Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Detail publikace
Originální název
Kdyby se tázali nepředpojatých. Pedagogické modely a přístup marginalizovaných skupin k architektonickému vzdělání na AVU (1910–1960)
Anglický název
“If Only They Asked the Unbiased”: Pedagogical Models and Access of Marginalized Groups to Architectural Education at AVU (1910–1960)
Typ
prezentace, poster
Jazyk
čeština
Originální abstrakt
Škola architektury na Akademii výtvarných umění byla založena v roce 1910 přičiněním Tomáše Garrigue Masaryka pro Jana Kotěru a existuje tam dodnes. Škola měla díky svému statusu pokračovacího (později postgraduálního) učiliště na scéně architektonického vzdělávání výjimečnou, ale současně normativní roli. Zatímco většina dosavadních výzkumů z dějin architektury se věnovala Škole architektury prizmatem jejich pedagogů a nejúspěšnějších trajektorií absolventů, příspěvek si klade za cíl nasvítit okraje studentské skladby a to, co vnímáme jako studijní neúspěchy. Jejich analýzou se totiž můžeme dozvědět, zda prostředí Školy architektury na AVU nevytvářelo strukturální bariéry a díky zaujatosti sítě aktérů nepreferovalo určitý profil studentů a absolventů (příslušnost k české národnosti s výjimkou diplomaticky preferovaných cizích národností, mužskému genderu, křesťanskému či nijakému vyznání, vyšší třídě). Příspěvek se bude marginalizaci věnovat jak z kvantitativních pozic (analýzy počtů různých identitárních intersekcí) i kvalitativních (vybrané příběhy marginalizovaných osob) v komparaci se situací na architektuře na českých technikách v Praze a v Brně. Můžeme předestřít hypotézu, že důvody této strukturální marginalizace byly z určité části vnější: až do druhé světové války existovaly v českém prostředí německé techniky, kde mohli získávat vzdělání čeští Němci i řada cizinců. Škola architektury se zato už od velkolepého projektu Jana Kotěry stavěla do role exkluzivní pokračovací české školy, takže třeba přístup žen v prvních patnácti letech existence školy byl dán strukturálními překážkami na předchozích stupních studií. Na druhé straně ale zjevně existovaly jisté nacionální, ale i zemské předsudky, které vyhřezly hlavně při obsazování stolice profesora po Kotěrově smrti v roce 1923.
Anglický abstrakt
The School of Architecture at the Academy of Fine Arts in Prague was founded in 1910 by Tomáš Garrigue Masaryk for Jan Kotěra and still exists today. Due to its status as a continuing (later postgraduate) school, the school had an exceptional but at the same time normative role in the scene of architectural education While the majority of previous research in the history of architecture has focused on the School of Architecture through the prism of their pedagogues and the most successful trajectories of graduates, the contribution aims to shed light on the edges of the student body and what we perceive as academic failures. By analyzing them, we can learn whether the environment of the School of Architecture at AVU did not create structural barriers and, thanks to the bias of the network of actors, did not prefer a certain profile of students and graduates (belonging to the Czech nationality except diplomatically preferred foreign nationalities, male gender, Christian or no religion, upper class). The paper will focus on marginalization from both quantitative point of view (analysis of the number of different identity intersections) and qualitative point of view (selected stories of marginalized persons), compared to the situation at Czech technical universities in Prague and Brno. We can put forward the hypothesis that the reasons for this structural marginalization were to a certain extent external: until the Second World War, there were German technical universities in the Czech lands, where Czech-Germans and several foreigners could get an education. On the other hand, the School of Architecture, since Jan Kotěra's spectacular project, has been positioned as an exclusive post-gradual Czech school, so that, for example, the access of women in the first fifteen years of the school's existence was due to structural obstacles at previous levels of studies. On the other hand, there were certain national and regional prejudices, that emerged mainly during the filling of the professor's chair after Kotěra's death in 1923.
Klíčová slova
Jan Kotěra; Akademie výtvarných umění v Praze; Škola architektury AVU; Josef Gočár; Ksenia Grisogono
Klíčová slova v angličtině
Jan Kotěra; Academy of Fine Arts in Prague ; School of Architecture at AFA; Josef Gočár; Ksenia Grisogono
Vydáno
12. 9. 2024
Nakladatel
VIII. sjezd historiček a historiků umění, 12.–14. září 2024
Místo
Brno
URL
https://dejinyumeni.cz/2024/07/18/viii-sjezd-historicek-a-historiku-umeni-program/
BibTex
@misc{BUT189569, author="Ladislav {Jackson}", title="Kdyby se tázali nepředpojatých. Pedagogické modely a přístup marginalizovaných skupin k architektonickému vzdělání na AVU (1910–1960)", year="2024", publisher="VIII. sjezd historiček a historiků umění, 12.–14. září 2024", address="Brno", url="https://dejinyumeni.cz/2024/07/18/viii-sjezd-historicek-a-historiku-umeni-program/", note="presentation, poster" }