Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Fakulty a programy
Jak se dostat na VUT
Dny otevřených dveří
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Předměty
Studijní programy
Poplatky za studium
Studijní předpisy
Studium a stáže v zahraničí
Stipendia
Sociální bezpečí
Závěrečné práce
Knihovny
(externí odkaz)
Studium bez bariér
Uznání zahraničního vzdělání
Zpracování osobních údajů studentů
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Mezinárodní vědecká rada
Evaluace
Centra výzkumu
Transfer znalostí
Open Science
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Publikace a výsledky VaV
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Střední školy a VUT
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Bezpečná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Kalendář akcí
Absolventi
(externí odkaz)
Organizační struktura
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Úřední deska
Sociální bezpečí
Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících / HR Award
Pro média
Kontakty
Ochrana osobních údajů
Vyznamenání
Fakulty
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Vysokoškolské ústavy
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
O univerzitě
Pro média
Tiskové zprávy
VUT testuje spolu s nemocnicí antimikrobiální povrchy pro 3D výtisky
VUT testuje spolu s nemocnicí antimikrobiální povrchy pro 3D výtisky
Současná pandemie spojila celosvětově fanoušky 3D tisku, kteří okamžitě zareagovali na poptávku po vybavení především pro zdravotníky. Nejběžněji dostupný 3D tisk technologií FDM má ale své limity, například co se týče možnosti dezinfekce. Řešením by mohlo být v této oblasti unikátní povlakování kovy, na kterém pracuje ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u svaté Anny Jan Podroužek z Fakulty stavební VUT.
V současné době testují odborníci z Fakulty stavební nanášení antimikrobiálních povlaků na vnější stranu adaptéru obličejové masky vyrobené metodou 3D tisku ve strojLABu na FSI VUT a na kliky a madla dveří ve spolupráci s průmyslovým partnerem.
Pokovené části jsou antimikrobiální a je možné je snáze dezinfikovat | Autor: Jan Podroužek
„Výtisky nejdostupnější technologií FDM nebo FFF se vyznačují členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu,“ poukazuje na specifické vlastnosti tohoto typu 3D tisku Jan Podroužek. Technologie je podle něj skvělá v době, kdy je potřeba rychle zareagovat na specifické požadavky. Právě tehdy by se podle něj mohla využit technologie povlakování, která vylepší vlastnosti výtisků. Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Tyto
technologie stojí řádově desítky milionů, ošetření třeba jedné součástky ale vzhledem k množství vyjde na desetikoruny.
Některé mikroorganismy dokáží vydržet mimo hostitele poměrně dlouhou dobu (až v řádu dnů) a právě to je důležitý parametr při uvažování rychlosti šíření nákazy. Z hlediska kontroly šíření je tedy mimo kapénkový přenos zásadní otázka schopnosti mikroorganismů zůstat v životaschopném stavu na exponovaných površích. V případě virů se pravděpodobně jedná o interakci materiálu s proteiny na povrchu virové částice, ale obecně jde o kontrolu drsnosti povrchu a s tím spojené schopnosti přežití mikrobů a účinnosti dezinfekce.
Původní díly vytištěné na 3D tiskárně se vyznačují členitostí a pórovitostí | Autor: Jan Podroužek
To je zásadní například pro nyní
masově tištěné redukce na potápěčské masky, které nosí především zdravotníci, a to i několik hodin denně
. „Tyto povlaky mohou tvořit ochrannou vrstvu na předmětech, které jsou vystaveny přímému, třeba i náhodnému, dotyku lidské ruky. Nanesením tenké ochranné vrstvy může dojít nejen ke snížení rizika kontaminace a následného šíření mikroorganismů, jako je například COVID-19, ale také k vylepšení řady užitných vlastností obecně, ať už se jedná o výtisky z 3D tiskáren nebo konvenčním způsobem vstřikolisované plasty,“ jmenuje široké využití povlakování Podroužek.
Vzhledem k možné toxicitě používaných materiálů je ale nutné pečlivě zkoumat i možné negativní dopady na zdraví člověka. Kromě výzkumu antimikrobiálních schopností, který bude probíhat ve FNUSA, budou vzorky zkoumat také odborníci v laboratoři Ústavu fyzikální elektroniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pod vedením Petra Vašiny. Tam se budou věnovat trvanlivosti antimikrobiálních povrchů a budou pozorovat nakolik se kov opotřebovává při mechanickém a chemickém zatížení například dezinfekcí právě v nemocničním prostředí.
Publikováno
15.05.2020 10:10
Odkaz
https://www.vut.cz/vut/media/f19527/d199473
Odpovědnost:
Mgr. Kamila Šmídková
Nahoru