čeština

Ústav stavební mechaniky (STM)

průběhy vnitřních sil na prutu, napětí, statické, fyzikální a geometrické rovnice pro prut, deformace a přemístění na prutu, ve stěně, desce a tělese, základy metody konečných prvků, zásady posuzování stavebních konstrukcí

Znalosti z matematiky, fyziky, statistiky a informatiky jsou velmi užitečné.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Metody hodnocení jsou u tohoto předmětu velmi individuální, neboť se jedná o samostatnou práci studenta pod vedením školitele vedoucí k závěrečné práci.

1. individuální zadání, rozbor úlohy
2. studium a rešerše literatury, studium norem
3. návrh postupu výpočtu dílčího problému
4. využití stávajících programů k analýze problému, studium manuálů k programům
5. tvorba výpočtového modelu
6. dokončení výpočtového modelu
7. provedení parametrické studie dílčí úlohy
8. vyhodnocení studie
9. zpracování výsledků
10. formulace závěrů

Během kursu se student naučí využívat teoretické znalosti získané v předmětech statického zaměření k řešení úkolů ze stavební praxe. Student si prohloubí své znalosti základních principů mechaniky i jejich aplikace v podobě metody konečných prvků. Po skončení kursu bude schopen pracovat s výpočetními programy založenými na metodě konečných prvků. Student se také naučí komplexně řešit praktické úkoly statiky se všemi jeho aspekty jako jsou rozbor úlohy, studium literatura a norem, stanovení zatížení, tvorba výpočtového modelu, řešení a rozbor výsledků, posouzení a stanovení závěrů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Bathe, K. J.: Finite Element procedures. Prentice - Hall, 1996. (EN)
Kolář, V. a kol.: FEM - principy a praxe. Computer Press, 1997. (CS)
Teplý, B., Šmiřák, S.: Pružnost a plasticita II.. VUT, 2000. (CS)