čeština

Absolvent studia je schopen:
- rozlišit souvislosti řešení přístupových a transportních sítí a jejich prostředků,
- aplikovat analogové a digitální modulace,
- vysvětlit pojmy vzorkování, kvantování a kódování,
- diskutovat vzorkovací teorém,
- vysvětlit rámec E1,
- vyjádřit spektrum vzorkovaného signálu,
- změřit parametry konvergovaných sítí,
- nastavit SIP ústřednu a digitální přenosové zařízení,
- orientovat se v systémech vyšších řádů
- zhodnotit rozvoj konvergovaných sítí.

Předmět je povinný, student by měl být schopen:
- demonstrovat principy přepojování okruhů,
- interpretovat principy přepojování paketů,
- vyjmenovat možnosti oddělení komunikačních kanálů
- vyjádřit myšlenku A/D a D/A převodu,
- diskutovat elementární pojmy z oblasti zpracování signálů,
- aplikovat základní principy a protokoly sítě Ethernet,
Studenti by měli mít základní znalosti komunikačních systémů, které získali v povinných předmětech předešlého studia.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka poučeného“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratorní cvičení. Součástí je prezentace výsledků v power pointu. Předmět využívá e-learning (Moodle).

0-10 bodů za aktivitu v laboratořích,
0-10 bodů za písemný test v laboratořích (nepovinná složka),
0-10 bodů za samostatný projekt
0-70 bodů písemná zkouška za podpory e-learning, povinná část pro absolvování předmětu.
Zkouška je zaměřena na ověření orientace v problematice přístupových a transportních sítí, detailním rozboru digitálního přenosu na základě rámce E1, pochopení konvergence.

1. Základní pojmy, telekomunikační technologie, části komunikačních systémů
2. Standardizační organizace, ISO, ITU, ETSI, Fóra, dokumenty RFC
3. Časové dělení kanálu a digitální modulace, PCM, ADM, ADPCM a další
4. Kodéry a dekodéry PCM, kompandory, výhoda komprese, charakteristika typu A a mí
5. Složení rámce a multirámce E1, doporučení ITU G.703
6. Přístupové a transportní sítě, definice, nové poznatky z konvergence
7. Spojovací systémy, ústředny, digitální spojovací pole, signalizace, SIP telefonní ústředna, softwarové vybavení
8. Přenášený signál, linkové kódy, synchronizace digitálních systémů
9. Rozbor celkového zkreslení, kvantizační zkreslení a zkreslení omezením, spektrum vzorkovaného signálu.
10. Měření v konvergovaných systémech, měření chybovosti BER, zpoždění a jitteru, SW analýza
11. Digitální systémy vyšších řádů, multiplexní struktura SDH, složení rámce, začleňování
12. Ochrana transportních sítí, hodnocení kvality
13. Pokročilá využití konvergovaných sítí

Podat ucelený přehled o všech nejdůležitějších částech konvergované sítě, která je zde chápána jako prostředek pro doručení informace k požadovanému adresátovi v požadované kvalitě. Řešení přístupových a transportních sítí prostředky koncentrace provozu, integrace služeb a vícenásobného využití přenosových médií. Principy počítačových sítí ve vztahu k integraci s klasickou telekomunikační síti.

Laboratorní výuka a samostatný projekt jsou povinné, řádné omluvené zmeškané laboratorní cvičení lze po domluvě s vyučujícím nahradit.

ŠKORPIL, V., POLÍVKA, M.: Přístupové a transportní sítě, laboratoře. VUT, Brno 2013.
ŠKORPIL, V.: Přístupové a transportní sítě. VUT, Brno 2013.

ODOM,W. and HEALY,R. and MEHRA,N. Směrování a přepínání sítí. Computer Press, Brno 2009.