TISKOVÁ ZPRÁVA 

Náprava historických křivd někdy trvá dekády, důkazem může být znovuobnovení čestného titulu doktor technických věd pro Jana Antonína Baťu, který o svůj titul dr.h.c. přišel z politických důvodů v květnu 1948. Vědecká rada VUT v pátek 20. listopadu 2020 anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru brněnské techniky, čímž obuvnickému magnátovi navrátila jeho původní akademickou hodnost.

„Jan Antonín Baťa získal čestný doktorát 15. prosince 1937 na tehdejší Vysoké škole technické Dra Edvarda Beneše, což je dnešní Vysoké učení technické v Brně. Slavnostní promoce se uskutečnila 26. března 1938 a dokonce se z ní dochoval video záznam, ve kterém Jan Antonín Baťa děkuje akademické obci a promlouvá k ní v tehdejší aule na Veveří ulici, v sídle dnešní Fakulty stavební,“ upozorňuje na historické souvislosti Alžběta Blatná z Archivu VUT.

Člen slavné obuvnické rodiny ze Zlína se ale z titulu doktora technických věd radoval jen krátce. Na základě jeho odsouzení mimořádným lidovým soudem za zločiny proti státu mu profesorský sbor tehdejší brněnské techniky v květnu 1948 titul odebral. Až v roce 2007 se podařilo Baťu rehabilitovat a Městský soud v Praze původní rozsudek zrušil. Na základě toho nyní Vědecká rada VUT mohla anulovat i starší rozhodnutí svého profesorského sboru.

„Jan Antonín Baťa je bezesporu velkým podnikatelem, který pomohl prosadit českou značku Baťa v desítkách států na třech kontinentech. Vybudoval značku, jejíž jméno má zvuk i o sto let později. Jsem rád, že se nám podařilo napravit tuto historickou chybu,“ uvedl rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.

Díky záznamu z roku 1938 si můžeme připomenout i Baťův promoční projev: „Děkuji svým učitelům, jejichž nesnadné práce s vděčností vzpomínám. Profesorský sbor této technické školy uvádí, že Baťovo technické a průmyslové podnikání přispělo a přispívá k povznesení země Moravsko-Slezské, jež ve svém poslání sleduje i tato škola,“ pronesl v roce 1938 Jan Antonín Baťa, který v projevu také zdůraznil, že je třeba vychovat a vzdělat příštího člověka československého coby podnikatele. Ve svém projevu pak vzpomenul i téma vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe či obecně dopravy.

„Dálkové silnice, železnice a dopravní kanály, to jsou technické prostředky československého sjednocení. Vodních cest nemáme. Mezi Volhou a Rýnem není jiné tak krásné příležitosti spojiti vodním průplavem 100 milionů lidí na severu se 100 miliony lidmi na jihu od našeho státu. Není druhé takové možnosti, jako máme my. Náš stát v tom má klíčové postavení. Buďto toho využijeme sami, nebo o toto své dominantní postavení ve střední Evropě přijdeme. Průplav Dunejsko-Odersko-Labský je podmínkou zdravého rozvoje našeho státu. Nepochopit tuto nutnost, znamená vydávat se nebezpečí, že vývoj půjde před nás, proti nám, nebo bez nás. Z dopravních kanálů, železnic a silnic musíme vytvořit úplnou dopravní síť, která umožní, aby zboží a lidé, jež možno srovnati s krví v lidském těle, proudili volně pilným rytmem z jednoho místa ve státě na druhé,“ pronesl Baťa. V závěru projevu pak zdůraznil význam výchovy československých techniků a vyjádřil víru v zachování svobodného Československa.

Díky Nadačnímu fondu Jana Antonína Bati se podařilo kontaktovat i rodinné příslušníky: „Jsme velmi šťastní, že byl obnoven titul čestného doktora technických věd pro Jana Antonína Baťu. Ten mu byl udělen za jeho inženýrské úspěchy při stavbě města Otrokovice, kdy pomocí vodních děl splavoval zeminu z kopce na protějším břehu, aby zvednul podmáčený terén, a rovněž za vybudování 50kilometrového Baťova kanálu. Jsme vděčni, že jeho zásluhy jsou stále součástí národní paměti,“ uvedl vnuk John Bata Nash. Obnovu akademického titulu vítá i Baťova vnučka Dolores Ljiljana Bata Arambasic, která do ČR vzkázala: „Naše rodina prožila velké příkoří z důvodu nespravedlnosti spáchané na Janu Antonínu Baťovi, ale nikdy jsme neztratili víru ve spravedlnost a Boha. Postupně se ukazuje, kdo byl Jan Antonín Baťa, jak pracoval, proč a pro koho. Pracoval pro svoji vlast a pro svůj národ. Budoval člověka, ne impérium. Jsme velmi rádi, že se udělal zase další krok k vítězství pravdy.“

Čestný doktorát z VUT obdržel i Tomáš Baťa, jemu ale odebrán nikdy nebyl. Celkem brněnská technika za víc jak 120 let své existence udělila 67 čestných doktorátů. Mezi držiteli jsou např. Nikola Tesla, Tomáš Garrigue Masaryk, Václav hrabě z Kounic, Armin Delong, Eva Jiřičná nebo Viktor Rudiš.