Zdravé a hendikepované děti spolu s atlety bouraly hranice na VUT v Brně

Brno a jižní Morava bez hranic, to je název projektu, jehož je VUT v Brně dlouholetým partnerem. Letos podruhé se tato akce konala také na jeho sportovištích.

Cílem projektu je navázat spolupráci mezi zdravými dětmi a dospělými, dětmi z dětských domovů, diagnostických ústavů a center pro postižené. Společný sportovní a zábavný integrační den se uskutečnil 13. května na stadionu Pod Palackého vrchem, jež je vybudován podle evropských standardů. „Sportoviště jsou vybavena nejmodernějšími umělými povrchy, které se používají na olympijských hrách,“ uvedl na tiskové konferenci kvestor VUT v Brně Ing. Vladimír Kotek.

Již podvanácté se tak sešly zdravé a hendikepované děti, aby spolu soutěžily v osmnácti disciplínách. Po slavnostním úvodu a představení zástupců z institucí, které akci podporují, předvedly děti z tišnovského dětského domova taneční vystoupení, s nímž uspěly na různých soutěžích. Pozadu nezůstali ani jejich postižení vrstevníci, i když by se zdálo, že je při tančení mohou kolečková křesla limitovat. Přes svůj hendikep dokázali předvést skvělé taneční číslo a sklidili u diváků velký aplaus. Poté už se mohly děti rozeběhnout na svá stanoviště, kde soutěžily ve smíšených týmech. Během celého dopoledne tak společně zdravé a postižené děti sbíraly body v různých disciplínách, jako je hod míčem na koš, slalom mezi kuželkami, slalom na vozíku či o berlích nebo také karaoke. „Líbí se mi všechny disciplíny, ale nejvíc mi jde hod pingpongovým míčkem do krabic od vajec,“ svěřil se Tomáš ze Střední školy F. D. Roosevelta pro tělesně postižené. „Účastním se poprvé a chtěl bych se zúčastnit i příště, jestli to půjde,“ doplnil. Podobně je na tom také Klaudie: „Dneska jsem tu poprvé a strašně mě bavilo střílet florbalovou hokejkou na branku a taky mi to docela šlo,“ popsala své zážitky ze sportovního dne.

Krátce po poledni si pak pořadatelé připravili pro děti i dospělé malé překvapení v podobě návštěvy tří hráčů brněnské Komety, kteří si přišli s dětmi zasoutěžit a podpořit je. Poté už následovalo vyhlášení nejlepších týmů, rozdávání medailí a cen. Slavnostní akt zakončila spontánní diskotéka v podobě zumby, jež roztančila všechny přítomné.

Na dětský soutěžní den v rámci projektu Brno a jižní Morava bez hranic navázal 17. května

6. ročník mezinárodního mítinku Velká cena Brna a Jihomoravského kraje v atletice, kam dorazili atleti nejen z Česka, ale také ze Slovenska a Polska. Svým bubenickým vystoupením je přišli podpořit také sportovci z Kociánky, kteří si v neoficiálním závodě vyzkoušeli trať na 100 m. „Potřebuje to trpělivost a tvrdou práci,“ svěřil se Jirka z Kociánky, který soutěžil na kolečkovém křesle.

Slovenská reprezentace při této příležitosti zaběhla kvalifikaci na Evropský pohár a řada sportovců si vytvořila osobní rekordy. „S dnešním zaběhnutým časem jsem spokojená,“ pochvalovala si Pavlína Hřivnová, vítězka běhu na 100 m a 200 m. V závodě na 100 m v kategorii mužů zvítězil Matuš Mentel, ve dvoustovce si pak pro zlato doběhl Maciej Kubiak. V běhu na 400 m cílovou rovinkou jako první proběhl opět Matuš Mentel a Alexandra Štuková. Náročnější disciplínou pak byly delší tratě, v kategorii žen osmistovku vyhrála Csilla Fugliová, která si pochvalovala publikum: „Hodně mě hnalo dopředu povzbuzování diváků a bubnování,“ Muži si zaběhli delší trať, rovných 1 500 m. S nejlepším časem 4:04,36 s skončil na stupni vítězů Przemyslaw Buba, s vynikajícím časem 4:29,20 s doběhl také nevidomý atlet Lukáš Flek, kterému při závodě asistoval jeho průvodce.

Kořeny projektu Brno a jižní Morava bez hranic sahají dvanáct let zpátky, kdy se na jednom brněnském hřišti scházely děti, které měly problémy s drogami a trestnou činností. Tehdy se zde začal angažovat Michael Svoboda, dnes ředitel projektu. Z několika problematických kluků udělal kapitány týmů a během tři čtvrtě roku začalo na hřiště docházet asi dva tisíce dětí z ulice. „Protože prostor přestával stačit, tak se to rozšířilo na celé Brno a dneska je to už o spojení asi 150 subjektů, jako jsou dětské domovy, diagnostické ústavy, centra pro postižené, základní a střední školy a partneři, jako je třeba VUT,“ upřesnil Svoboda.

Dnes už pořádá pravidelná setkání zdravých a hendikepovaných dětí, při nichž se jejich účastníci učí, jak skládat a rozkládat vozík, jak se jednotlivá postižení projevují, a pracují spolu třeba sedm hodin. Takových akcí se ročně uskuteční asi osmdesát. Některé z nich přilákají až pět set účastníků. „Pracujeme jak s dětmi se zdravotním postižením, tak s dětmi, které mají problém s trestnou činností, s dětmi po vážných nehodách či s týranými. Jde o to, že když se tyto děti dostanou do kolektivu vrstevníků, kteří se musí také poprat s nějakým problémem stejně jako oni, tak získávají větší důvěru. Není to nic nového, co bychom vymysleli my, je to již ověřená metoda, která funguje,“ vysvětlil smysl projektu Svoboda.