„Dragon e2 je naše první elektrická formule, kterou jsme připravovali novou od návrhu až do finální podoby. Začali jsme v září návrhovou fází, která trvala zhruba čtyři měsíce. Návrh musí být propracovaný opravdu do detailu: vše, co je v něm uvedeno, musí být i na autě. Pak jsme objednali díly a začala samotná stavba monopostu,“ vysvětluje letošní vedoucí týmu Ema Záňová, která je zároveň první ženou v čele týmu studentské formule v Česku.

Auto vzniká v dílnách na Fakultě strojního inženýrství, kde má tým své zázemí. Co jde, vyrábí si studenti sami, na celém monopostu je jen pár částí, které jsou koupené. „Kupujeme například bezpečnostní pásy, gumy a potom kabely a konektory. Všechno ostatní, jako odlitky, obráběné díly, celá karoserie, to vše je náš návrh a výroba,“ říká Záňová a dodává, že členové týmu na tvorbě monopostu strávili celkem 40 545 hodin práce.

Letos se studenti u konstruování formule zapotili víc než obvykle. I jejich práci zkomplikovala krize v dodavatelských řetězcích, která postihla také automobilový průmysl a výrobu elektroniky. „I když jsme ke každému řešení měli plán B, někdy jsme museli vymyslet doslova plán F. Například když jsme navrhovali kabeláž auta, byla dodací lhůta dva a půl týdne, když jsme díly objednávali, byla dodací lhůta devatenáct týdnů,“ popisuje krušné chvíle Záňová.

Po loňské sezoně skončil tým mezi elektrickými formulemi na 36. příčce na světě, ze sedmi českých univerzitních týmů byli TU Brno Racing nejlepší. „Loni jsme stavěli dvě formule, z nich elektrickou vůbec poprvé, takže naše umístění bereme jako velký úspěch. A samozřejmě věříme, že se budeme dál zlepšovat,“ říká Záňová. Kategorii spalovacích motorů s letošní sezonou tým definitivně opustil.

Světová soutěž Formula Student má pomoci mladým lidem propojit získané teoretické znalosti s jejich uplatněním v praxi. Zajímavá je ale i pro firmy v oboru automotive, které bedlivě sledují neotřelá řešení a nápady, s nimiž studenti přicházejí. Soutěž tak logicky sleduje trendy automobilového průmyslu, jako jsou elektromobilita, hybridní pohony nebo autonomní řízení.

„I my už druhým rokem pracujeme na driverless technologii, tedy řízení bez pilota. Letošní Dragon bude plně schopen autonomní jízdy, ale závodit v této kategorii si ještě netroufáme, chceme technologii nejprve vypilovat,“ vysvětluje Záňová.

Kromě monopostu studenti postavili také nový simulátor, který má výkon a odezvu srovnatelnou se simulátory v profesionální formuli 1. Trénují na něm ti členové týmu, kteří by rádi usedli za volant. Piloty se nakonec stanou čtyři nejlepší. A ačkoliv pilotování monopostu vypadá na celém projektu jako největší zábava, je to docela tvrdá dřina. „Sportovní centrum VUT nám poskytuje trenéra, který s kandidáty na pilota dvakrát týdně posiluje partie potřebné pro řízení, a chodíme trénovat i na motokáry. Když jede formule třeba stokilometrovou rychlostí, na ruce pilota se z volantu přenáší síla až 20 Newton metrů, pak je skutečně namáhavé otočit volantem,“ upozorňuje Záňová.

• Hmotnost: 174 kg
• Výkon: 2 x 35 kW
• Kapacita baterie: 8,3 kWh
• Pohonná jednotka: 2 x elektromotor Fischer - hnaná zadní náprava, pohon obou kol nezávisle na sobě
• Maximální rychlost: 120 km/h
• Zrychlení z 0 na 100 km/h: 3,0 s
• Podvozek: 10” kompozitní kola vlastního návrhu