čeština

Studenti se orientují ve vývoji českého umění po roce 1990. Znají práci významných osobností soudobého českého umění a uměleckých skupin. Jsou si vědomi postavení regionálních uměleckých center a znají jejich představitele. Jsou schopni reflektovat vývoj současného českého umění v kontextu dění na mezinárodní scéně.

Orientace v dějinách umění 20. století

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Písemná zkouška

1. „Art Now“ – úvodní rychlý přehled tvorby vybraných osobností současného umění.
2. Kurátoři jako umělci – kurátoři a umělečtí ředitelé významných institucí (jak galerií, tak událostí typu bienále) a jejich vliv na podobu současného umění (Daniel Birnbaum, Okwui Enwezor, Hans Ulrich Obrist, Nicolas Bourriaud, Catherine David, Maria Lind…). Důsledky „bienalizace“ umění. „Globální svět umění“.
3. Kritické umění a umělecký aktivismus. Přehled tendencí, umělců a konkrétních projektů, kterým je společný zájem o politickou a sociální realitu, případně snaha do ní zasahovat a měnit ji. Umělecký aktivismus na pozadí protestních hnutí současnosti (především hnutí proti ekonomické globalizaci) – pouliční i mediální (reality hacking, tactical media – RTMark, Yes Men, Steve Lambert).
4. Vývoj českého umění po roce 1990 v optice uměleckých cen, muzejních a soukromých sbírek.
5. Situace v českém umění na počátku 90. let. Z šedé zóny do mainstreamu, proměny uměleckého provozu – galerie, kritika umění, umělecké školství. Skupiny z přelomu 80. a 90. let – 12/15, Tvrdohlaví, Pondělí – a jejich představitelé.
6. De-politizace / re-politizace. Dvojí tendence v umění 90. let. Doznívání „naprostého vzdálení“ – umění jako hledání transcendence. Publikační a kurátorské aktivity manželů Ševčíkových v 90. letech (Zkušební provoz, Snížený rozpočet, Perplex). Umělecký aktivismus počátku nového milénia (Pode Bal, Rafani, Jan Jakub Kotík, Guma Guar).
7. Generace „insiderů“ – umělci nastupující na scénu v druhé polovině 90. let. Bezhlavý jezdec (Ján Mančuška, Jan Šerých, Tomáš Vaněk, Josef Bolf). Civilnost a citlivost k sociální tematice, nenápadná tendence, DIY estetika, zájem o místně-specifické umění (Zbyněk Baladrán, Dominik Lang)
8. Průřez českou malbou od roku 1990. Přehled jednotlivých jmen i diskuzí ohledně malby. Výstavy ohlašující návraty malby nebo zdůrazňující její stabilně silnou pozici (Poslední obraz, Perfect Tense, Resetting). Malba a sběratelství.
9. Fotografie v českém umění po roce 1990, její podoby, představitelé a kurátoři – Pavel Baňka, Veronika Bromová, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Michal Kalhous, Alena Kotzmanová, Markéta Othová, Aleksandra Vajd a Hynek Alt, Jiří Thýn…
10. Podoby konceptuálního umění (Ján Mančuška, Václav Stratil, Barbora Klímová, Kateřina Šedá, Zbyněk Baladrán, Jiří Skála, Jan Šerých, Rafani, Michal Pěchouček, Jan Nálevka…)
11. „regionální školy“ – ostravská (Jiří Surůvka, Petr Lysáček, Kamera Skura, Record…) a ústecká (Jiří Černický, Pavel Kopřiva, Pavel Mrkus, Michaela Thelenová…) scéna
12. Brněnská scéna – přehled dění na brněnské scéně od 80. let do současnosti (umělci, kurátoři, instituce).

Cílem tohoto kurzu je seznámení s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po roce 1990 s důrazem na české umění. Studenti získají přehled nejen o stavu současného umění, ale rovněž o společenském či institucionálním kontextu jeho vzniku.

Účast na přednáškách je nepovinná.

BOIS – BUCHLOH – FOSTER – KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900. Praha: Slovart, 2007. (EN)
Kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění VI (1958 – 2000), svazek 2. Praha: Academia, 2007. (CS)

MACHARÁČKOVÁ, Marcela (ed.). Brněnská osmdesátá. Brno : Muzeum města Brna ve spolupráci s TT klubem, 2010 (CS)