Detail předmětu

Zkoušení letadel

FSI-OZKAk. rok: 2012/2013

Rozdělení zkoušek a zvláštnosti zkoušení letadel. Základní metrologické operace, měřicí přístroje v letectví. Graduace a porovnávání přístrojů. Měření základních charakteristik letadel, aerodynamická oprava. Příprava měřicího letu a letounu před zkušebním letem. Měření letových výkonů a letových vlastností. Redukce naměřených výsledků na standardní podmínky. Statické a dynamické pevnostní zkoušky draků a částí leteckých konstrukcí. Účel a význam statických a únavových zkoušek. Prostředky a zařízení pro realizaci zkoušek, zatěžovadla, měřicí přístroje. Zkoušení přetlakových kabin. Tenzometrická měření.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

doc. Ing. Ivo Jebáček, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Letecký ústav (LÚ)

Výsledky učení předmětu

Příprava letových zkoušek klasických letových výkonů a letových vlastností. Redukce naměřených výsledků na standardní podmínky. Výpočet zatížení pro zkoušku. Návrh sestavy zkoušky a zkušebních přípravků. Lepení tenzometrů a praktické měření.

Prerekvizity

Základní znalosti mechaniky letu a pevnostních výpočtů v oblasti leteckých konstrukcí.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínkou k udělení zápočtu je 80% fyzická účast na cvičeních. Dále je třeba předložit zkompletovaná a dopracovaná výpočtová a laboratorní cvičení a protokoly o měření. Získání zápočtu je podmínkou připuštění ke zkoušce. Zkouška je písemná a následná ústní, přičemž těžiště prokázání znalostí spočívá na písemné zkoušce.

Učební cíle

Naučit studenty organizovat a připravit experimentální ověření letových výkonů a letových vlastností atmosférických letadel. Uspořádání a organizace pevnostních zkoušek. Distribuce zatížení a návrh zkušebního zařízení a program zkoušek. Znalost teorie, praxe, měření.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Pro studenty jsou povinná praktická měřní. Ve vyjímečných a odůvodněných případech lze cvičení nahradit zpracováním náhradního zadání.

Základní literatura

Askue V.: Flight testing homebuild aircraft, Iowa State University Press, USA 1992. (EN)
DANĚK, M.: Zkoušení letadel za letu. 1. vyd. Brno: VAAZ,1962 (CS)
Kljačko, M. D., Arnautow, E. V.: Letnyje pročnostnyje ispytanija samoletov, Moskva, 1985. (RU)

Doporučená literatura

DANĚK, Vladimír. Mechanika letu I. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, S.R.O, 2009. ISBN 978-80-7204-659-1. (CS)
Drexler J.: Pevnost a zkoušky leteckých konstrukcí, Brno, VAAZ, 1965. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M2I-P magisterský navazující

    obor M-STL , 2 ročník, zimní semestr, povinně volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

13 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Ivo Jebáček, Ph.D.

Osnova

1. Úvod rozdělení letových zkoušek. Náplň,zvláštnosti a postupy.
2. Přehled měřených veličin, zákl. metody měření, chyby měření.
3. Měření rychlostí letu. Aerodynamická oprava rychloměrného systému.
4. Měření letových výkonů - stoupací rychlosti, poláry.
5. Metody redukce naměřených výsledků na Mezinárodní standard.atmosféru.
6. Metody měření letových vlastností - stabilita a řiditelnost.
7. Účel a význam statických a únavových zkoušek.
8. Vybavení zkušeben.
9. Plánování zkoušek, zkušební přípravky.
10. Zkoušení přetlakových kabin, podvozků a kol.
11. Výpočet vahadlového systému.
12. Měření napětí a deformací.
13. Vyhodnocení zkoušek, zprávy a protokoly.

Cvičení

11 hod., povinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Ivo Jebáček, Ph.D.

Osnova

1. Metody graduace měřicích zařízení. Cejchovní křivky.
2. Vyhodnocování měření tlaku.
3. Vyhodnocování měření teploty.
4. Aerodynamická oprava pitot-statického rychloměrného systému.
5. Vyhodnocování stoupacích rychlostí.
6. Redukce letových výkonů na Mezinárodní standardní atmosféru.
7. Vyhodnocování měření podélné stability, polohy aerodynamického středu.
8. Ukázka únavové zkoušky.
9. Výpočet vahadlového systému.
10. Lepení tenzometrů - teorie, vzorky.
11. Vyhodnocení měření a protokol.