„Pro určení škod nemůžeme použít v plném rozsahu metody, které běžně využíváme u znaleckých posudků, tady totiž není čas. Zpracování posudků na tolik staveb by trvalo nejméně rok, my máme necelé dva týdny. Tam, kde chybí střecha, poschodí, nebo celý dům, se podle stavu objektu před pohromou určí cena za kubík obestavěného prostoru. Musíme mít ale podklady, co v budovách bylo, což je občas detektivní práce,“ popisuje odhad škod ředitel ÚSI VUT Karel Pospíšil, který se po oslovení Jihomoravským krajem vydal s kolegy přímo do postižených obcí. Další metodou je ocenění metrů čtverečních například u fasád poničených, buď přímo tornádem, nebo odletujícím sklem nebo dřevem. „Poslední metodu používáme tam, kde třeba obce s opravami začaly a mají už nějaké faktury. Tyto ceny tedy používáme i na obdobné plánované opravy.“ Pospíšil upozorňuje, že jde o předběžný odhad, který se zpřesní až s postupujícími opravami: „Už teď víme, že to budou stovky milionů, jde spíš jen o to, o kolik to přesáhne miliardu.“

Mezi budovami, které hodnotí několik dvojčlenných skupin z VUT, jsou nejen školy, obecní úřady a sokolovny, ale také třeba kostel či márnice. Nejvíce zasaženou obcí je podle znalců Moravská Nová Ves, kde například tornádo zničilo hřiště pro skateboardisty, a to tak, že silný vítr překážky vytrhal a odmrštil do nedaleké tělocvičny. Kromě budov se ale odhadci věnují i dalším místům v obcích. „Veřejná prostranství řešíme částečně, pokud náleží k nějaké jiné stavbě. Tam ovšem nastává problém, že řada škod nastala až sekundárně, tedy až při odstraňování následků tornáda těžkou technikou. Na ocenění těchto škod ale teď nemáme kapacitu, a navíc bude úklid pokračovat, takže škody na veřejném prostranství ještě nejsou konečné. Za nás by to momentálně bylo věštění z křišťálové koule,“ upozorňuje ředitel ÚSI na nepřímý následek živelní pohromy.

Ředitel znaleckého ústavu VUT má zkušenosti z povodní, ale případ z jižní Moravy je pro něj stejně jako pro většinu premiérou: „Nechci srovnávat neštěstí, ale třeba při povodních je všude souvislý nános bahna, domy jsou mokré a musí se vysoušet. Tady je sucho a dá se hned začít pracovat. Všechno to byly výstavní obce, vypadaly nádherně, lidé se o ně starali a teď se zas všichni s velkým nasazením snaží, aby takové znovu byly. Někteří už mají kompletně spravenou střechu i okna, takže u některých domů se už skoro ani nepozná, jak silně byly poškozeny. Zde vycházíme z fotodokumentace. Co mě upoutalo, tak že při příjezdu bylo všude perfektně uklizeno. Nikde není nepořádek, žádné chaotické hromady suti. Několikrát denně se kropí silnice, aby se neprášilo. Na člověka, který to nezažil v té první fázi, to působí, že všechno jde jako na drátkách. Když ale přijedeme na úřad a ptáme se po dokumentech od staveb, které máme posuzovat, často se setkáváme, a to naprosto logicky, s tím, že starostka, nebo starosta nemá čas je hledat, protože neví, kam dřív skočit. Všechno, co roky budovali, za den zmizelo. Zvládají neskutečný nápor, dokázali se velmi rychle přepnout do úplně jiných funkcí, za to mají můj obdiv.“

Znalci z Ústavu soudního inženýrství VUT jsou v terénu od 12. července, závěrečnou zprávu budou odevzdávat 23. července. Postupně prochází obecní majetek v Hodoníně, Břeclavi, Valticích, Moravské Nové Vsi, Mikulčicích, Hruškách a Lužicích.