Konkrétní zaměření projektu, který výzkumníci řešili v letech 2018 a 2019 v programu ZETA, směřovalo k vývoji zdroje pro generování atomárního vodíku pro aplikaci v rastrovacích elektronových mikroskopech. „Pro nás je to zcela neprobádaná oblast, protože atomární zdroj do mikroskopu ještě nikdo nikdy nedal. Dosah je tedy nyní těžké zhodnotit, ukáže se spíše až za pár let. Prototyp už máme, ale ještě je vše potřeba hodně zoptimalizovat,“ shrnuje dosavadní výsledky studentka Kristýna Bukvišová.

Princip elektronového mikroskopu je založen na pozorování za pomocí elektronů či proudu elektronů, což nejen umožňuje sledovat struktury materiálů s mnohem větším rozlišením, ale dokonce i jejich jednotlivé atomy a molekuly. „Mikroskop dříve sloužil pouze k pozorování různých preparátů, ale v poslední době je tendence z něj dělat malou laboratoř. Mikroskopy se tedy mění a přidávají se do nich různá další zařízení. Námi vyvíjené zařízení umožňuje provádět mikroskopu reakce, které běžným způsobem pozorovat nelze,“ popisuje Miroslav Kolíbal, mentor řešitelského týmu.

Zařízení najde využití zejména v materiálovém výzkumu k čištění povrchu kovů. Využít jej mohou zákazníci, kteří se zabývají oxidačně-redukčními reakcemi. „Jde o báječné spojení s firmou Thermo Fisher Scientific, což znamená propojení dvou různých prostředí z akademické a průmyslové sféry. Díky projektu jsme otestovali naše zařízení tak, aby jej bylo možné využít na komerční úrovni,“ shrnuje projekt výzkumnice Meena Dhankhar, řešitelka projektu a čerstvá absolventka doktorského programu na CEITEC VUT.

Více informací o elektronové mikroskopii můžete najít například i novém podcastu Technicky vzato, kde hovoří absolvent VUT působící právě ve společnosti Thermo Fisher Scientific.