V souvislosti s vyčerpáváním fosilních paliv se začalo uvažovat o možném využívání tzv. obnovitelných a životní prostředí šetřících energetických zdrojů. Tyto tendence přirozeně ovlivnily i architekturu. Dosud byl výraz ekologické architektury v městském a venkovském prostředí řešen intuitivně. Většinou je na prvním místě snaha dosáhnout maximálních energetických úspor, což - bohužel - v některých případech vedlo ke vzniku architektury, která ve svém prostředí působí cizorodě. Projekt se zabýval kategorizací ekologické architektury v závislosti na jejím kontextu (městské prostředí, venkov, volná krajina). Výsledkem je stanovení optimálních kombinací technologií a materiálů pro jednotlivé kategorie - nejen z hlediska výkonu technického zařízení, ale především z pohledu uměřeného výrazu architektury.