čeština

Po absolvování kurzu mají studenti představu o struktuře okruhů ke SZZ. Znají jednotlivá témata, jsou si vědomi jejich rozsahu a znají základní i rozšiřující literaturu, která umožňuje další individuální studium těchto témat.

Žádné.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Zápočet.

1. Text na pomezí literatury a vizuálního umění. Vizuální rozměr v básnických projevech avantgardy (Apollinaire, futuristé, dadaisté); fonická poezie; lettrismus; konkrétní poezie; „informační estetika“ a experimentální poezie 60. let (Bense, Hiršal a Grögerová); paralely a souvislosti experimentální poezie s poválečnými neoavantgardními hnutími a tendencemi (Fluxus, konceptuální umění); aktuální rozvoj konceptuálních tendencí v literatuře pod vlivem internetu – „digitální konceptualismus“, „konceptuální psaní“ (Dworkin, Goldsmith, Place).
2. Vztah umění a architektury. Avantgardní přehodnocování role umělce ve vztahu k architektuře (de Stijl, konstruktivismus). Independent Group. Minimalismus, site-specific umění a architektura. Socialistický Gesamtkunstwerk – spojení umění a architektury v socialistické výstavbě. Architektura a prostor jako téma v práci současných umělců (Olafur Eliasson, Anish Kapoor; Dominik Lang, Tomáš Džadoň ad.).
3. Umění akce – performativní přístupy v umění 2. poloviny 20. století. Anti Art (Duchamp / Sturtevant), Intermedia (Fluxus – Higgins), Art – Life (Cage / Kaprow), Art as Performance (Barney / Hirst), sociální utopie (Beuys / FIU), dekonstrukce (Nitsch / OMT), body-media (Orlan / Stelarc) subverze (Gómez-Peňa / Border Art).
4. Technický obraz – umění a teorie nových médií: vývoj novomediálního umění od raných experimentů (Experiments in Art and Technology, The Kitchen) po Web 2.0; teorie nových médií (Vilém Flusser, Lev Manovich, David Bolter – Richard Grusin).
5. Avantgarda a neoavantgarda: původ a proměny pojmu avantgardy (od Saint-Simona po Greenberga); avantgarda a modernismus (Adorno, Greenberg, Fried, Krauss); předválečné avantgardní směry a jejich ideová východiska (futurismus, konstruktivismus, dada, surrealismus); poválečné neoavantgardy (neodada, Fluxus, happening, situacionismus, arte povera, pop-art, minimalismus, konceptualismus); kritická debata o vztahu avantgardy a neoavantgardy (Bürger, Buchloh, Foster).
6. Konceptuální umění / konceptualismus: formování pojmu a jeho zakládající postavy (LeWitt, Kosuth, Art & Language, Piper); dematerializace (Lippard) a deskilling (Baldessari); „ortodoxní“ angloamerické konceptuální umění přelomu 60.–70. let; rozšiřování podob konceptuálního přístupu; institucionální kritika; konceptualismus v Latinské Americe a ve Východní a Střední Evropě; post- a/nebo neokonceptualismus.
7. Participativní umění (Stephen Willats, Kateřina Šedá), „nový žánr veřejného umění“ (Mary Jane Jacob, Suzanne Lacy, Suzi Gablik), vztahová estetika (Nicolas Bourriaud), „umění spolupráce“: umělecká praxe založená na spolupráci, proto-participativní tendence v umění happeningů a v okruhu Fluxu; kolektivní (umělecká) identita a angažované umění (Yes Men, Guma Guar…).
8. Fotografie jako umění: základní postřehy k teorii fotografie (Benjamin, Sontag, Barthes); piktorialismus a snahy fotografie přiblížit se malířství; avantgarda a objevování specifických uměleckých možností média fotografie (Rodčenko, Moholy-Nagy); humanistický dokument a žurnalistická fotografie; využití dokumentárního charakteru fotografie v konceptuálním a akční umění; Düsseldorfská škola (Becherovi a jejich žáci – Struth, Gursky); Jeff Wall.
9. Postavení klasických médií v současném umění: současné malířství a sochařství v galerijním provozu na Západě a v ČR; re-mediace tradičních médií: nová média v sochařství, malbě atd.; „nevinná ruka“, nebo návrat k řemeslnosti?
10. Současné umění v postsocialistických zemích bývalého východního bloku (od 60. let do současnosti). Klíčové osobnosti současného umění v Polsku (Libera, Althamer, Kwiekulik, Olowska), na Slove

Cílem kurzu je seznámit studenty s jednotlivými okruhy ke SZZ. Představit je v jejich tematické šíři a identifikovat vazby mezi dílčími aspekty okruhu (všechny okruhy zahrnují jak aspekt dějin výtvarného umění, případně vizuální kultury, tak aspekt teorie a filosofie umění). Studenti se rovněž seznámí se základní, doporučenou a rozšiřující literaturou, kterou mohou využít pro individuální přípravu k SZZ.

Povinná účast (nejvýše dvě nepovolené absence za semestr).

Yve-Alain BOIS – Benjamin Buchloh – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007. (CS)

Alexander ALBERRO – Blake STIMSON (eds.), Conceptual Art. A Critical Anthology, Cambridge, MA: MIT Press, 1999. (EN)
Allan KAPROW, Essays on Blurring of Art and Life, Berkeley, CA: University of California Press, 1996. (EN)
Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin; Postkomunistické postskriptum, Praha: AVU, 2010. (CS)
Hal FOSTER, „Co je nového na neoavantgardě?“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2010, č. 8, s. 58–85. (CS)
Hal FOSTER, The Art-architecture complex, London – New York: Verso, 2011. (EN)
Hans BELTING – Andrea BUDDENSIEG (eds), Global Art World, Hatje Cantz, 2009. (EN)
Hans-Georg GADAMER, Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost, Praha: Triáda 2003. (CS)
Jan ZÁLEŠÁK, Umění spolupráce, Praha: VVP AVU, 2011. (CS)
Jeff WALL, „ ‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–86. (CS)
Ladislav KESNER (ed.), Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany: H&H, 2005. (CS)
Martin HEIDEGGER, „Zrození uměleckého díla“, Orientace, 1968, č. 3, s. 53–62; č. 4, s. 75–83; č. 5, s. 84–94. (CS)
Marvin CARLSON, Performance. A critical introduction, London: Routledge, 2006. (EN)
Petr REZEK, „Setkání s akčními umělci“, Výtvarné umění, 1991, č. 3, s.78–80. (CS)
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, Praha: VVP AVU, 2007, č. 1–2. (celé číslo) (CS)
Tomáš DVOŘÁK (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií, Praha: VVP AVU, 2011. (CS)
Wolfgang Ullrich, „Nevinná ruka“, Labyrint revue, 2010, č. 27/28, s. 101–103. (CS)