Mezinárodní den žen a dívek ve vědě a odkaz první evropské elektroinženýrky

Při příležitosti nedělního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě a letošního 125. výročí Vysokého učení technického v Brně (VUT) se díváme také do historie. Najdeme v ní významnou absolventku VUT Slávku Vuletič-Donátovou, první elektroinženýrku v Evropě, jejíž příběh může být inspirací pro současné i budoucí studentky technických oborů.

2. státnice 19.–27. 2. 1923: Doležel, Wittner, Kučej, Donátová | Autor: Archiv MUDr. Tomáše Nebeského, Archiv VUT

Cílem Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě je poukázat na genderové nerovnosti ve vědě, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a zároveň podporovat ženy a dívky, aby se v těchto disciplínách vzdělávaly a budovaly v nich úspěšnou kariéru. Na VUT a potažmo v České republice i celé Evropě jim v tomto může být vzorem Slávka Vuletič-Donátová, první inženýrka elektrotechniky v Evropě, jejíž narození i úmrtí připadá na únor.

První evropská elektroinženýrka

Slávka Vuletič-Donátová (roz. Miloslava Donátová) se narodila 20. února 1890 v Brně v rodině strojního inženýra, vynálezce, průmyslníka, mecenáše a nositele čestného doktorátu VUT Josefa Donáta. Poprvé se stala průkopnicí už ve dvaceti šesti letech, když na II. české státní reálce v Brně složila jako první žena v historii ústavu maturitní zkoušku, a to dokonce s vyznamenáním.

Na univerzitní půdě nebyla původně vedena jako řádná posluchačka, jelikož ženy nemohly být na tehdejší české technice v Brně zapsány jako studentky. I když začala školu navštěvovat v roce 1916, imatrikulována byla až v roce 1919. Jejím oborem bylo strojní inženýrství a elektroinženýrství.

Hotel Slávie 2. 6. 1923: Oslava státnic | Autor: Archiv MUDr. Tomáše Nebeského, Archiv VUT

Dne 25. května 1923 se stala průkopnicí podruhé. Toho dne úspěšně vykonala svoji 2. státní zkoušku a stala se tak dle dobového tisku „prvním ženským elektroinženýrem v Československu a vůbec v Evropě“. Následně působila ve firmě svého otce Bartelmus-Donát a spol. a později se tak po sloučení závodů stala členkou správní rady Škodovky.

Kromě vědy se zajímala o fotografování a sport a blízká jí byla i politika a myšlenky feminismu. Byla také předsedkyní Dámského odboru Československého červeného kříže a čestnou předsedkyní Ženského spolku Zora, který se v roce 1920 stal součástí Spolku posluchačů České vysoké školy technické v Brně.

Rovnoprávnost ve vědě: Inspirační příběh

Slávka Vuletič-Donátová je bezesporu významnou postavou historie VUT. I přes to, že ženy neměly na počátku 20. století na půdě tehdejší brněnské techniky pevnou pozici, v roce 1923 složily státní zkoušku hned tři první inženýrky, z nichž první elektroinženýrkou byla právě ona. Do druhé světové války získalo inženýrský titul na brněnské technice už jen 30 posluchaček oproti více než stonásobku mužů.

2. státnice: Doležel, Wittner, Kučej, Donátová | Autor: Archiv MUDr. Tomáše Nebeského, Archiv VUT

Rovnoprávnost ve vědě má podle OSN před sebou ještě dlouhou cestu i dnes, a to po celém světě. Kariéry vědkyň jsou obecně kratší a hůře hodnocené a jejich výsledky se méně často objevují v odborných časopisech. V těch nejšpičkovějších oblastech, jako je například umělá inteligence, zaujímají ženy pouhých 22 % z celkového počtu zaměstnanců. Česká republika je potom dle portálu Gender a věda při AV ČR v mezinárodním srovnání co se týče zastoupení žen mezi výzkumníky na chvostu EU.

Úspěšná inženýrka a podnikatelka Slávka Vuletič-Donátová může být svým průkopnictvím a úspěchy pro studentky (nejen) elektrotechniky i dnes inspirací k dosahování svých cílů navzdory nepřívětivému klimatu. Protože holky na techniku patří.