TISKOVÁ ZPRÁVA

V Jižní Americe nastane úplné zatmění Slunce v úterý 2. července 2019 a v závislosti na stanovišti potrvá nejvýše 156 sekund. Brněnští matematici pod vedením profesora Druckmüllera budou společně s americkými kolegy jev pozorovat na třech místech. Prvním z nich je observatoř Cerro Tololo v Chile, další dvě místa – Rodeo a Mascasin – se nacházejí v Argentině.

„Obecně se dá říct, že severní Chile i Argentina jsou skvělými destinacemi pro pozorování úplného zatmění Slunce. Převážně zde panuje slunečné počasí, takže se dají s velkou pravděpodobností předpokládat vhodné pozorovací podmínky. Náročnější je ale logistika, protože musíme veškeré vybavení transportovat na velké vzdálenosti,“ popsal Miloslav Druckmüller s tím, že do Jižní Ameriky se musí dopravit vybavení o váze přibližně dvou tun.

Letošní expedici berou i jako přípravu na příští rok, kdy se úplné zatmění Slunce znovu odehraje v Chile a v Argentině. „To je velmi neobvyklé, aby se zatmění odehrálo dvakrát po sobě v tak blízkých místech. Toto zatmění nám dává příležitost otestovat novou vylepšenou techniku, a pokud se osvědčí, rádi bychom ji použili v roce 2020, kdy budou pozorovací podmínky ještě lepší než letos,“ řekl Druckmüller.

Tvůrcem nových technických řešení přístrojů, k jejichž tvorbě významně přispěl i 3D tisk, je Pavel Štarha. „Na začátku jsem byl poměrně skeptický vůči 3D tisku, ale dnes vím, že má velký potenciál. Místo využití tradičních metod jako soustružení jsem všechny díly konstrukce navrhl v softwaru a potom si je vytiskl a jednotlivé části složil. Vývoj mi trval celý rok, kdy jsem pracoval s různými prototypy a testoval jejich funkčnost,“ doplnil Štarha. Výzkumníci doufají, že díky letošním změnám získají snímky v mnohem vyšší kvalitě a také ve větším počtu než dosud.

Zatmění Slunce hrála v předcházejících asi 150 letech zásadní roli při výzkumu Slunce. Jejich potenciál se však postupně vyčerpal v 90. letech 20. století a štafetu výzkumu převzaly kosmické sondy. To, že tato „zlatá éra“ pozorování zatmění Slunce stále ještě neskončila, je především zásluhou týmu matematiků FSI VUT pod vedením matematika Druckmüllera ve spolupráci s Institute for Astronomy University of Hawaii. Možnosti zlepšování přístrojové techniky jsou téměř vyčerpány, ale není tomu tak v oblasti matematiky a výpočetní techniky. Výzkumy, které v současné době tento tým provádí, stále ještě nejsou a zřejmě ještě nějakou dobu nebudou z kosmického prostoru proveditelné.

Práce profesora Druckmüllera zaujala také české filmaře, kteří o brněnském matematikovi před dvěma lety začali natáčet dokumentární snímek s názvem Helios. Společně s matematiky se účastnili v roce 2017 zatím poslední expedice za zatměním Slunce v Severní Americe. Tvůrci nyní hledají finanční podporu pro dokončení dokumentu. Na Hithitu byla spuštěna kampaň, která má za cíl získat 380 tisíc korun. Tato částka umožní snímek dokončit. Kromě celovečerního dokumentu by v další fázi mohly vzniknout z natočeného materiálu také kratší formáty, určené pro konkrétní typy vysílání. Film je možné podpořit do 30. června 2019 zasláním příspěvku na web Hithitu.

Dokumentární film Helios nabízí možnost seznámit se s mimořádnou osobní cestou matematika Druckmülera za výzkumem sluneční koróny, který si postupně získal uznání mezinárodní vědecké obce. Jeho krásné obrazy sluneční koróny uchvátily i laickou veřejnost a byly publikovány v desítkách, možná i stovkách novin a časopisů po celém světě. Objevily se nejen na stránkách prestižních vědeckých časopisů jako je Nature a Astronomical Journal, ale také třeba v anglických bulvárních novinách a známém francouzském časopise pro ženy. Nic z toho by se ale pravděpodobně nestalo, nebýt krádeže jedné z jeho fotografií. Následná takřka detektivní zápletka, během níž musel prokázat své autorství, svedla profesora Druckmüllera dohromady s významnou sluneční fyzičkou, profesorkou Shadií Habbal z Havajské univerzity a byla na začátku dnes již 12 let trvající vědecké spolupráce.