Experimentální měření dutých světlovodů v laboratoři

Experimental neasurement of tubular skylight in laboratory

článek ve sborníku ve WoS nebo Scopus

čeština

Článek popisuje měření účinnosti průchodu takřka rovnoběžných paprsků, simulujících sluneční složku denního světla, světlovody v laboratorních podmínkách, za účelem porovnání různých světlovodných tras. Světlovody byly změřeny pomocí krychlového světelného integrátoru a speciálně sestaveného svítidla. Krychlový integrátor byl svépomocí vyroben jako alternativa kulového světelného integrátoru. Svídidlo se skládalo z LED modulu, světelné čočky, omezujícího tubusu, iris clony a upínacích dílů vyrobených na 3D tiskárně. Světelný tok svítidla byl určen metodou zonálních toků. Oběhem svítidla okolo kopule světlovodu byly simulovány trajektorie pohybu slunce na obloze, k tomu sloužil automatický goniofotometr s upraveným krokováním, neboť je primárně určen pro pohyb se svítidly ve volném prostoru. Celkem bylo změřeno 18 variant světlovodů, které byly rozděleny do tří skupin. První skupinu tvořily rovné světlovody, u nichž se zjišťovala nejlepší kombinace kopule a stropního krytu. Druhá skupina byla složena ze světlovodů zalamovaných, s cílem zjistit lepší umístění ohybu v trase. Ve třetí skupině s velmi krátkými světlovody se měřila závislost poklesu účinnosti průchodu světla při zvyšování zalamování trasy. Průměr světlovodného tubusu byl 250 mm. Každá skupina světlovodů měla jinou délku světlovodné trasy (od 1715 mm do 2886 mm). Z naměřených dat vyplývá, že pokud to instalace umožňuje, je lepší vložit koleno blíže ke kopuli, tzn. na začátku světlovodu. U souboru krátkých světlovodů byla zjištěna pouze malá závislost poklesu účinnosti při větším zalamování trasy. Vyjma směrové citlivosti světlovodů byl také zjišťován spektrální činitel odrazu materiálů určených pro výrobu světlovodů, které jsou běžně dostupné na trhu v ČR. Spektrální vlastnosti byly měřeny u sedmi vzorků přístrojem Konica Minolta CM-3600d v pásmu vlnových délek 360 – 740 nm. Výsledky měření ukazují, že měřené odrazné materiály vykázaly vysoký integrální činitel odrazu (min. 98,13 % až 99,82 %) a nízkou spektrální selektivitu. Některé materiály však při odrazu přímé dopadající paprsky více rozptylovaly (až 8,37 % dopadajících paprsků). Kromě číselného vyjádření výsledků je v práci, ze které článek vychází, vyhodnocení i grafické, zobrazující směrovou citlivost světlovodů na dopadající přímé paprsky a útlum světla vzniklý průchodem fiktivních světlovodů vyrobených z posuzovaných materiálů.

Experiment show results of the passage of almost parallel light rays, simulating the solar part of daylight, through skylights. Skylights were measured by using a cubic light integrator, a specially prepared spotlight and an automatic goniphotometer. The automatic goniophotometer with a modified-jogging moved with the spotlight. That trajectories around the cupola simulated trajectory of the sun in the sky. In sum measurement consisted of 18 variants of skylights. Except for the directional sensitivity of the skylight was also investigating the spectral reflection factor of seven materials intended for the manufacture of hollow light guide, which are commonly available on the Czech market. The results of the measurement show that the measured reflective materials proved a high integral reflection factor (min. 98,13 % to 99,82 %). In addition to the numerical results is in the work from which the article proceeded with, the evaluation graph, showing the directional sensitivity of the skylights.

Dutý světlovod; měření účinnosti dutých světlovodů; spektrální činitel odrazu;

hollow light guides efficiency measurement; skylight efficiency measurement; spectral reflectance; reflective materials;

NEKVAPIL, J.; ŠKODA, J.

2. 10. 2017

978-80-248-4104-5

Sborník recenzovaných příspěvků Kurz osvětlovací techniky XXXIII

1.

144

153

10