Podráždění oka, zarudlost, únava, bolest, neostré vidění. To jsou typické projevy takzvaného syndromu suchého oka, kdy u pacienta dochází ke snížení produkce slz, nebo k rychlejšímu odpařování slzného filmu. Za to, že nemocných s těmito problémy přibývá, může řada rizikových faktorů, jako stárnutí populace, cukrovka, některé další nemoci a léky (včetně hormonální antikoncepce) a pobyt v prašném nebo klimatizovaném prostředí. Rizikem je také dlouhodobé sledování monitoru či televize, kdy výrazně klesá fyziologická frekvence mrkání.

„Slzný film je složen ze tří částí. První mucinová vrstva je na rohovce, pak následuje silnější vrstva vodného filmu a třetí je lipidová vrstva, která má zejména zmenšit odpařování slzného filmu. Spolu s firmou Contipro nyní hledáme novou a lepší surovinu do umělých slz, která by uměla komplexně obnovit fyziologii všech vrstev očního filmu. Na rozdíl od současných preparátů, které kombinují různé polymery nahrazující jednotlivé vlastnosti očního filmu, my vyvíjíme jeden polymer na bázi derivátu kyseliny hyaluronové,“ vysvětlil Martin Vrbka z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT. Výzkumu se budou věnovat odborníci z oboru biotribologie, který se zabývá třením, mazáním a opotřebením v živých organismech. „Dosud jsme zkoumali například tribologické vlastnosti kloubních náhrad. To jsou ale mnohem tvrdší a pevnější materiály s vyššími kontaktními tlaky, než jsou v lidském oku. Letos proto chceme vyvinout experimentální model oka, kde budeme moci analyzovat kontakt mezi oční bulvou a víčkem. Nejprve půjde o jednoduchý model tvořený silikonovou vrstvou suplující víčko a poddajnou kuličkou s kontaktní čočkou suplující oční bulvu. Model chceme postupně zdokonalovat a v závěru projektu bychom rádi pracovali i s biologickým materiálem, třeba s částí oka z prasete,“ řekl Vrbka