Desítka nadějných vědců z VUT získala stipendium na svůj výzkum v rámci soutěže Brno PhD Talent. Zástupci Statutárního města Brna a JCMM ocenili nejlepší doktorské studenty z brněnských univerzit. Každý z nich získal podporu 300 tisíc korun pro svůj vědecký výzkum, tato částka bude průběžně vyplácena po dobu tří let formou stipendií. Ocenění si doktorandi převzali v úterý 13. února 2018 na brněnské radnici.

Viktor Malík z FIT se věnuje statické analýze dynamické paměti programů. "Jedná se v první řadě o základní výzkum metod analýzy programů, který má ale potenciál být v budoucnu využitelný jednak na automatické odhalování chyb v programech, což může zefektivnit proces vývoje programů, a jednak na dokazování správnosti, tj. nepřítomnosti chyby u programů, což může být důležité pro kritické systémy, např. v letecké dopravě či zdravotnictví," vysvětlil doktorand VUT. Jeho kolega z fakulty Stanislav Smatana propojil IT s medicínou. "Hlavním cílem mé práce je vytvoření softwarové platformy, která by umožnila analýzu vzorku bakterií z tlustého střeva a pomáhala také při výzkumu a diagnostice tohoto orgánu," doplnil Smatana, jež se věnuje vývoji nových metod pro analýzu střevní mikroflóry. "Moderní věda už sice umožňuje extrahovat informace o bakteriích ve střevě, ale kvůli nesmírné rozmanitosti střevních bakterií máme obrovské množství dat a nikdo přesně neví, jak je analyzovat. Proto chci vyvíjet nové metody na analýzu dat střevní mikroflóry," doplnil Smatana. Posledním doktorandem z FIT, který letos získal stipendium v rámci Brno PhD Talent, je Jiří Matyáš, který v loňském roce zvítězil v soutěži IT SPY se svou diplomkou a porazil dalších 1600 prací z českých a slovenských škol. Práce Jiřího Matyáše poukazuje na fakt, že počítače v současné době fungují natolik přesně, že je to v některých případech až zbytečné. Snížení přesnosti, kterého si ale uživatel prakticky nevšimne, znamená úsporu. Nové mobilní telefony by tak mohly mít se stejnými bateriemi dvojnásobnou výdrž.

Matouš Kratochvíl z Fakulty chemické VUT zkoumá nové perovskitové materiály pro použití v pokročilé fotovoltaice. "Věnuji se zkoumání nových materiálů – perovskitů a jejich použití v tisknutelných fotovoltaických článcích. Využitím v praxi je pak výroba levných a ekologických solárních článků s řadou výhod, jako je třeba ohebnost a rozmanité možnosti použití  ve srovnávání s klasickými křemíkovými solárními články," uvedl Kratochvíl v rozhovoru pro JCMM. Z Fakulty stavební se do výběru dostal doktorand Petr Miarka, který působí na Ústavu stavební mechaniky, kde se věnuje analýze lomového chování betonu a oceli. "Pro praktické použití se přímo nabízí stanovení únavové životnosti či odolnosti betonu. Pod tímto si lze přestavit mostní konstrukce, které jsou namáhány cyklickým zatížením," doplnil oceněný Miarka, který se kvůli dnešnímu ceremoniálu vrátil ze zahraničí. Udělené stipendium pro něj znamená nejen motivaci pokračovat v doktorském studiu, ale také příjemný pocit, že jeho práci ocenili i odborníci mimo stavebnictví.

Nejvíce oceněných doktorandů ale vzešlo z CEITEC VUT. Například Igor Turčan bádá v oblasti pokřiveného magnetismu. Ten se používá například v paměťových médiích, ovšem v dvojrozměrných planárních strukturách. "Abychom byli schopni zvýšit např. hustotu zápisu informací, musíme expandovat do třetího rozměru. Využití do budoucna vidím v efektivnějších paměťových médiích s vyšší hustotou zápisu. Některé futuristické vize předpovídají integraci 3D magnetických nanostruktur na jeden čip, který by sloužil právě k ukládání informací," naznačil možný budoucí vývoj Turčan. Na CEITECu VUT pracuje i Klára Zárybnická. Ta se věnuje polymerní nanokompozitní pěně založené na impaktním polypropylenu. "Klasický běžně používaný plast můžeme vylepšit přidáním malého objemu nanočástic – vyztužit jej a zajistit tak lepší mechanické vlastnosti nebo mu můžeme dodat funkčnost, např. odolnost proti hoření, elektrickou vodivost a podobně," doplnila Zárybnická, podle které najdou tyto materiály uplatnění například v leteckém nebo automobilovém průmyslu. Se svým výzkumem zabodoval u odborné poroty také Vladimír Prajzler z CEITEC VUT, kde připravuje keramiku pomocí rychlého ohřevu. "Zabývám se metodami slinování, tedy spékání keramických prášků a jejich optimalizací. Usilujeme o získání kvalitního a ekonomicky výhodného výrobku v průmyslové praxi," doplnil Prajzler, který se věnuje přípravě pokročilých keramických materiálů s nadstandardními vlastnostmi, jako je zvýšená pevnost, transparentnost apod. Na CEITEC VUT studuje také Erik Képeš, který vyvíjí metodiku identifikace materiálů pomocí laserové spektroskopie. "Je to zajímavá kombinace fyziky, optiky a programování se širokou oblastí aplikace. V rámci svého projektu se snažím vylepšit současnou metodiku zpracování dat laserové mikroskopie, kdy cílem je zjednodušit možnosti třídění materiálů danou analytickou metodou a přitom zlepšit i její úspěšnost," vysvětlil doktorand Képeš. S CEITEC VUT je také částečně spojená doktorandka Mendelovy univerzity Markéta Charousová, která se věnuje chytrým nanonástrojům. Konkrétně ji zajímá použití proteinových nanočástic k cílené a kombinované léčbě rakoviny. "Věnuji se použití nanočástic k eliminaci negativních vedlejších účinků chemoterapie. Mým velkým cílem je vytvořit stabilní nanočástici, kterou bude možné zařadit do klinické praxe pro léčbu nádorových onemocnění s cílem zvýšit účinnost chemoterapie a zároveň eliminovat její negativní vedlejší účinky," uzavírá Charousová, která spolupracuje s Vojtěchem Adamem, jenž taktéž působí na MENDELU a CEITEC VUT a nedávno získal prestižní ERC Grant.