Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Fakulty a programy
Jak se dostat na VUT
Dny otevřených dveří
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Předměty
Studijní programy
Poplatky za studium
Studijní předpisy
Studium a stáže v zahraničí
Stipendia
Sociální bezpečí
Závěrečné práce
Knihovny
(externí odkaz)
Studium bez bariér
Uznání zahraničního vzdělání
Zpracování osobních údajů studentů
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Mezinárodní vědecká rada
Evaluace
Centra výzkumu
Transfer znalostí
Open Science
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Publikace a výsledky VaV
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Střední školy a VUT
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Bezpečná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Kalendář akcí
Absolventi
(externí odkaz)
Organizační struktura
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Úřední deska
Sociální bezpečí
Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících / HR Award
Pro média
Kontakty
Ochrana osobních údajů
Vyznamenání
Fakulty
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Vysokoškolské ústavy
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
O univerzitě
Pro média
Tiskové zprávy
Prosklené open space kanceláře nahrávají zvýšené teplotě uvnitř, varuje odborník na vzduchotechniku
Prosklené open space kanceláře nahrávají zvýšené teplotě uvnitř, varuje odborník na vzduchotechniku
Vlna veder sužuje už několik týdnů Českou republiku. Podle odborníka na mikroklima budov se člověk umí mnohem lépe vypořádat s chladnějšími teplotami, než s horkem. Prosklené open space kancelářské prostory navíc představují skutečný problém pro udržení optimální teploty. Na člověka totiž působí i sluneční záření, které může výslednou teplotu v místnosti značně zvýšit. V kanceláři, kde lidé vykonávají běžnou administrativní práci, by přitom výsledná teplota měla být zhruba 24 až 27 stupňů Celsia.
„Člověk potřebuje ke své práci denní osvětlení, ale velké transparentní plochy znamenají i větší pronikání světelného záření, tím dochází k významnému zvýšení vnější tepelné zátěže do objektu. Dnes sice existují různé pasivní prvky, které tomu mohou zabránit: zdvojené fasády, slunolamy, stínící venkovní žaluzie apod. Záleží ale na architektonicko-stavebním řešení a investorovi stavby,“ naznačil možná řešení Aleš Rubina z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, který je soudním znalcem v oblasti vzduchotechniky.
„Velký prosklený open space znamená významné pronikání slunečního záření do budovy. Přímá radiace prochází do prostoru, kde generuje teplo. Když Slunce přímo svítí na nějakého člověka uvnitř, dochází ke zvýšení výsledné teploty vzduchu v místnosti a pobytové zóně osob. Výsledná teplota je tak ještě mnohem vyšší. A to je právě problém tohoto druhu kanceláří, kam svítí ze všech stran,“ popsal úskalí současných kancelářských prostor Rubina.
Open space kanceláře často trpí přímou sluneční radiací | Autor: Bruce Mars (Pexels)
V minulosti lidé cíleně stavěli budovy s masivním zdivem a malými okny, aby zabránili pronikání tepelné energie dovnitř. Některé starší stavby, například 150 let staré, dokáží odolat prostupu tepla třeba i týden. „U dřevostavby prostoupí teplo rychle dovnitř, ale zase v noci i rychle ven. Pak existují cihelné nebo betonové konstrukce, panelové domy apod., kdy trvá 24 hodin až tři dny, než tepelná energie prostoupí dovnitř přes zateplovací systémy, stejně dlouho se pak ale dostává zpátky ven,“ upozornil Rubina, který se svým týmem pracoval například na vývoji klimatizační technologie pro chlazení datových center vyvážených do Norska, Ruska nebo arabských zemí.
„Klima se mění. Byli jsme zvyklí na mírnou zimu a mírné léto. Najednou je v zimě -25 stupňů a v létě +35 stupňů. Na tyto extrémy nejsme ještě zvyklí a měli bychom se na ně technicky a technologicky přichystat. Některé normy už na to pamatují, i někteří projektanti už dnes navrhují budovy s ohledem na extrémnější výkyvy počasí, ne každý investor je ale ochotný do toho vložit peníze,“ uvedl odborník na vnitřní prostředí staveb.
Některé systémy významně klimatizují prostor před příchodem zaměstnanců do práce | Autor: Wikimedia Commons
Podle Rubiny se člověk umí mnohem lépe vyrovnat s chladným prostředím, kdy si může snadno obléct několik vrstev, ale v létě, kdy má člověk jen jednu vrstvu šatů, už nemá, jak se vysokým teplotám doma i v práci bránit. „Špatně se vyrovnáváme s teplotními extrémy. Sice se umíme fyziologicky přizpůsobit dlouhodobě teplejšímu nebo dlouhodobě chladnějšímu počasí, ale extrémní střídání teplot nám nedělá dobře. Rozdíl v klimatizovaných prostorách oproti venkovní teplotě by měl být do šesti stupňů Celsia,“ upozorňuje vzduchotechnik. Dalším problémem je také fakt, že klimatizace vzduch odvlhčuje, a to někdy do té míry, až je v letním období extrémně suchý a vysušuje tělesné sliznice. Při pobytu v takové místnosti mohou hrozit záněty nosohltanu, angína, vysychání očí a další zdravotní problémy.
Publikováno
13.08.2018 10:00
Odkaz
https://www.vut.cz/vut/media/f19527/d174225
Odpovědnost:
Mgr. Kamila Šmídková
Nahoru