Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Ilustrační foto, CEITEC VUT | Autor: Václav KoníčekPo nedávném oborovém žebříčku Times Higher Education vyšlo další světově uznávané srovnání univerzit z hlediska jejich úspěšnosti v různých vědních disciplínách. Global Ranking of Academic Subjects od společnosti Shanghai Ranking letos nabídl porovnání 55 oborů. Vysoké učení technické v Brně se umístilo ve čtyřech z nich a vždy to znamenalo prvenství v rámci České republiky.
VUT dosáhlo na umístění v oborech, které ve všech případech spadají do kategorie inženýrské obory. Nejlépe se umístilo v oboru Nanoscience & Nanotechnology, kde je spolu s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze na sdílené 201.-300. pozici, což znamená nejvyšší umístění v rámci ČR.
V dalších třech oborech najdeme VUT již jako jediného zástupce z Česka. V Mechanical Engineering a také v Energy Science & Engineering je VUT shodně na 301.-400. pozici a v oboru Electrical & Electronic Engineering na 401.-500. místě.
Pro srovnání, v loňském žebříčku se VUT v oborech Mechanical Engineering a Energy Science & Engineering vůbec neumístilo a v dalších dvou Electrical & Electronic Engineering a Nanoscience & Nanotechnology bylo na stejné 301.-400. příčce.
Z dalších českých univerzit se v žebříčku objevilo 11 vysokých škol. Nejlépe si vedla Univerzita Karlova, která se objevila ve 20 hodnocených oborech, druhá byla Masarykova univerzita se 13 umístěními, třetí Česká zemědělská univerzita v Praze se 7. Více o umístění českých univerzit najdete na webu vedavyzkum.cz.
Absolutním vítězem letošního žebříčku je Harvard University s 11 oborovými prvenstvími, následován Massachusetts Institute of Technology s 5 prvenstvími, University of Michigan a University of Chicago, které mají po dvou. Dvakrát zvítězila také Hong Kong Polytechnic University.
Šanghajský oborový žebříček vychází od roku 2017 a letos se do jeho finálního vydání dostalo více než 1900 univerzit ze 104 zemí. Obory dělí do pěti základních kategorií: přírodní vědy, inženýrské obory, biologické vědy, medicínské obory a sociální vědy. Kategorie se dále dělí do 55 oborů. Nejvíce oborů, celkem 23, obsahuje kategorie inženýrské vědy.
Nejdůležitějším parametrem, který rozhoduje, zda se instituce do žebříčku vůbec dostane, je publikace výsledků vědecké oborové činnosti v impaktovaných časopisech v rámci databáze Web of Science. Dále o umístění rozhodují zisk mezinárodních ocenění, příspěvky na top mezinárodních konferencích, kvalita výzkumu a publikací a mezinárodní spolupráce porovnávaných institucí.
Jak již k vydání oborového žebříčku THE 2024 poznamenal rektor VUT Ladislav Janíček, ačkoliv tato srovnání mají orientační funkci, tak je důležité, aby jim VUT věnovala pozornost: „Pozice v těchto žebříčcích je často prvotním indikátorem při navazování strategických partnerství s univerzitami v zahraničí a má významný marketingový a referenční potenciál při prezentaci univerzity.“
Související článek: VUT stouplo v šanghajském žebříčku o dvě stě příček
Odpovědnost: Mgr. Marta Vaňková