Konstrukční návrhy strojů, vozidel i konstrukcí, které jsou ekonomické a bezpečné, vyžadují jednak efektivní využití materiálu a jednak záruku, že nedojde k havárii konstrukce z titulu poškození materiálu. Havárie komponenty, konstrukce či zařízení způsobená selháním materiálu se označuje termínem mezní stav materiálu. Meznímu stavu obvykle předchází deformační historie, důsledkem mezního stavu je kromě ztráty funkčnosti zařízení obvykle některý z typů porušování. Předmět se věnuje mechanickým a lomovým vlastnostem materiálu, především problémům, jako je vznik deformace, iniciace a šíření lomu. Kurs obsahuje jak tradičně používané přístupy pro hodnocení deformačního a lomového chování (zkoušení materiálu, vznik plastické deformace, únava a creep), tak i relativně nové přístupy, jako jsou např. nízkocyklová únava a zvláště lomová mechanika. Jevy a souvislosti jsou vysvětlovány ve vazbě na strukturu typických konstrukčních materiálů a kurz je proto zvláště vhodný pro studijní obory s menším zastoupením materiálových předmětů.