Stačí se přihlásit do aplikace a své pozemky vidí uživatel jako na na dlani. A to včetně jejich aktuálního stavu. „V mapovém okně si farmář tvoří osební plány, má tak přehled, jaké plodiny jsou na pozemcích pěstovány. Ihned po ruce má aktuální předpověď počasí, záznamy z půdních senzorů či meteorologických stanic, které sbírají informace o teplotě, srážkách či síle větru. Během jednoho kliknutí dokáže na dálku vyhodnotit, zda je dnešek vhodný pro použití těžké techniky či provádění postřiků proti škůdcům,“ vysvětlil Adam Zlotý, spoluzakladatel společnosti CleverFarm a absolvent geodézie a kartografie na FAST VUT.

Úspěšný startup o aktuálním počtu 35 zaměstnanců založil v roce 2016 společně s Ondřejem Tomasem. Jmenoval se CleverMaps a velkým firmám sloužil k analýze big data. V té době už měl Zlotý více než 15 let zkušeností s odborným poradenstvím a navrhováním informačních systémů pro zemědělský sektor na Balkáně a Blízkém východě. Své znalosti se rozhodl zúročit v projektu CleverFarm, který se od původní firmy oddělil a dnes za pomoci moderních technologií podporuje ekologicky udržitelnější, efektivnější a automatizovaný způsob hospodaření.

Chytrou aplikaci dnes využívají zemědělci v Česku, na Slovensku, Ukrajině, Španělsku, Latinské Americe či Egyptě. Pestrá je nejen klientela, ale také skladba plodin, které napomáhá efektivněji pěstovat – od rýže přes sóju a banány až po mango. „Aplikaci dnes využívají velké zemědělské holdingy i malí hospodáři včetně ovocnářů a zelinářů. Prakticky každému, kdo něco pěstuje, ať už v orné půdě, nebo ve skleníku, pomůžeme hospodařit efektivněji a levněji,“ upozornil Zlotý.

CleverFarm nabízí zemědělcům mnoho funkcí – včetně registrace nájemních smluv, evidence půdy či ze zákona povinné registrace provedených zemědělských činností. Nejzajímavější však pro farmáře může být možnost ušetřit náklady na materiál či práci a současně zvyšovat výnosy půdy pomocí tzv. precizního zemědělství, které ke zhodnocení situace na pozemcích využívá družicových dat. Poskytuje hospodářům přesné informace o situaci na pozemku, a tak zamezuje nadbytečnému hnojení, zavlažování či zkáze plodin.

„Umožňujeme ve správném čase, na správném místě a ve vhodné intenzitě aplikovat například hnojiva. Nepřistupujeme k pozemku jako k uniformnímu celku, ale pomocí získaných dat ho rozdělujeme na zóny. Řídíme se typem půdy, její aktuální vyživeností a stavem porostu,“ popsal Zlotý a upozornil, že na základě družicových dat jsou schopni vyhodnotit i konkrétní biofyzikální vlastnosti rostlin: „Zjistíme třeba obsah chlorofylu v listech, který vypovídá o množství dusíku v půdě. Farmář díky tomu zjistí, zda je potřeba rostliny hnojit a v jaké intenzitě. Dříve museli agronomové tyto informace sbírat ručně pomocí testerů.“

Kromě družicových dat pracuje CleverFarm také s informacemi z chytrých půdních senzorů a meteostanic, které jsou umístěny přímo na pozemcích farmářů. Veškerá získaná data aplikace vyhodnocuje a využívá je k lepšímu hospodaření během celého zemědělského cyklu – od setí přes hnojení, závlahu až po použití postřiků proti škůdcům. Kromě monitorovacích funkcí, které farmáři pomohou činit lepší rozhodnutí, jsou součástí aplikace i řídicí funkce. Ty umožňují například vzdálené ovládání ventilů na závlahových soustavách. Farmář tak může své rostliny zalévat i na dálku, aniž by se na místo vydal. To však není jediné využití.

„Obdobné technologie jsme instalovali do skladovacích hal jedné biofarmy. Do jednotlivých hromad plodin jsme umístili senzory, které měří vnitřní klimatické podmínky, a do areálu jsme umístili také meteostanice. Manažer skladu je díky získaným datům schopen zhodnotit, zda úrodu neohrožuje třeba plíseň. A může na dálku spustit třeba automatické provětrávání plodin, aniž by musel celý sklad obcházet a vše ručně měřit.“

Aplikace CleverFarm nabízí také udržitelnější hospodaření s vodou. Podle americké agentury pro ochranu životního prostředí EPA se 70 % vodních zdrojů využívá právě v zemědělství. A více než polovina se využije špatně, protože dochází k přezavlažování. „Jsme schopni ušetřit až 30 % vody. Celý cyklus úspor se navíc řetězí – díky tomu, že čerpadla neběží tak často, výrazně uspoříme také energetické a provozní náklady,“ dodal Zlotý a zdůraznil, že inteligentní závlahové systémy s sebou přinášejí výrazně vyšší výnosnost pozemků.

O aplikaci CleverFarm proto nyní kromě zemědělců projevují zájem také správci městských parků a sportovišť – především fotbalových a golfových hřišť. Systém chytrého zavlažování jim umožňuje šetřit pitnou vodu, která se dnes používá k zavlažování městské zeleně ve většině měst. Pilotní testování projektu inteligentních závlah už vyzkoušela Praha 2 a zájem projevila i další města včetně dopravních podniků v Praze, Brně a Ostravě, které chtějí systém začít využívat pro zavlažování tramvajových pásů.

(mar)