„Když se něco vypustí do vody, vznikne stopa, pomocí které lze obvykle najít viníka, takže lidi už si přece jen dávají větší pozor, ale vzduch se chrání velice obtížně. Proto čistotu ovzduší, jak chemickou, tak prašnou, je třeba hlídat a investovat do toho,“ říká Tomáš Svěrák, duchovní otec Scrubberu, který je určen především pro separaci chemických nečistot. Scrubber přitom dosahuje účinku poměrně jednoduchým způsobem. „Vytváříme clonu roztoku s příslušnými chemikáliemi, kterou prochází vzduch, a tím dochází k čištění. Přitom se snažíme dosáhnout optimální kvality kontaktu vzduch-kapalina,“ objasňuje Svěrák. Své myšlenky se snaží přenášet i na mezinárodní půdu European Federation of Chemical Engineering, kde v pracovní skupině Separačních procesů zastupuje již řadu let Českou republiku.

„Účinnost současných Scrubberů je kolem 50 procent a my jsme schopni to vytáhnout už k 90 procentům,“ popisuje zvýšení efektivity Svěrák. Před dvěma lety byla už první varianta tohoto zařízení s úspěchem zkušebně nainstalována u největšího výrobce léčiv na Ukrajině PJSC Farmak, kde čistí veškeré výdechy rozsáhlé chemické výroby. „My chceme oproti tomu dělat malé, intenzivní zařízení, které si za přiměřené peníze bude moci pořídit v podstatě kdokoliv. Naše ideální představa je, že Scrubber pro zachytávání prachu bude časem na každém domě,“ naznačuje svou budoucí vizi Svěrák. Toto zařízení je v současné době nejzajímavějším projektem jeho Skupiny chemického inženýrství. Ta vznikla před lety díky spolupráci mezi Ústavem chemie materiálů Fakulty chemické a Laboratoří přenosu tepla a proudění Fakulty strojního inženýrství VUT.

Velmi důležitým prvkem spojeným s instalací Scrubberu na Fakultě chemické je zapojení studentů a doktorandů. Ti se mohou prostřednictvím zařízení seznámit s principy odstraňování plynných složek a par, které znečišťují ovzduší. V současnosti zde testují především separaci CO₂ z ovzduší, na čemž jako pracuje například Josef Kalivoda.