Velmi výrazně. Vidíme to na poptávce od automobilek, které by ještě před 3 lety nezvažovaly instalaci obrovských fotovoltaických elektráren. Jsou to investice v řádech stovek milionů korun. Teď máme takových projektů na stole několik a blíží se k realizaci. Aktuální energetická krize hýbe nejen Evropou, ale celým světem – a s tím se přímo váže téma udržitelnosti.

Vůbec ne, projekty mohou být efektivní z hlediska ekonomiky i udržitelnosti. Ten rozpor ale vychází z negativního PR Green Dealu a podobných ekologických témat, které hlavně politici špatně prezentují, nebo ho vlastně někdy vůbec nechápou. Vžívá se názor – co je zelené, to je špatné. Rozhodně není pravda, že ekologické projekty se rovnají nenávratné investici. Naopak mohou peníze i šetřit. Je ale potřeba k tomu přistupovat racionálně a rozumně.

Ano, konkrétně boomem fotovoltaiky – loni nám vzrostla poptávka po fotovoltaice o 400 % ve srovnání s rokem 2021, kdy energetická krize začínala. Je to rychlé a levné úsporné opatření s velkým efektem. Proto minulý rok vznikly nižší stovky firem a soukromníků, které se fotovoltaikou zabývají. Asi to nebylo dobré, protože řada z nich začíná krachovat.

S aktuálním poklesem cen elektřiny už zákazníci při volbě fotovoltaiky trochu váhají. Říkají si, že ji třeba nakonec nebudou potřebovat. Fotovoltaika ale bude velmi úsporná i do budoucna. Německo zastavuje všechny svoje jaderné elektrárny. Spotřeba elektřiny navíc poroste – ať už kvůli rozvoji elektromobility, chytrých domácností nebo zvyšující se potřebě komfortu. Tento týden vyšla studie ČEPS potvrzující, že do 5 let budeme elektřinu dovážet z Německa či Francie. Ceny elektřiny tak nadále porostou.

Nemají data a nesledují svoji spotřebu. Na to klademe velký důraz – co neměříte, to neřídíte. Klienti neumí určit, kde jsou slabá místa, nemají v pořádku faktury ani projektové dokumentace. Proto jsme navrhli software, který umožňuje monitoring a analytiku spotřeby elektřiny, plynu, tepla a vody. Pečlivá příprava nám umožňuje navrhovat efektivní úsporná opatření, často i neinvestičního charakteru.

Druhou nejčastější chybou je, že klienti podceňují právě přípravu projektu pro úsporná opatření. Rovnou se pouští do realizace dílčích témat – chceme fotovoltaiku, tak si ji hned postavíme. Ale neřeší nehospodárné technologie v podniku ­– stará světla, nezateplené rozvody tepla či starý kotel. Je potřeba se podívat, zda není efektivnější optimalizovat něco jiného než jen umístit na střechy panely, které z celkové spotřeby pokryjí jen 5 %.

Nejprve uděláme energetickou koncepci – navrhneme úspory, které mohou být u klienta ekonomicky zajímavé. Souborem úspor pak osadíme energetický management. Začneme sbírat a vyhodnocovat data a snažíme se potvrdit původní návrh. Pak si stanovujeme cíle – zda chce podnik snížit spotřebu energie o 30 % nebo uhlíkovou stopu. Poté přicházíme s konkrétními návrhy, jak to realizovat. Naprojektujeme fotovoltaiku, vzduchotechniku či jiná úsporná opatření. Následně mu ukážeme, jak celý projekt financovat – ať už podporou státu či finančních unií. Provedeme klienta samotnou realizací a po nějaké době vyhodnocujeme, zda naše řešení pomohla splnit původní cíle.

V případě fotovoltaiky je to okolo 30–40 % ceny energií. Máme i klienta, kde se úspory vyšplhaly až k 60 %. U jedné velké stavební firmy jsme dokonce navrhli neinvestiční úsporná opatření, kdy klient nemusel investovat nic do dalších technologií. Stačilo optimalizovat smlouvu, kterou měl s dodavatelem, a ušetřil 2,5 milionu ročně.

Ukázal se na tom nešvar českých firem – ani velké výrobní společnosti nezaměstnávají energetika. Člověka, který by řešil cenové nabídky a energetickou správu budov. Dává to smysl, protože kdysi ceny energií nikoho moc nezajímaly. Zvlášť ve srovnání s náklady na plat takového zaměstnance. Díky energetické krizi se z toho ale stalo téma.

Firmy jsou ochotny investovat do technologií, které mají 5–7letou návratnost. V rámci auditu navrhujeme různá úsporná opatření i s odhadem návratnosti. Největší zájem byl kvůli cenám elektřiny o fotovoltaiku. A vzhledem k situaci s ruským plynem i o alternativní dodávky tepla – třeba pomocí hlubinného či plošného čerpadla. Poptávka je ale i po úsporném osvětlení s pohybovými čidly. Naopak menší zájem je o zateplení oken, což je investičně vysoká záležitost s nízkou návratností.

Stavařský obor je trochu specifický, klade malý důraz na přípravu projektů. Primárně se přemýšlí nad tím, aby se vše co nejlevněji postavilo. Peníze se neinvestují do přípravy projektů, ale do samotné výstavby. To je hlavní motor stavebních firem a developerů. Už se ale objevují první udržitelně přemýšlející developeři, kteří chtějí svým budoucím zákazníkům nabídnout nadstandardní prémiové nemovitosti.

Celkově se to začíná měnit k lepšímu a přispěla k tomu i energetická krize. Je důležité na to připravit i budoucí absolventy stavařského oboru. Úzce spolupracujeme s FAST VUT a pořádáme přednášky o úspoře energií a udržitelnosti. Řada absolventů tak patří i k našim zaměstnancům.

(mar)