Detail předmětu
Stavební fyzika I
FAST-AH05Ak. rok: 2013/2014
Správný návrh tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí, místností a budov zabezpečuje prevenci tepelně technických vad a poruch, zajišťuje požadovaný stav vnitřního prostředí a nízkou energetickou náročnost budov. Kromě tepelně mikroklimatu lze optimálním návrhem stavebních konstrukcí a otvorových výplní zajistit také požadované vlhkostní mikroklima.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
2
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Ústav pozemního stavitelství (PST)
Výsledky učení předmětu
Student získá základní znalostí z tepelné techniky a energetiky budov. Bude umět navrhnout stavební konstrukce dle požadavků z hlediska závazných norem s vyloučením tepelně technických vad nebo poruch. Ověřovat tepelnou pohodu a nízkou energetickou náročnost navrhované budovy a základní zásady návrhu stavebních konstrukcí.
Prerekvizity
Základní znalosti matematiky, znalost základních fyzikálních veličin a tepelně technických vlastností stavebních materiálů.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Výuka probíhá formou přednášek a pracovních úkolů. Účast na přednáškách je doporučená.
Způsob a kritéria hodnocení
Docházka, aktivní přístup a písemné testy.
Osnovy výuky
1. Tepelná pohoda, základní způsoby šíření tepla, tepelně technické vlastnosti stavebních materiálů.
2. Ustálený teplotní stav. Šíření tepla stavebními konstrukcemi.
3. Součinitel prostupu tepla.
4. Průběh teplot ve stavebních konstrukcích za ustáleného teplotního stavu
5. Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce, povrchová kondenzace vodních par, růst plísní.
6. Tepelné mosty a tepelné vazby
7. Šíření vlhkosti stavebními konstrukcem.
8. Zjišťování oblasti kondenzace v konstrukci, výpočet roční bilance zkondenzované a vypařitelné vodní páry v konstrukci.
9. Neustálený teplotní stav, teplotní útlum, fázový posun teplotního kmitu.
10. Pokles dotykové teploty podlah.
11. Tepelná stabilita místnosti.
12. Energetická legislativa
13. Hodnocení energetické náročnosti budovy.
2. Ustálený teplotní stav. Šíření tepla stavebními konstrukcemi.
3. Součinitel prostupu tepla.
4. Průběh teplot ve stavebních konstrukcích za ustáleného teplotního stavu
5. Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce, povrchová kondenzace vodních par, růst plísní.
6. Tepelné mosty a tepelné vazby
7. Šíření vlhkosti stavebními konstrukcem.
8. Zjišťování oblasti kondenzace v konstrukci, výpočet roční bilance zkondenzované a vypařitelné vodní páry v konstrukci.
9. Neustálený teplotní stav, teplotní útlum, fázový posun teplotního kmitu.
10. Pokles dotykové teploty podlah.
11. Tepelná stabilita místnosti.
12. Energetická legislativa
13. Hodnocení energetické náročnosti budovy.
Učební cíle
Získání základních znalostí z tepelné techniky a energetiky budov. Návrh stavebních konstrukcí, splňujících požadavky z hlediska vyloučení tepelně technických vad nebo poruch. Ověření tepelné pohody a nízké energetické náročnosti navrhované budovy.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.
Základní literatura
ČSN 73 0540-1 až 4 Tepelná ochrana budov. ČNI Praha, 2012. (CS)
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU O energetické náročnosti budov (EPBD II). 2002. (CS)
Vaverka, J., a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov. VUTIUM, VUT v Brně, 2006. (CS)
Zákon č.406/2000 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky ve znění pozdějších předpisů. 2000. (CS)
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU O energetické náročnosti budov (EPBD II). 2002. (CS)
Vaverka, J., a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov. VUTIUM, VUT v Brně, 2006. (CS)
Zákon č.406/2000 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky ve znění pozdějších předpisů. 2000. (CS)
Zařazení předmětu ve studijních plánech
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor
Osnova
1. Tepelná pohoda, základní způsoby šíření tepla, tepelně technické vlastnosti stavebních materiálů.
2. Ustálený teplotní stav. Šíření tepla stavebními konstrukcemi. Součinitel prostupu tepla.
3. Průběh teplot ve stavebních konstrukcích za ustáleného teplotního stavu.
4. Vliv hliníkové fólie ve vzduchové nevětrané vrstvě na U hodnotu.
5. Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce, povrchová kondenzace vodních par, růst plísní.
6. Tepelně technické vlastnosti výplní stavebních otvorů.
7. Dvojrozměrné šíření tepla, detaily (kritická místa konstrukcí, tepelné mosty a tepelné vazby)
8. Šíření vlhkosti stavebními konstrukcemi.
9. Zjišťování oblasti kondenzace v konstrukci, výpočet roční bilance zkondenzované a vypařitelné vodní páry v konstrukci.
10. Neustálený teplotní stav, teplotní útlum, fázový posun teplotního kmitu.
11. Pokles dotykové teploty podlah.
12. Tepelná stabilita místnosti.
13. Hodnocení energetické náročnosti budovy.
2. Ustálený teplotní stav. Šíření tepla stavebními konstrukcemi. Součinitel prostupu tepla.
3. Průběh teplot ve stavebních konstrukcích za ustáleného teplotního stavu.
4. Vliv hliníkové fólie ve vzduchové nevětrané vrstvě na U hodnotu.
5. Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce, povrchová kondenzace vodních par, růst plísní.
6. Tepelně technické vlastnosti výplní stavebních otvorů.
7. Dvojrozměrné šíření tepla, detaily (kritická místa konstrukcí, tepelné mosty a tepelné vazby)
8. Šíření vlhkosti stavebními konstrukcemi.
9. Zjišťování oblasti kondenzace v konstrukci, výpočet roční bilance zkondenzované a vypařitelné vodní páry v konstrukci.
10. Neustálený teplotní stav, teplotní útlum, fázový posun teplotního kmitu.
11. Pokles dotykové teploty podlah.
12. Tepelná stabilita místnosti.
13. Hodnocení energetické náročnosti budovy.