Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Autor: Jan ProkopiusVysoké učení technické v Brně uspořádalo v úterý 16. května v prostorách rektorátu kulatý stůl na téma Technika vs. etika. Akci inspiroval rychlý vývoj technologií, který sebou nese řadu obav a otázek, mimo jiné po roli a odpovědnosti vzdělávacích institucí. Záměrem bylo diskutovat společně s odborníky z různých oblastí (technické vědy, medicína, sociální vědy, umění) a odhalit tak méně očekávané vazby k tématu. Debata potvrdila, že pohled na roli technologií ve společnosti má mnoho vrstev. Lze se však shodnout na východiscích, z kterých k otázce etického posuzování technologií přistupujeme a na tom, že technické VŠ by měly kromě odborných znalostí studentům předávat kritické myšlení a schopnost nahlédnout související etické otázky.
Jako hosté se debaty zúčastnili matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství VUT, lékař Břetislav Lipový z Lékařské fakulty MU a CEITEC VUT, socioložka Kateřina Nedbálková z Fakulty sociálních studií MU, digitální designér Lukáš Pilka z pražské UMPRUM, ředitel Technického muzea v Brně Ivo Štěpánek a rektor VUT Ladislav Janíček. Debatou hosty provedla moderátorka Soňa Baranová.
Autor: Jan ProkopiusVšichni hosté nějakým způsobem zmínili relativnost perspektiv, z kterých na technologie pohlížíme. Ladislav Janíček nebo Kateřina Nedbálková zdůraznili, že je problematické vidět věci černobíle nebo mluvit o univerzálním dobru a zlu. Vše funguje v nějakém kontextu a je pouze optimálním vzhledem k předem stanoveným kritériím. Například v souvislosti s digitální komunikací neexistuje jednoduché rovnítko mezi využíváním sociálních sítí a pocitem nesmysluplnosti. Mnozí lidé naopak v užívání sociálních sítí nachází smysl a záleží tak na kontextu, z kterého tyto technologie posuzujeme. Miloslav Druckmüller poukázal na příkladu výroby lithiových autobaterií, že věci mohou být z jednoho pohledu eticky dobré (čistý provoz elektroaut) a z druhého pohledu eticky špatné (ekologické škody při těžbě lithia). Je na nás, který pohled upřednostníme.
Na techniku se lze dívat i přes její spojení s uměním. Řada dnešních technologií je naplněním dřívějších vizí ztvárněných sci-fi literaturou nebo filmovou tvorbou, jak uvedl Ladislav Janíček nebo Lukáš Pilka. Hlavní úloha vizí je v rozšiřování lidské představivosti a to i cestou varování. Důležitá je diskuze o vizích, která může společnost posilovat a směřovat vývoj žádoucím směrem.
Autor: Jan ProkopiusMiloslav Druckmüller připomenul i druhou stranu vizionářství. Za nebezpečné považuje spojení vizionářství s mocí vizi prosadit, což často vede například k manipulaci a nezamýšleným důsledkům jako se tomu stalo v případě využití internetu. Manipulaci lze omezit jen vzdělaností co nejširších vrstev společnosti, míní Druckmüller.
Na neuvědomované předpoklady našeho přístupu k technologiím poukázala Kateřina Nedbálková. Podobně jako Lukáš Pilka upozornila na skutečnost, že nové technologie nevznikají na neutrální půdě a nejsou tak oproštěny od kategorií jako je moc, prestiž nebo gender. Například za mnoha vynálezy jako jsou myčka nebo Wi-Fi stojí ženy, ale málokdo to ví.
Autor: Jan ProkopiusBřetislav Lipový téma doplnil o příklady z možné budoucnosti regenerativní medicíny a souvisejícího genetického editingu. Každá nová technologie otevírá množství příležitostí, ale zároveň etických otázek, na které musíme hledat odpovědi před tím, než ji začneme používat. Zároveň je ale přesvědčen, že v medicínském výzkumu fungují tak silné kontrolní mechanismy, že potenciál zneužitelnosti je velmi nízký.
Inženýři mají odpovědnost nejen za technické řešení, jeho funkčnost, bezpečnost, ale také v rovině etiky, upozornil Ladislav Janíček. A Lukáš Pilka dodal, že designer, tedy i vynálezce, si musí klást otázku vůči čemu nebo komu chce být odpovědný. Vůči zaměstnavateli nebo vůči širší společnosti, které činnost zaměstnavatele může škodit? To je otázka, kterou by si měli klást nejen absolventi technických škol. Pilka také zdůraznil, že v tomto ohledu nemusí být etická odpovědnost v rozporu s finančními výhodami zaměstnání. Propojování finanční udržitelnosti se společenskou odpovědností je rolí právě vysokých škol.
Autor: Jan ProkopiusNa závěr debaty rektor VUT Ladislav Janíček vyzdvihl důležitost etického rozměru vzdělávání na vysokých školách: „V současné době se mění přístup ke vzdělávání, kdy už nepůjde jen o to, abychom vychovávali odborníky v konkrétní oblasti, ale také budoucí generaci schopnou kritického myšlení a schopnou v přemíře informací rozlišovat ty, které jsou relevantní. Měli bychom posilovat vědomí odpovědnosti nejen za technické dílo, ale i za etické otázky, které jsou s tím spojené.“
Kulatý stůl byl uspořádán v rámci doprovodného programu výstavy Není TESLA jako Tesla.
Výstava se koná k výročí technického vizionáře, který se v roce 1937 stal čestným doktorem VUT. Na odkaz a význam Nikoly Tesly poukázal v úvodu debaty ředitel Technického muzea v Brně Ivo Štěpánek.
Odpovědnost: Mgr. Kamila Šmídková