Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Celkem dvacet exponátů představí Vysoké učení technické v Brně (VUT) na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu, který se uskuteční od 10. října. Tahákem expozice je například ultralehké letadlo Sparker, na kterém se podíleli vývojáři z Fakulty strojního inženýrství (FSI). Výzkumníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) nabídnou nový postup pro identifikaci závad průmyslových výrobků nebo testovací polygon pro trénink v oblasti kybernetické bezpečnosti. CEITEC VUT chce zaujmout holografickým projektorem s netradičním zobrazením dat z Laboratoře rentgenové počítačové tomografie. Nakladatelství VUTIUM představí nový překlad světoznámé učebnice konstruování, který vznikl ve spolupráci s vědci z FSI. Expozice VUT bude v pavilonu A1 pod číslem 016.Letadlo Sparker vzniklo ve spolupráci s vývojáři z Fakulty strojního inženýrství | Autor: Petr KolmanBezpochyby nejvýraznějším exponátem na letošním stánku VUT je modrobílé letadlo kategorie ultralight. Konkrétně se jedná o typ Sparker od tuzemského výrobce TL-ULTRALIGHT. Na vývoji letounu se podíleli odborníci z Leteckého ústavu FSI. „Zajišťovali jsme z drtivé většiny výpočetní část, veškeré teoretické podklady, analýzy a predikce výkonu. Našim úkolem byly také veškeré pevnostní zkoušky, které jsou potřeba pro certifikaci letounu. Ty probíhaly v naší zkušebně letecké techniky, která je pro tento typ testů plně certifikovaná,“ popisuje vedoucí letecké zkušebny Ivo Jebáček.
Vývoj nového letadla není příležitostí jen pro vědce, ale i pro studenty. „Snažíme se naše studenty do podobných projektů vždy zapojit. Například v rámci předmětu, který se jmenuje „Zkoušení letadel“, mohli naši studenti navrhnout zkoušku vodorovných ocasních ploch. To zahrnovalo definici řezů, ve kterých bude konstrukce zatěžována a následně zkoušku i sami provedli, samozřejmě pod dohledem odborníka z řad pedagogů,“ dodává Jebáček.
Pro Letecký ústav a firmu TL- ULTRALIGHT se jednalo o pokračování mnohaleté spolupráce v oblasti vývoje a výzkumu nejmodernějších letounů. Příkladem je letadlo Stream Turbo, které má implementovanou vysoce výkonnou tutbovrtulovou pohonnou jednotku z Velké Bíteše, s níž má letoun naprosto výjimečné letové výkony při zachování vysoké bezpečnosti.
Letadlo Sparker vzniklo ve spolupráci s vývojáři z Fakulty strojního inženýrství | Autor: Petr KolmanVystavovaný letoun Sparker je jedním z prvních v Česku, který byl přímo navrhován na nové předpisy dané kategorie, které zvýšily vzletovou hmotnost ultralehkých letadel z dřívějších 450 kilogramů na 600 kilo. Díky tomu vznikl letoun s vysokým stupněm vybavenosti, variability a komfortem cestování na dlouhých tratích. Letoun už je v prodeji, firma dosud prodala kolem deseti kusů zákazníkům z Evropy i USA.
„V letounu Sparker společnost získává vysoce konkurenceschopný výrobek, který v sobě spojuje vysoké výkony, vhodné letové vlastnosti, ergonomicky optimalizovaný kokpit, implementaci nejnovější avioniky a v neposlední řadě příznivé provozní náklady,“ říká jednatel společnosti Jiří Tlustý s tím, že velké množství inovativních řešení aplikované od počátečního návrhu až po sériovou produkci, umožnilo firmě vytvořit produkt, který svými výkony a užitnými vlastnostmi překonává konkurenční výrobky a definuje podobu nové generace letadel v kategorii. „Velmi si vážíme dlouhodobé spolupráce s odborníky z Leteckého ústavu, díky kterému se do projektu podařilo implementovat nové pokročilé technologie a materiály a díky kterému se podařilo uskutečnit a urychlit náročný proces vývoje a certifikačního ověření letounu Sparker,“ dodává Tlustý.
Shigleyho konstruování strojních součástí | Autor: Michaela DvořákováStrojní inženýrství, to nejsou jen letadla, ale i knihy. VUTIUM, akademické nakladatelství VUT, přináší na český knižní trh unikátní novinku – Shigleyho konstruování strojních součástí – obsahově a metodicky výjimečně propracovanou učebnicí určenou pro studenty strojních fakult vysokých škol, ale také užitečnou a cennou pomůckou pro každodenní inženýrskou praxi. Již více než šedesát let celosvětově uznávanou a dosud nepřekonanou učebnici konstruování v roce 2010 poprvé přeložil a pro české prostředí upravil tým odborníků pod vedením Martina Hartla z Ústavu konstruování FSI. Nakladatelství VUTIUM nyní přináší 1. český překlad připravený podle 10. vydání. Během veletrhu bude možné knihu zakoupit přímo na stánku VUT za zvýhodněnou cenu 1900 Kč.
FEKT na strojírenském veletrhu představí dva exponáty. Na stánku VUT nabídne technologii hlubokých neuronových sítí, která, i když se učí jen na vzorcích bez defektů, umí spolehlivě identifikovat závady průmyslových výrobků. Technologie využívá práce umělých neuronových sítí, do jejichž tréninku byly zahrnuty stochastické, tj. náhodné prvky. „Uvedená technologie vznikla ve spolupráci s firmami Konica Minolta a NC LINE,“ doplňuje jeden z tvůrců technologie Radim Burget z Ústavu telekomunikací.
Jeden z testovacích polygonů Kybernetické arény BUTCA | Autor: FEKTDalším exponátem bude Kybernetická aréna BUTCA v rámci stánku České národní expozice v pavilonu P. Vědci z FEKT vyvinuli školící platformu, která nabízí trénink a vzdělávání hrou v oblasti kybernetické bezpečnosti, snadnou ovladatelnost a propojení s reálnými průmyslovými zařízeními a prvky kritické infrastruktury. Návštěvníci veletrhu si tak mohou vyzkoušet obranu před kybernetickým útokem, a to na testovacím polygonu v podobě čističky odpadních vod.
Holografický projektor z CEITEC VUT | Autor: Jan ProkopiusProjekci hologramů uvidí návštěvníci expozice díky CEITEC VUT. Holografický projektor jim umožní nahlédnout do nitra 3D objektů, které pocházejí z dat Laboratoře rentgenové počítačové tomografie (CTLAB). Jak její název napovídá, laboratoř se zaměřuje na využití technologie rentgenové počítačové tomografie (CT) a to k nedestruktivní analýze výrobků. Tato metoda je jedinou možností, jak bez poškození kontrolovat vnitřní struktury výrobků, jejich netěsnosti, defekty či porozitu. Laboratoř je akreditována (ISO 17025) a může poskytovat výstupy v souladu s různými průmyslovými standardy. Technologie umožňuje dosáhnout rozlišení od stovek mikronů, do stovek nanometrů.
Odpovědnost: Mgr. Kamila Šmídková