čeština

Student absolvováním předmětu bude schopen vysvětlit východiska a principy fungování vybraných modelů mezinárodního obchodu a aplikovat tyto modely v kontextu soudobého ekonomického vývoje a hospodářské politiky vlády.

Znalosti z makroekonomie, mikroekonomie a mezinárodního obchodu.

Výuka probíhá formou dvouhodinových přednášek, které mají charakter výkladu probírané látky uvedené v osnově předmětu s možností diskuse o aktuálním tématu v závěrečném bloku. Cvičení jsou zaměřena na řešení praktických úloh a procvičení teoretických základů z přednáškových bloků.

Studující získá zápočet, pokud obdrží minimálně 15 z 30 možných bodů udělovaných na cvičeních. Body budou udělovány za aktivní účast na cvičeních, vypracování a obhajobu assignmentu, vypracování oponentského posudku, znalosti ověřované ve formě písemného testu a účast na přednáškách hostujících lektorů. Pokud studující nezíská dostatečný počet bodů z písemného testu, může tento test opakovat v jednom opravném termínu stanoveném cvičícím.
Požadavkem ke zkoušce je znalost probrané látky a získaný zápočet. Forma zkoušky je písemná. V úvahu se berou ucelené znalosti z mezinárodní ekonomie. Maximální počet bodů činí 70, přičemž studující musí získat minimálně 35 bodů. V případě, že studující obdrží z písemné zkoušky 35 bodů a více, přičítají se k těmto body ze zápočtu.
Stupnice pro výslednou klasifikaci:
A: 90-100 bodů
B: 80-89 bodů
C: 70-79 bodů
D: 60-69 bodů
E: 50-59 bodů
F: méně než 50 bodů
Studující má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Studující, který se od zkoušky odhlásil(a), je posuzován(a), jako kdyby nebyl(a) ke zkoušce přihlášen(a). Odstoupí-li studující od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho/její omluva není přijata, je klasifikován(a) stupněm „F”.
Neodhlásil-li se studující včas od zkoušky, může se z vážných, zejména zdravotních, důvodů omluvit zkoušejícímu i dodatečně, a to nejpozději do 5 pracovních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. Studující v omluvě uvádí vážný důvod, proč se ke zkoušce nemohl(a) dostavit.
Nesouhlasí-li studující s hodnocením předmětu, pak má právo se proti tomuto výsledku odvolat a to do 24 hodin od doby, kdy bylo hodnocení vloženo do IS VUT.

Cílem předmětu „Mezinárodní ekonomie“ je rozšířit znalosti studentů získané v základním kurzu makroekonomie o pokročilé teorie mezinárodního obchodu a seznámit je s nástroji mezinárodní obchodní politiky, teoriemi vnější ekonomické rovnováhy a měnového kurzu a s rolí institucí při regulování mezinárodních ekonomických vztahů. Student/studentka absolvováním předmětu bude schopen/schopna vysvětlit východiska a principy fungování vybraných modelů mezinárodního obchodu a aplikovat tyto modely v kontextu soudobého ekonomického vývoje.
1. Teorie mezinárodního obchodu: Merkantelisté a klasická politická ekonomie a mezinárodní obchod (principy absolutní a komparativní výhody, relativní cena).
2. Teorie mezinárodního obchodu: Neoklasická ekonomie – Heckscherův a Ohlinův model, Stolperův a Samuelsonův teorém o změně světových cen, teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů, Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti, Leontief a jeho paradox. Standardní model obchodu.
3. Teorie mezinárodního obchodu: Vybrané alternativní teorie mezinárodního obchodu. Rostoucí výnosy z rozsahu a mezinárodní obchod.
4. Mezinárodní obchod jako zdroj bohatství (I).
5. Mezinárodní obchod jako zdroj bohatství (II).
6. Teorie a praxe vnější obchodní politiky (I).
7. Teorie a praxe vnější obchodní politiky (II).
8. Politická ekonomie vnější obchodní politiky – kontroverze ve vnější obchodní politice (důvody protekcionismu, sofistikované argumenty pro aktivistickou vnější obchodní politiku, antiglobalizační hnutí a mezinárodní obchod, Světová obchodní organizace a národní suverenita).
9. Mezinárodní pohyb výrobních faktorů: práce a kapitál (nadnárodní společnosti jako forma pohybu kapitálu, mezinárodní poskytování a přijímaní úvěrů).
10. Ceny v mezinárodních obchodních transakcích: Reálné, nominální a efektivní měnové kurzy. Parita kupní síly a parita úrokových sazeb. Teorie optimální měnové oblasti a zkušenosti EMU. Teorie mezinárodní ekonomické integrace.
11. Rovnováha v malé otevřené ekonomice: Peníze, úrokové sazby a měnové kurzy. Fiskální a monetární politika v podmínkách malé otevřené ekonomiky.
12. Finanční globalizace – příležitosti a rizika: mezinárodní kapitálový trh, bankovní systém a jeho regulace, morální hazard.
13. Teorie mezinárodní ekonomické integrace. EMU: Proměna systému vládnutí v hospodářské a měnové unii.

Cílem předmětu je rozšířit znalosti studentů získané v základním a středně pokročilém kurzu makroekonomie o pokročilé modely mezinárodního obchodu, obchodní politiky, měnového kurzu a vnější ekonomické rovnováhy.

Kontrola výuky na cvičení je plně v kompetenci cvičícího.

Griffin, W. R., Pustay, M. W. (2015). International Business. Pearson. ISBN 978-1-292-01821-8. (EN)
Krugman, P. R., Obstfeld, M. (2015). International Economics. Theory and Policy. Pearson. ISBN 978-1-292-01955-7.
Mankiw, N. G. (2015). Principles of Macroeconomics. Cengage Learning, ISBN 978-1-285-16591-2.
Neumann, P., Žamberský, P., Jiránková, M. (2010). Mezinárodní ekonomie. Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3276-3. (CS)
Soukup, A. (2012). Mezinárodní ekonomie. Nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-392-6.

Çolak, G., Durnev, A., & Qian, Y. (2017). Political Uncertainty and IPO Activity: Evidence from U.S. Gubernatorial Elections. Journal of Financial and Quantitative Analysis, 52(6), 2523-2564. doi:10.1017/S0022109017000862
Kim, Chansog (Francis & Pantzalis, Christos & Park, Jung. (2014). Political Geography and Stock Returns: The value and risk implications of proximity to political power.
Laura A. Wellman, 2017. "Mitigating political uncertainty," Review of Accounting Studies, Springer, vol. 22(1), pages 217-250, March.
Rodolphe Desbordes, Gary Koop (2016). Should we care about the uncertainty around measures of political-economic development? Journal of Comparative Economics, Volume 44, Issue 3, pp. 752-763. (EN)
Savor, P., & Wilson, M. (2013). How Much Do Investors Care About Macroeconomic Risk? Evidence from Scheduled Economic Announcements. Journal of Financial and Quantitative Analysis, 48(2), 343-375. doi:10.1017/S002210901300015X
Scott R. Baker, Nicholas Bloom, Steven J. Davis; Measuring Economic Policy Uncertainty, The Quarterly Journal of Economics, Volume 131, Issue 4, 1 November 2016, Pages 1593–1636, https://doi.org/10.1093/qje/qjw024 (EN)