Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Archiv je na české technice v Brně poprvé písemně doložen, pokud je nám známo, v roce 1928, kdy probíhají přípravy spisového plánu, který začíná platit k 1. 1. 1929. V agendě je uvedeno následující: „Komise též navrhuje, aby jeden z konceptních úředníků vedl stále přehled agendy rektorátní, příslušné inventáře a jeden přehled archivu.“ V té době se jedná hlavně o archiv rektorátu. Předpokládáme, že archiv do války kontinuálně fungoval. Pak jeho stopy ale mizí a dozvídáme se o něm až z pera Jana Cablíka, který v článku věnovaném historii VUT v Brně vzpomíná na aktivitu profesora Čupra. „Koncem roku 1946 upozornil prof. Čupr na blížící se padesátiletí české techniky v Brně, které má být důstojně vzpomenuto, a upozornil na nutnost soustředit a uspořádat archiv, pokud se uchoval.“ Jenže v roce 1948 se dozvídáme nepříjemné zprávy od rektora Václava Kubelky. Ten ve své slavnostní řeči v lednu 1948 pronáší tato slova: „Svůj archiv jsme na příklad shledávali po různých a vzdálených místech jednou v Solnohradě, podruhé jinde a podařilo se nám dostati zpět stěží pouhé zbytky a trosky.“ Vypadá to ale, že byl archiv v nějaké podobě obnoven. Pak o něm prameny podle našeho současného vědění na dlouhou dobu mlčí. V zápisech z kolegia rektora se k 5. květnu 1959 dozvídáme kusou poznámku o tom, že „s navrženým archivářem se vyjednává o navázání pracovního poměru“. O měsíc později čteme v zápisu z kolegia, že „archivář na VUT nebyl dosud opatřen. Kontrola 20. 6. 1959.“ Bohužel tady stopa opět končí, více tato problematika na kolegiu řešena nebyla, ale je očividné, že se na konci 50. let 20. století o archivu na VUT mluvilo.
V roce 1962 nastupuje na pozici archivářky Marie Kyzlinková. Ta archiv přestěhovává a vede ho až do svého odchodu do důchodu v roce 1976. Archiv v této době organizačně spadá pod oddělení pomocných služeb. Za jejího působení se archivem zabývá soustavněji i Pracoviště pro dějiny VUT v Brně, které vzniklo na Ústavu marxismu leninismu VUT v Brně ve školním roce 1966/1967, aby zpracovalo dějiny školy. Ve spolupráci s ním je Václavem Halamou uspořádán fond Závada Bohuslav. Po skončení činnosti Pracoviště pro dějiny VUT v Brně jsou jím nashromážděné materiály (rozhovory, fotografie a jiné dokumenty) předány právě do archivu. Na konci roku 1975 se na pozici archivářky dostává Dorota Hübnerová, která je již vystudovanou archivářkou. Na VUT zavádí kancelářský řád, spolupracuje s fakultami, což je kvitováno jejími nadřízenými, pak ovšem odchází na mateřskou dovolenou a později do zahraničí. V roce 1979/1980 ji podle studijního programu zastupuje Hana Varmužová, později také Alexandra Pivečková a Marie Navrátilová. Archiv je organizačně od školního roku 1975/1976 uváděn pod I. odborem všeobecným v rámci rektorátu.
V říjnu 1981 nastupuje na pozici archiváře vystudovaný historik Ivo Samson, který zde setrvává do konce července 1988. V roce 1983 přebírá též agendu spisovny a vykonává tak kumulovanou pracovní činnost. Archiv (sloučený se spisovnou) přechází pod organizačně právní oddělení. Spisovna byla od roku 1976/1977 do této doby uváděna jako samostatné pracoviště. Agendu spisovny vedla do sloučení s archivem Marie Kozumplíková. Od července roku 1988 má referát archivu na starosti Renata Krejčí. Za jejího působení je Archiv VUT v Brně oficiálně zřízen se souhlasem Archivní správy MV ČR jako archiv zvláštního významu rozhodnutím rektora č. 60 s účinností od 1. března 1992. Archiv na začátku 90. let spadá pod Útvar vnitřních věcí VUT, od 1. června 1994 je pak přeřazen do právního útvaru.
Od roku 2006 na základě nového organizačního řádu podléhá archiv správnímu odboru. Od března 2010 je vedoucí archivu podřízena přímo rektorovi a archiv se stává samostatným střediskem. Od roku 2005 je archiv veden v kategorii akreditovaných specializovaných archivů. V roce 2007 a 2011 splnil Archivu VUT v Brně podmínky pro udělení akreditace.
V 60. letech sídlil archiv v budově rektorátu na Opletalově ulici č. p. 6. V osmdesátých letech byl pak přestěhován do areálu fakulty strojní na Technickou 2. Zde byly k dispozici dva prostorově nedostačující depozitáře a místnost sloužící zároveň jako kancelář, badatelna, knihovna a sklad. Na konci sedmdesátých let byla část archiválií (diplomové práce) uskladněna i v detašovaném depozitáři na hradě Veveří, který byl ve správě VUT v Brně. Po opuštění hradu Veveří VUT byly diplomové práce umístěny do roku 2011 v likusovém objektu na Kraví hoře. Hlavní sídlo archivu bylo až do roku 1999 na Technické 2, ovšem v devadesátých letech proběhlo i několik šetření, kam archiv z nevyhovujících podmínek přestěhovat. Kolem roku 1996 se uvažovalo o objektu Meopty či o prostorách Keramoprojektu na ulici Rybkova č. p. 1. Zde nadějná jednání zastavila až soudní žaloba bývalých uživatelů objektu na neplatnost smlouvy. Archiv se pak v roce 1999 díky rekonstrukci Centra VUT na Antonínské ulici stěhoval do nově opravených prostor, kde byl k dispozici prostorný depozitář a tři kanceláře. Bohužel se ukázalo, že teploty v depozitáři výrazně překračují povolené limity. Proto byla v roce 2007 zahájena přestavba bývalé menzy na ulici Klatovská. Ta byla dokončena v roce 2009 a archiv se do reprezentativních prostor v říjnu téhož roku přestěhoval a sídlí zde dosud.
Odpovědnost: Mgr. Marta Vaňková