Mikromechanické modelování poškození a lomu je oblastí, která je v popředí zájmu již několik let, zvláště v posledním desetiletí. Identifikace a určení mikromechanických parametrů vyžaduje hybridní metodologii založenou na kombinování experimentálníhopří stupu a numerické simulace. Tento přístup se liší od klasické lomové mechaniky vycházející z modelování založeném na mechanice kontinua, neboť vlastnosti materiálu nejsou rovnoměrné v mikroměřítku, ale skládají se ze složek s různými vlastnostmi atvarem. Na základě tohoto přístupu byl zaveden koncept RVE (representative volume element). V případě, kdy dojde k iniciaci šíření trhliny, lze růst trhliny simulovat pomocí konstitutivních rovnic založených na mechanice poškození (například modely typuGurson) či pomocí kohezních elementů (fenomenologický přístup). V případě kohezních modelů potřebujeme identifikovat hypotetické čelo trhliny, abychom byli schopni identifikovat hnací sílu trhliny pomocí napěťově separačního modelu

Popis anglicky
Micromechanical modelling of damage and fracture has found increasing interest for many years, especially in the last decade. The identification and determination of the micromechanical parameters require a hybrid methodology of combined testing and numerical simulation. Different of classical fracture mechanics based on the assumption of continuum mechanics, the material is not uniform on the microscale but consists of various constituents with differing properties and shapes. Using this approach the concept of a representative volume element (RVE) has been introduced. In case of crack initiation the development of crack can be simulated on the base of constitutive equations for damage evaluation (e.g. the models of Gurson) or on the base of cohesivemodels (phenomenological approach). In case of cohesive models is necessary to identify the hypothetic crack tip to be able to identify the driving force using traction-separation law expressed in the shape of T-d curve. The maximum value of