Kvalita výuky a přínos vybraných všeobecně vzdělávacích předmětů na technické univerzitě

The Quality of Teaching and Benefit of Selected General Education Courses at a Technical University

abstrakt

čeština

Po všestranném rozvoji studentů volají akademické studijní plány, pedagogové a odborníci z teorie i z praxe. Osvojení všech klíčových kompetencí studentů se stává nutností pro zvládnutí teorie a úspěšný vstup do praxe. Je logické, že všeobecný rozvoj musí dostat odpovídající prostor v repertoáru ostatních odborných předmětů. Příspěvek mapuje situaci na vybrané technické univerzitě. Za tímto účelem jsou vybrány dva všeobecně vzdělávací předměty, přírodovědný a společenskovědní, jejichž hlavní smysl spočívá v naplnění ideálu všestranné kultivace deklarované v profilu absolventa. Hledá se především přínos těchto předmětů pro studenty, jelikož bohaté zkušenosti s výukou dovolují retrospektivní pohled na její realizaci. To se děje skrze navržení a posouzení kritérií kvality výuky, která přínos předmětů nejvíce ovlivňují, což lze chápat jako cíl příspěvku. Samotné nalezení kritérií, jejich formulace a relevantní stanovení jejich významnosti představuje výzkumný problém, který si před sebe kladou dílčí výzkumné otázky, a to: Jaký význam přisuzují studenti jednotlivým kritériím kvality výuky? Jaká kritéria kvality výuky nejvíce ovlivňují přínos? Existuje korelace mezi kritérii a přínosem? Zodpovězení těchto otázek může napomoci jednak samotné teoretické zpětnovazební reflexi výuky z didaktického pohledu, jednak rozpoznání těch kritérií kvality, která studenti vnímají jako důležitá u společenskovědního a přírodovědného předmětu. To může přispět k modernizaci a vyšší efektivitě výuky. Zdrojem výzkumu je dotazník zaměřený na zhodnocení kritérií kvality výuky. Pro potřeby analýzy byl vybrán společenskovědní a přírodovědný předmět na technické univerzitě v letech 2018–2020. Respondenti se vyjadřovali na škále sémantického diferenciálu k jednotlivým kritériím kvality výuky samostatně. Poté byl jejich počet nejprve dílčím postupem zredukován na 8–10 nejvýznamnějších. K nalezení těchto nejvýznamnějších kritérií jsou představeny a porovnány výsledky dvou statistických metod: metoda hlavních komponent a kroková metoda dopředná. Následně jsou kritéria použita pro posouzení jejich významnosti nejprve samostatně a poté ve vazbě na přínos t-testem skrze p-hodnotu v relaci kritérium–přínos a Cohenovým koeficientem věcného účinku. Výsledky lze interpretovat jednak pro každý předmět zvlášť, jednak je možné přírodovědný a společenskovědní předmět mezi sebou porovnat, což představuje cenný vědeckými metodami ověřený, nikoliv jen intuitivní, pohled na vnímání přínosu a kvality výuky různých všeobecně vzdělávacích předmětů na ose „předmět – já“.

Academic study plans, teachers and experts from theory and praxis call for the comprehensive development of students. The acquiring of all key competencies of students becomes a necessity for mastering the theory and successful entrance into praxis. It is clear that to general development must be given adequate space in the repertoire of the other professional subjects. The paper maps the situation at a selected technical university. For this purpose, two general educational courses are selected from the area of natural sciences and social sciences, the main purpose of which lies in fulfilling the idea of general cultivation of students declared in the graduate's profile. The benefit of these courses for students is especially looking for. This is done through the design and assessment of teaching quality criteria that most influence the contribution of subjects which can be understood as the goal of the paper. The finding of criteria, their formulation and relevant determination of their significance represents a research problem posed by partial research questions, namely: What importance students attach to individual teaching quality criteria? What teaching quality criteria most influence the benefits? Is there a correlation between the criteria and the benefit? The answer to these questions can help both the theoretical feedback reflection of teaching from a didactic point of view, and the recognition of those quality criteria that students perceive as important in the social sciences and sciences. The source of the research is a questionnaire focused on the evaluation of teaching quality criteria. For the needs of the analysis, a social science and a science courses at the Technical University in the years 2018–2020 was selected. Respondents commented on a scale of semantic differential on individual criteria of teaching quality independently. After that, their number was firstly reduced by a partial procedure to the most important 8–10. To find these most important criteria, the results of two statistical methods are presented and compared: the principal component analysis and the step method forward. Subsequently, the criteria are used to assess their significance first separately and then in relation to the benefit by t-test through the p-value in the criterion-benefit relation and the Cohen coefficient of material effect. The results can be interpreted for each subject separately, and it is possible to compare science and social science courses, which is a valuable scientifically verified, not just intuitive, view of the perception of benefits and quality of teaching various general subjects on “the course – self”.

společenskovědní předměty, přírodovědné předměty, všestranný rozvoj, přínos, kritéria kvality výuky, statistická analýza, metoda hlavních komponent, kroková metoda dopředná

social science courses, science courses, general development, benefit, quality education criteria, statistical proceedings, principal component analysis, step method forward

LINDR, J.

8. 9. 2021

ICV MENDELU

Brno

978-80-7509-802-3

Sborník abstraktů ICOLLE 2021

1

96

99

4