí k lepšímu průměru a lépe na tom je pouze Německo, Dánsko, Finsko, Estonsko a Nizozemí.
Kromě takzvaných zjevných úniků vody, kam patří viditelné havárie vodovodního potrubí, se do ztrát vody započítávají i skryté úniky, například když starší vodovodní potrubí špatně těsní. Odhalit takové závady je přitom časově i ekonomicky náročné.
„Praha, Brno a další města nyní testují využití satelitních snímků, které jsou schopny detekovat potenciální místa skrytých úniků vody. Pátrací týmy z vodáren pak přesné místo dohledají pomocí korelátoru – zařízení detekujícího šum unikající vody,“ vysvětluje Ladislav Tuhovčák z Ústavu vodního hospodářství FAST VUT, který konferenci Water Loss před 21 lety založil a podílel se na její letošní organizaci.
Pro vodárenské společnosti však není vždy efektivní problematická místa se skrytými úniky vody opravit. „V důsledku klimatických změn a vzrůstajícího sucha je po celém světě patrná snaha neplýtvat vodou. Přístup se ale u jednotlivých zemí liší – v některých lokalitách v Norsku činí ztráty vody až okolo 40 %, protože ji nemusí draze čerpat z podzemních zdrojů. Díky gravitaci jim teče velmi kvalitní voda z jezer. Investují proto spíše do celkové obnovy sítě než do hledání jednotlivých úniků a jejich oprav. Zato v lokalitách, kde jsou zdroje vody nedostatečné, jako je Izrael, Itálie či Řecko, představují ztráty vody velký problém,“ vysvětluje Tuhovčák.
Teoretická životnost vodárenské infrastruktury se odhaduje na 80–100 let. Aby se zamezilo vyšším ztrátám vody v budoucnu, měla by se její obnova pohybovat v průměru okolo 1 % ročně. Takového tempa ale Česká republika nedosahuje. „Je to i díky tomu, že vodárenské sítě u nás spravuje vysoký počet provozovatelů. Privatizace vodárenství v 90. letech způsobila, že u nás připadá na 10 milionů obyvatel téměř 6 tisíc provozovatelů veřejných vodovodů. Oproti tomu třeba Holandsko má na 17 milionů obyvatel 10 vodáren,“ dodává Tuhovčák.
Ztráty vody nepředstavují pouze problém ekologický, ale také ekonomický. Aktuální vodárenská infrastruktura v České republice je většinou předimenzovaná a neodpovídá stále nižší spotřebě vody. Před 30 lety činila průměrná spotřeba vody na obyvatele více než 200 litrů denně, zatímco v roce 2021 to bylo 93 litrů. Došlo tak k poklesu o více než 50 %.
„Je to slepá ulička. Říkáme si – máme sucho, budeme šetřit. Ale když budeme vodou šetřit, bude mnohonásobně dražší, protože provoz vodáren je potřeba z něčeho zaplatit. A je čím dál dražší i díky aktuálně vzrůstajícím cenám energií. Proto vzrostlo vodné a stočné v roce 2023 o více než 15 %. Navíc se nižší spotřebou vody zvyšuje poměr ztrát vody vůči vodě zaplacené spotřebiteli,“ uzavírá Tuhovčák.
Na ztráty vody se zaměřila i Evropská unie, která od roku 2022 vyžaduje od členských států zavedení strategie zamezující ztrátám vody. Sdílení mezinárodních zkušeností vodařů na konferenci Water Loss 2022 nabídlo podle odborníka z Ústavu vodního hospodářství FAST VUT užitečné know-how.
(mar)
Publikováno
24.01.2023 08:20
Odkaz
https://www.vut.cz/udrzitelnost/f38144/d236610
Odpovědnost:
Mgr. Marta Vaňková
Nahoru