Transfer znalostí pro zaměstnance

Pracovníci transferu znalostí na VUT zajišťují identifikaci a ochranu duševního vlastnictví, poskytují potřebnou podporu a poradenství v oblastech komercializace, včetně podpory založení inovační firmy v návaznosti na výsledcích výzkumu VUT (start-up, spin-off).

Každá fakulta/součást VUT mají vlastní pověřené pracovníky transferu znalostí, kteří vám budou k dispozici přímo na místě. 

Manažeři transferu znalostí nabízejí pomoc s ohlášením a ochranou duševního vlastnictví, procesem komercializace výzkumného výsledku, spoluprací s externí firmou, smluvním výzkumem apod.
Pověřené osoby nabízejí pomoc zaměstnancům příslušné fakulty nebo součásti týkající se evidence a správy duševního vlastnictví VUT.

Důležité je nabyté poznatky NEZVEŘEJŇOVAT a nesdílet se třetími osobami, dokud nebude vyřešena jejich ochrana.

Zaměstnanci VUT jsou povinni ohlašovat vytvořené poznatky a poskytnout pracovníkům transferu znalostí součinnost při vyhodnocování komercializace poznatku. Pokud VUT neuplatní ve lhůtě 3 měsíců od ohlášení poznatku svá práva k poznatku, přechází práva na poznatek zpátky na původce poznatku. V případě uplatnění práva VUT na poznatek náleží původcům ve směrnicích jasně stanovená přiměřená odměna včetně většinového podílu z čistého zisku z komercializace daného poznatku.

Poznatky se ohlašují skrze Informační systém VUT (Apollo) v modulu Vynálezy a autorská díla. S vyplněním případně pomůže pověřený pracovník transferu znalostí na vaší fakultě/součásti VUT.

Poznatkem se rozumí jakýkoli výsledek tvůrčí činnosti, který může mít komerční potenciál.

Za poznatek se považuje zejména nové technické řešení (vynález), nový vnější vzhled zařízení/výrobku, software s technickým účinkem, know-how spojené s výrobním procesem nebo pracovní činností apod.

Ohlášení pak může být spojeno s větším množstvím poznatků, které mohou být chráněny různými právy duševního vlastnictví:

• inovativní prvky nového zařízení budou chráněny patentem nebo užitným vzorem,
• design zařízení (vnější vzhled) bude ochráněn průmyslovým vzorem,
• počítačový program, který zařízení využívá, podléhá ochraně autorským právem (text kódu), při splnění podmínky technického přesahu mohou být patentově chráněny i softwarové algoritmy, které zařízení řídí,
• po podání patentové přihlášky původci popíší zařízení ve vědeckém článku, který bude chráněn autorským právem (text článku),
• způsob výroby zařízení představuje know-how VUT a bude utajen.

Užitečné odkazy

• Úřad průmyslového vlastnictví
• Databáze patentů na Google
• European Patent Office
• TM view - databáze ochranných známek
• Design Veiw - databáze průmyslových vzorů

Často kladené dotazy (FAQ)

• K čemu je dobrá rešerše v patentové literatuře?

Říká se, že 70 % technických informací není uvedeno jinde než v patentových databázích. Pokud hledáte aktuální informace o Vašem oboru, nespoléhejte se jen na odborné časopisy a udělejte si také patentovou rešerši. Většinou se provádí rešerše na novost, a to jak před zahájením výzkumu (směřujeme správným směrem?), tak před patentováním výsledků výzkumu (protože je novost jednou z podmínek patentovatelnosti, rešerše může ušetřit vynaložení nákladů na patentovou přihlášku, která by následně byla úřadem zamítnuta).

V dnešní době je již většina informací dostupná elektronicky a rešerši lze provést snadno a rychle. Nejprohledávanějšími bezplatnými databázemi jsou: ESPACENET Evropského patentového úřadu a PATENTSCOPE Světové organizace duševního vlastnictví. Pro některé druhy rešerší lze využít také databázi Úřadu průmyslového vlastnictví.

• K čemu slouží patentová ochrana?

Součástí transferu znalostí je i právní ochrana ohlášených poznatků. V univerzitním prostředí slouží patenty jako prostředek přenosu poznatků do praxe. Výzkumní pracovníci se věnují vědě a výzkumu, jejich výsledky univerzita ochrání patentem a poskytne je firmě, která chráněné řešení implementuje do svých produktů.

Průmyslově právní (např. patentová) ochrana je svého druhu společenskou smlouvou. Vynálezce zveřejní svou inovativní myšlenku a tím rozšiřuje hranici vědění lidstva. Zveřejnění samo o sobě může inspirovat další pokrok a po uplynutí doby ochrany může poznatek využívat kdokoli. Na oplátku vynálezci společnost (stát) garantuje časově omezený monopol, kdy jen on sám může těžit z vynálezecké myšlenky. Na straně vynálezce tak patent slouží k ochraně investice.

Bez patentové ochrany jsou možnosti komercializace technického řešeni značně omezeny, jelikož při jeho zveřejnění je řešení volně k využití všem, přičemž neexistuje hodnota, kterou by bylo možné jednoduše prodat.

• Proč nesmím před podáním patentové přihlášky výsledky publikovat?

Jednou z podmínek pro získání patentu je jeho světová novost, to znamená, že technické řešení nebylo před podáním patentové přihlášky zpřístupněno veřejnosti. Na závadu je zveřejnění jakoukoli formou: písemnou (odborný článek, učebnice, příspěvek na webu), ústní (konference, obhajoba kvalifikační práce, sdělení třetí osobě bez závazku mlčenlivosti) nebo jinou (uvedením výrobku, který vynález realizuje, na trh). Jakékoli zveřejnění podstaty vynálezu může mít za následek neudělení patentu nebo jeho pozdější zrušení. Předčasným zveřejněním lze přijít o možnost řešení patentovat, čímž je zásadně limitován potenciál řešení komercializovat.

Před podáním patentové přihlášky je tedy nutné technické řešení utajit. Pokud je třeba o vynálezu mluvit s dalšími osobami mimo pověřené pracovníky VUT, je vhodné hovořit pouze o jeho účincích, a zatajit technické informace o tom, jak je těchto účinků dosaženo (podstata řešení). V případě nutnosti podrobnějšího seznámení je nutné třetí osobu prokazatelně a písemně zavázat k mlčenlivosti.