Revize kritických bodů a vyhodnocení jejich přispívajících ploch v kontextu evidovaných erozních událostí jako podklad pro návrh přírodě blízkých opatření

Revision of critical points and evaluation of their contributing areas in the context of registered erosion events in connection with the design and evaluation of nature-friendly measures

článek ve sborníku mimo WoS a Scopus

čeština

Hydrologické extrémy, jako jsou sucho a povodně, se v současnosti vyskytují čím dál častěji, a výrazně upravená Česká krajina nedokáže dostatečně odolávat těmto extrémním jevům. Úpravy v krajině nebyly však uskutečňovány jen za minulého režimu, člověk si historicky krajinu přizpůsoboval pro ulehčení práce (mlynářské, pilařské a hamernické úpravy nebo plavba dřeva). Postupně ale společnost kladla na krajinu čím dál větší nároky, a právě období po roce 1948 poznamenalo její stav nejvíce. Hospodářsko-politický tlak vedl k vytváření velkých obhospodařovatelných ploch, a rozdílné vodní režimy na nich byly sjednoceny odvodňovacími melioračními stavbami. V současnosti je ale trend opačného ražení. Evropská unie, potažmo Česká republika, zpracovávají strategie, které budou tvořit základní dokument pro adaptaci na změnu klimatu. Je snahou vytvořit krajinu diverzifikovanou s největším důrazem na zadržení vody v krajině ale také ve městech. Tyto podklady budou následně zapracovávány do územně plánovacích dokumentací, plánů povodí, a dalších koncepčních a strategických dokumentů. I z tohoto důvodu je vyvíjen tlak na návrh, posouzení ale zejména na postupnou realizaci adaptačních a mitigačních opatření, a to nejen v krajině. Pro návrh optimálního řešení je důležité stanovit, kde daný problém vzniká a jaké jsou možnosti jeho řešení. Neméně důležitou je jejich následná kvantifikace, ale také ekonomické zhodnocení. Cílem předkládané práce je vyhodnocení přispívajících ploch v kontextu evidovaných erozních událostí v návaznosti na návrh a zhodnocení přírodě blízkých ochranných opatření. Zhodnocení stávajících postupů a dat bude dále vstupovat do multikriteriální analýzy pro vyčlenění prioritní oblasti v rámci zájmového území povodí Dyje. Jako primární podklad byly použity již stanovené kritické body a jejich přispívající plochy, konkrétně revidované body z roku 2015. Pro vybranou prioritní oblast bude následné sestaven srážko-odtokový model pro několik scénářů, a to pro stávající stav, stav na základě historických podkladů, a stav optimální (s navrženými opatřeními) v kontextu klimatické změny. Finálním krokem by mělo být ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření. V návaznosti na optimální návrh opatření budou také zpracovány a uskutečněny terénní rekognoskace lokalit, pořízení fotodokumentace a zpracování identifikační karty k určitým opatřením.

Hydrological extremes, such as drought and floods, are currently occurring more and more frequently, and the significantly modified Czech landscape cannot sufficiently withstand these extreme phenomena. However, changes in the landscape were not only carried out under communism, historically, but people also changed the landscape to make work easier (mill, sawmill, and hammer mill improvements or timber shipping). However, society made more and more demands on the landscape, and it was the period after 1948 that marked its condition the most. Economic and political pressure led to the creation of large cultivable areas, and the different water regimes on them were unified by drainage and melioration structures. At present, fortunately, the trend is in the opposite direction. The European Union, and thus the Czech Republic, are working on strategies that will form a basic document for adaptation to climate change. It is an effort to create a diversified landscape with the greatest emphasis on retaining water in the countryside but also in cities. These documents will subsequently be incorporated into spatial planning documentation, watershed plans, and other conceptual and strategic documents. For this reason, too, pressure is exerted on the design, and assessment, especially on the implementation of adaptation and mitigation measures (and not only in the countryside). In order to design an optimal solution, it is important to determine where the given problem arises and what are the possibilities of its solution. Their subsequent quantification, but also their economic evaluation, is no less important. The aim of the presented work is the evaluation of the contributing areas in the context of registered erosion events in connection with the design and evaluation of nature-friendly measures. The evaluation of existing procedures and data will further enter into a multi-criteria analysis for the allocation of a priority area within the area of interest of the Dyje basin. The already established critical points and their contributing areas, specifically revised points from 2015, were used as the primary basis. A rainfall-runoff model for several scenarios will then be compiled for the selected priority area, namely, for the current state, the state based on historical data, and the state optimal (with proposed measures) in the context of climate change. The final step should be the economic evaluation of the proposed measures. Following the optimal design of measures, field reconnaissance of localities, acquisition of photo documentation, and processing of identification cards for certain measures will also be processed and carried out.

kritické body, eroze, klimatická změna, adaptace a mitigace, GIS, přírodě blízké protipovodňové opatření, srážko-odtokový hydrologický model

critical points, erosion, climate change, adaptation and mitigation, GIS, nature-friendly measures, rainfall-runoff hydrologic model

PLEVKOVÁ, M.

10. 11. 2022

Slovenský hydrometerologický ústav

Bratislava

ISBN 978-80-99929-3

Zborník súťažných prác mladých odborníkov

13

https://kmo.shmu.sk/media/files/2022/VH/Plevkova_Miroslava-Revize_kritickych_bodu_a_vyhodnoceni_jejich_prispivajicich_ploch_v_kontextu_evidovanych_eroznich_udalosti_jako_podklad_pro_navrh_prirode_blizkych_opatreni.pdf