Šestice studentů z Vysokého učení technického v Brně uspěla v soutěži Brno Ph.D. Talent, kterou pořádá JCMM. V Rytířském sále Nové radnice si ve čtvrtek 28. února 2019 převzali ocenění a stipendium 300 tisíc korun pro svůj další vědecký výzkum tito doktorandi:

Ivana Nováčková z Fakulty chemické se věnuje cílené modifikaci mikrobiálních producentů bioplastů. Jejím cílem je získávat mikroorganismy produkující polyhydroxyalkanoáty (PHA) s požadovanými vlastnostmi, nově také z obnovitelných odpadních substrátů. Hodnotící mezinárodní porotu oslovil i výzkum Lukáše Nováka z Fakulty stavební, který se zabývá vysoce účinnou analýzou spolehlivosti a podílí se na vývoji nových matematických metod pro analýzu spolehlivosti konstrukcí s ohledem na materiální nejistoty. Materiál i geometrie konstrukce mohou totiž vést k poruše struktury a někdy i k tragickým následkům. Nové metody pro analýzu spolehlivosti tak pomohou zvýšit bezpečnost konstrukcí i staveb.

Hned čtyřmi laureáty se může pochlubit CEITEC VUT. Miroslav Ďuriš zde zkoumá pod vedením Radima Chmelíka možnosti kvantitativního zobrazování fází v kalných médiích. Jde o vývoj pokročilých zobrazovacích metod pro pozorování objektů, které jsou ponořené do opticky neprůhledných médií. Jde o cennou pomoc pro biology a lékaře, kteří tak budou schopni zobrazovat např. neinvazivní rakovinné buňky v jejich přirozeném prostředí, jako jsou živé tkáně. Jakub Holzer se zase věnuje souhře plasticity a magnetismu. Jeho projekt apeluje na to, aby bylo možné simulovat chování komplexních slitin, které jsou vystavené vysokým namáháním a magnetickým polím. Tyto slitiny jsou používány například ve fúzních reaktorech. Doktorandka Jana Midlíková, jež spadá do výzkumné skupiny Petra Neugebauera, se zaměřuje na vývoj FTIR spektroskopie v silných magnetických polích. Jde přitom o důležitý nástroj při charakterizaci materiálů, jako jsou například molekuly schopné uložit jeden bit informace (tzv. jedno-molekulové magnety). Tato experimentální technika pomůže při zkoumání pásové struktury a elektronických vlastností pozoruhodných 2D materiálů, jako je například grafen. V neposlední řadě si stipendium pro nadějné doktorandy odnesla i Markéta Tesařová, která v minulosti zmapovala distribuci buněk při vývoji končetin mloka. Regenerační schopnost mloků i dalších obojživelníků byla popsána vědci již dávno, ale dosud není známo, jak k dorůstání ztracených končetin u mloků dochází. Důležitým krokem pro objasnění mechanismu regenerace je pozorování geometrie kosterních a svalových struktur během růstu a vývoje mloka. A právě tomu se již přes dva roky věnuje Markéta Tesařová z Laboratoře rentgenové počítačové mikro a nanotomografie na CEITEC VUT společně se švédskými biology z Karolinska Institutet. Cílem jejího výzkumu bylo vizualizovat, kvantifikovat a analyzovat různé struktury muskuloskeletálního systému mloka na úrovni buněčného rozlišení ve trojrozměrném zobrazení.