Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Fakulty a programy
Jak se dostat na VUT
Dny otevřených dveří
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Předměty
Studijní programy
Poplatky za studium
Studijní předpisy
Studium a stáže v zahraničí
Stipendia
Sociální bezpečí
Závěrečné práce
Knihovny
(externí odkaz)
Studium bez bariér
Uznání zahraničního vzdělání
Zpracování osobních údajů studentů
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Mezinárodní vědecká rada
Evaluace
Centra výzkumu
Transfer znalostí
Open Science
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Publikace a výsledky VaV
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Střední školy a VUT
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Bezpečná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Kalendář akcí
Absolventi
(externí odkaz)
Organizační struktura
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Úřední deska
Sociální bezpečí
Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících / HR Award
Pro média
Kontakty
Ochrana osobních údajů
Vyznamenání
Fakulty
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Vysokoškolské ústavy
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
O univerzitě
Aktuality
Vědci z CEITEC VUT se podíleli na nejčernější vrstvě. Využití najde v hodinkách
Vědci z CEITEC VUT se podíleli na nejčernější vrstvě. Využití najde v hodinkách
Výzkumníci Centra materiálů a nanotechnologií na Univerzitě Pardubice našli cestu, jak vyrobit unikátní černou formu oxidu titaničitého. Ten se používá pouze v bílé formě, a to zejména ve formě nanočástic pod rozšířeným názvem titanová běloba. Vědci mají reálnou šanci, že se jimi vyvinutý materiál ve formě vrstev nanotrubic poprvé na světě využije ve výrobní praxi – objeví se na ciferníku hodinek známé značky. Na výzkumu s kolegy z UPCE spolupracovali vědci z CEITEC VUT.
Zkusit vyrobit oxid titaničitý v černé formě napadlo tým Jana Macáka ve chvíli, kdy je oslovila sama firma. „Vždy se snažíme, aby naše materiály byly díky svým vlastnostem využitelné v různých aplikacích. I proto je náš výzkum často spojený se spolupracujícími partnery,“ říká Macák, který se v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) specializuje na syntézy nových nízkodimenzionálních struktur jako jsou nanotrubice, nanočástice nebo nanovlákna.
Získat materiál pro nejčernější ciferník hodinek trvalo vědcům rok a spolupracovali na něm i s kolegy ze Středoevropského technologického institutu CEITEC VUT. „Od začátku bylo jasné, že je třeba využít vrstvy nanotrubic kvůli jejich vhodným optickým vlastnostem. Museli jsme ale vymyslet, jak zvládnout proces, během kterého trubice TiO2 opravdu dostatečně zčernají. To nebylo vůbec snadné,“ popisuje vědec. Z praxe a literatury je známo, že podobně uspořádané uhlíkové nanotrubice jsou také téměř dokonale černé, a to díky jejich složení, architektuře a specifickému režimu pohlcování světla.
Nový model Chronotechny NanoDive z nejčernějšího materiálu na světě | Autor: Chronotechna
V takové formě a na takové ploše, jako jsou hodinky, černou formu oxidu titaničitého dosud nikdo na světě nepoužil. Postup si proto vědci chrání. „Naše černá forma je velmi specifická svou přípravou. Obsahuje v malém množství určité defekty v krystalické mřížce, které dramaticky mění index lomu světla. Opticky proto z bílého materiálu na začátku procesu udělají černý. Reakci lze řídit a připravit i různé odstíny šedé,“ prozradil vědec a dodal: „Oxid titaničitý je chemický chameleon. Jeho barvu umíme ovlivnit bez jakýchkoliv přísad o jiném chemickém složení. Jsem rád, že se nám to podařilo. Ještě testujeme stabilitu černé formy, protože by měla v hodinkách vydržet desítky let beze změny.“
Sloučeninu kyslíku a titanu lze najít v přirozené podobě v minerálech. Pro průmyslové využití se ve formě malých částic titanová běloba vyrábí uměle chloridovou, nebo síranovou metodou. Víc než 4 milióny tun pigmentu ročně se využívá v automobilovém průmyslu, v potravinářství, přidává se do kancelářských potřeb, do kosmetiky, barev, léků i opalovacích krémů. Bílé barvivo je nerozpustné ve vodě, pohlcuje UV záření, které umí přeměnit na teplo, odráží sluneční paprsky a vyznačuje se vysokým jasem i barevnou stálostí.
Jan Macák je jedním z excelentních vědců Univerzity Pardubice, který se nanomateriály zabývá přes 18 let. V rámci ERC projektu CHROMTISOL, který podpořila jako špičkový výzkum Evropská vědecká rada, v posledních letech zkoumal modifikace nanotrubic, které by vedly k novému typu solárního článku. Vědecky řešil také využití nanotrubic pro povrchy kostních implantátů. Černou formu oxidu titaničitého s týmem vyvinul pro firmu Chronotechna, tradičního českého výrobce hodinek.
Zdroj:
Univerzita Pardubice
Publikováno
06.09.2021 09:52
Odkaz
https://www.vut.cz/vut/f19528/d214927
CEITEC VUT
Odpovědnost:
Mgr. Marta Vaňková
Nahoru