Historie Vysokého učení technického v Brně

Vysoké učení technické v Brně se představuje

Vysoké učení technické (VUT) v Brně nabízí vzdělání od technických po přírodovědné, ekonomické až umělecké obory. Brněnská technická univerzita, jež je mezinárodně uznávaná, se mj. podílí i na činnosti dvou center excelentního výzkumu. V současné době VUT v Brně tvoří Fakulta stavební, Fakulta strojního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta informačních technologií, Fakulta architektury, Fakulta chemická, Fakulta podnikatelská a Fakulta výtvarných umění. Vysokoškolskými ústavy jsou Středoevropský technologický institut (CEITEC), Ústav soudního inženýrství, Centrum sportovních aktivit, mezi součástmi VUT v Brně musíme uvést rovněž Centrum informačních služeb, Institut celoživotního vzdělávání, Koleje a menzy, nakladatelství VUTIUM a Ústřední knihovnu. Škola navazuje na tradice někdejší české brněnské techniky, založené v roce 1899, ale sui generis i na tradice brněnské německé techniky, resp. polytechnických ústavů počátků technického vzdělávání na Moravě.

U počátků technického vzdělávání na Moravě

Potřeba zřídit technickou školu v Brně byla naléhavě pociťována nejméně od 40. let 19. století a souvisela s mimořádným průmyslovým rozvojem Brna. Snahy o zřízení polytechnického ústavu v Brně začaly nabývat konkrétních kontur v roce 1847. Tehdy rakouský císař Ferdinand I. schválil 28. listopadu založení technického učiliště a listinou z 27. prosince 1847 udělil Salomonu Mayeru Rothschildovi souhlas se založením finanční nadace na podporu budoucí veřejné technické školy pro Moravu a Slezsko. Nadaci Rothschild zřídil jako projev své vděčnosti za císařské povolení, které mu – navzdory izraelitskému původu – umožnilo zakoupit si pozemky na Moravě pro své podnikání.

Hlavní hmotné zajištění existence školy ale na sebe vzaly moravské stavy. Dne 24. ledna 1849 Moravský zemský sněm přijal usnesení o zřízení technického učiliště s názvem K.k. technische Lehranstalt – C.k. technické učiliště. Bylo koncipováno jako vzdělávací německo-český ústav a 13. září 1849 císař schválil jeho organizační strukturu. Dvacátého devátého prosince 1849 došlo ke jmenování prvních profesorů a 14. ledna 1850 ke slavnostnímu zahájení výuky. Škola se ale i potýkala s nedostatkem finančních prostředků. Nevalná finanční situace vedla k tomu, že řada studentů i nejlepších profesorů odcházela do Vídně a Prahy. Osmého července 1867 schválil rakouský císař nový organizační statut školy a změnu názvu na C.k. technický institut. Zákonem říšské rady č. 92 byl 4. května 1873 C.k. technický institut prohlášen za vysokou školu, jejíž název nyní zněl Německá vysoká škola technická v Brně. Od studentů se již výslovně požadovala znalost němčiny, čeština neměla být nadále vyučovacím jazykem. Tak došlo k proměně školy na německou brněnskou technikou, která byla zrušena až na podzim roku 1945.

Snahy o českou techniku v Brně a jejich naplnění

Ustanovení němčiny coby vyučovacího jazyka, vypjatější nacionalistické střety německy a česky hovořících obyvatel i politizace českých jazykových a školských požadavků měly od 90. let 19. století za následek snahy jazykově česky mluvících obyvatel Moravy a Brna založit samostatné české vysoké školy – techniku a univerzitu. Tyto snahy vyvrcholily podepsáním císařského dekretu 19. září 1899 o zřízení c. k. české technické vysoké školy v Brně, která zprvu nesla název Císařská a královská česká vysoká škola technická v Brně. Současně došlo ke jmenování prvních čtyř profesorů. Významný podíl na založení školy měli především dva čeští členové vídeňské vlády, PhDr. Antonín Rezek (1853–1909), profesor dějin na tehdejší pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě, a sekční šéf ministerstva školství a kultu i ministr financí JUDr. Josef Kaizl (1854–1901), profesor právnické fakulty tamtéž. Prvním rektorem školy se stal 7. října 1899 senior profesorského sboru Karel Zahradník, škola začínala s pouhými necelými pěti desítkami posluchačů.

Proces budování české brněnské techniky se odehrával v letech 1900–1919 zřizováním jednotlivých odborů a byl v roce 1919 završen. Od roku 1918 nesla škola název Česká vysoká škola technická v Brně, který se počátkem března 1937 změnil na Vysoká škola technická Dra E. Beneše v Brně; prezident Beneš na ní 16. března 1937 slavnostně převzal čestný doktorát technických věd.

Turbulentní doba konce třicátých a padesátých let 20. století, škola v 60.–80. letech 20. století

Vzhledem k politickému vývoji byly za poněkud dramatických okolností v noci z 23. na 24. listopadu 1938 z budov techniky odstraněny nápisy s Benešovým jménem, označující název školy. Staronový název nyní zněl Česká vysoká škola technická v Brně. Jako všechny české vysoké školy byla i česká brněnská technika od 17. listopadu 1939 až do osvobození země v roce 1945 uzavřena. Německá vysoká škola technická v Brně pokračovala dále v činnosti i za okupace a byla zrušena 18. října 1945 dekretem prezidenta republiky č. 123. Její ústavy, zařízení a veškerý majetek připadly české brněnské technice, jež se vrátila k názvu z roku 1937 se jménem prezidenta republiky. Dnešní VUT v Brně je tak do jisté míry také nástupcem německé brněnské techniky, včetně jejich institucionálních předchůdců.

Zejména v důsledku únorových událostí roku 1948 turbulentní vývoj plný změn pokračoval. Rozkazem prezidenta republiky o organizaci vojenských vysokých škol ze dne 15. srpna 1951 byla v Brně zřízena Vojenská technická akademie (VTA). Základem této školy se stalo materiální vybavení, budovy i pedagogický sbor Vysoké školy technické Dra E. Beneše v Brně, která byla zrušena vládním nařízením č. 80 o organizačních změnách na vysokých školách 2. října 1951. Současně došlo v Brně k založení civilní Vysoké školy stavitelství s Fakultou inženýrského stavitelství a Fakultou architektury a pozemního stavitelství, k nimž byla přičleněna ještě katedra slévárenství. Těmto „experimentům“ učinilo konec až vládní nařízení č. 38 ze dne 24. července 1956, ustavující Vysoké učení technické v Brně. Šedesátá až osmdesátá léta na něm byla determinována dobovými politickými a společenskými událostmi, stejně jako v celé zemi. Za zmínku ovšem stojí významné rozšíření areálu VUT v Brně výstavbou komplexu budov v lokalitě pod Palackého vrchem.

Období nového rozvoje a příležitostí

Teprve listopadová revoluce 1989 se stala impulsem pro nový rozvoj školy, v jehož důsledku mj. vznikaly i nové fakulty. Dvacátého třetího května 1991 byla podepsána dohoda mezi rektorem VUT v Brně, rektorem Vojenské akademie v Brně a primátorem města Brna o navrácení historického areálu budov na ulici Veveří zpět VUT v Brně. Rozhodnutím rektora č. 67 ze dne 15. září 1992 došlo ke zřízení Fakulty podnikatelské VUT v Brně, rozhodnutím rektora č. 68 ze dne 3. listopadu 1992 byla zřízena Fakulta chemická VUT v Brně a rozhodnutím rektora č. 73 ze dne 31. prosince 1992 byla ustanovena od 1. ledna 1993 Fakulta výtvarných umění VUT v Brně. V roce 1996 vzniklo na VUT v Brně nakladatelství VUTIUM, které si za dobu své existence vydobylo postavení jednoho z největších a nejprestižnějších vydavatelů odborné literatury v ČR.

Vedle vzniku nových fakult došlo rovněž k vyčlenění Fakulty technologické a Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně z VUT v Brně. K 1. lednu 2001 z nich vznikla samostatná Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

VUT v Brně v současnosti patří mezi úspěšné a oceňované vysoké školy. Daří se mu nejen získávat úspěchy a ocenění, ale rovněž snoubit historii a modernost. Svědčí o tom třeba otevření nového kampusu Fakulty informačních technologií VUT v Brně dne 15. listopadu 2007 v areálu bývalého kartuziánského kláštera v Králově Poli na Božetěchově ulici. Několik let trvající náročná rekonstrukce historických budov kláštera a dostavba zcela nových moderních objektů je vůbec největší investiční akcí v novodobé historii VUT v Brně a celkové si vyžádala více než 700 milionů korun.

Z poct a ocenění, kterých se VUT v Brně v nedávné době dostalo, zmiňme alespoň návštěvu prince Charlese, dnešního krále Karla III., Spojeného království 31. října 2000, historicky první návštěvu amerického velvyslance (Craiga R. Stapletona) 7. května 2003. Škola hostila ve dnech 19.–21. října 2006 konferenci Asociace evropských univerzit (EUA) za účasti několika stovek rektorů a význačných osobností akademického života z celé Evropy. Významným úspěchem roku 2008 bylo umístění společného projektu VUT v Brně, Masarykovy univerzity v Brně, dalších brněnských vysokých škol a ústavů AV ČR na tzv. short list. Jde o ojedinělý nadregionální projekt s cílem učinit z Brna centrum excelentní vědy. Dvacátého šestého listopadu 2010 převzal tehdejší rektor VUT v Brně, Karel Rais, pro školu ocenění Českých sto nejlepších (v oborové kategorii „Zdraví-vzdělání-humanita“ se VUT v Brně dostalo mezi sedm nejlepších institucí v ČR). Po letech náročných přípravných prací a schvalovacích procedurách v Bruselu a na MŠ ČR v Praze byl roku 2011 zahájen projekt „centra excelence“ CEITEC – Středoevropský technologický institut. V březnu 2015 Česká republika získala díky VUT v Brně vůbec poprvé ocenění za nejlepší evropskou inovaci. Stala se jí unikátní biotechnologie HYDAL, jež byla patentována na VUT v Brně týmem profesorky Ivany Márové z Fakulty chemické. Ve stejném roce obdržel na EXPO 2015 v Miláně Český pavilon bronzovou medailí. I za ní je znát stopa brněnské techniky, neboť jeho tvůrci Ondřej Chybík a Michal Krištof byli absolventy brněnské Fakulty architektury. Konečně v roce 2017 Martin Hartl, Ivan Křupka a Petr Šperka z Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně získali za svoji vědeckou práci pamětní medaili Alfreda E. Hunta.

VUT v Brně se i nadále snaží šířit myšlenky, jež do vínku brněnského technického vzdělání vetkla již na jeho počátku Rothschildova nadace z roku 1847. Je to snaha budovat nový svět větší spravedlnosti, technologického pokroku, akcentovat praktickou výuku a studijní cesty. Studenti mají být oceňováni a odměňováni toliko podle svého nadání, prospěchu, chování a sociální potřebnosti. Konečně pověst a prosperita školy by měla i nadále podporovat její užitečnost ve prospěch země a široké veřejnosti.